Potlach u Adlerů - 2025

Na Adlerským potlachu na rodné Oslavce jsem bohužel z různých důvodů už pár let nebyl a tak jsem to musel letos konečně napravit. Vypravil jsem se proto koncem června na tento tradiční oslavský potlach. Samozřejmě jsem vyrazil už v pátek a tentokrát jsem to měl jako zážitkovou cestu, protože mě sem svezl kamarád s velkým kamionem, což je něco, v čem se běžný tramp nesveze každej den. Navíc bydlí v nejbližší vesnici od potlachového fleku, takže jsem na tento potlach dorazil nejen velmi pohodlně a rychle, ale hlavně už poměrně brzy odpoledne a o to víc jsem si celou akci mohl užít od samého začátku.

Potlach u Adlerů - 2025 - vlajky osad připravené před potlachem.

Report tradičně nazývám jako "Potlach u Adlerů", ale ono je to složitější, protože jde o společný potlach, kdy se zastoupení jednotlivých osad v minulosti měnilo. Letos tedy šlo o dvě osady, domovskou T.O. Adler a neméně domovskou T.O. U smrku. Obě osady měly původně potlach jinde, ale v posledních letech jej dělají společně na tomto fleku. Přesně to tedy tentokrát bylo tak, že T.O. Adler slavila 38. výročí založení a T.O. U Smrku o dva roky méně, tedy 36. výročí. Ale ono je to prakticky stejně skoro jedno, protože je to pořád stejná, nebo velmi podobná parta kamarádů, nejen osadníků, ale i návštěvníků samotného potlachu.

Reporty z některých minulých ročníků:

Potlach u Adlerů - 2018
Potlach u Adlerů - 2017

V pátek jsem tedy úspěšně dorazil na flek, kde už tou dobou byla docela silná sestava a někteří kamarádi tam dokonce byli už několik dní předem. Následovala tedy klasická páteční veselice, vítání s těmi, se kterými jsem se delší dobu neviděl, k tomu samozřejmě nějaké to pivo, spousta dobrot na jídlo a nezbytné hraní a zpívání u ohně. Jako obvykle se to protáhlo dlouho do noci, takže ani pořádně nevím, kdy jsem se konečně dostal do spacáku. Ale spalo se krásně, není totiž nad to, když si znavený tramp ustele hodně blízko řeky, která mu pak celou noc příjemně bublá do spaní. Jsou na to i odborné studie, že to opravdu dělá hodně a někdo si to dokonce doma pouští na noc z mobilu pomocí specializované aplikace na podporu spánku.

V sobotu bylo celkem hezky a tak jsme si udělali vejšlap podél řeky na osadní flek T.O. Zlatá Podkova. Krásně jsme si to užili, jen na fleku samotném to bylo trošku smutné, totem už dlouho spadený, ohniště zarostlé a člověku se skoro ani nechce věřit, že právě zde se konaly velké a slavné potlachy. Pokud se nepletu, tak poslední potlach T.O. Zlatá Podkova na tomto místě bylo před deseti lety 50. výročí založení a pak už definitivně nic. Ale všechno holt jednou končí a tady už asi nikdy žádný potlach nebude. Zůstaly aspoň pamětní destičky kamarádů, co už nejsou mezi námi. Tak jsme si u nich pěkně zavzpomínali a pomalu se podél Oslavky zase vrátili zpátky na flek, kde právě vrcholily přípravy na vzpomínkový oheň a samotný večerní potlach.

Report ze Zlaté Podkovy na Oslavce: 50. Výročí T.O. Zlatá Podkova

Dál už to byla taková ta zdejší klasika, napřed kamarád Bejby rozdělal malý vzpomínkový oheň na protějším břehu pod skalou u pamětních destiček zemřelých kamarádů, kterým jsme přes řeku zahráli a zazpívali několik jejich oblíbených písniček. Pak už následoval samotný potlachový oheň, u kterého jsme se skvěle bavili až skoro do rána jako za mlada. Více případně najdete na fotkách v připojené fotogalerii a v popisech jednotlivých fotek.

Děkuji za pozvání na skvělý potlach a zas někdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek