Potlach u Adlerů - 2017

Letošního tradičního a velmi oblíbeného potlachu na Adlerském fleku na Oslavce se účastnily hned čtyři dobře známé trampské osady – T.O. Adler, T.O. U Smrku, T.O. Přátelé Toma Kečupa a T.O. Toulavý boty. Takovému pozvání samozřejmě nešlo odolat, a tak jsem už v pátek odpoledne dorazil natěšenej na flek, kde už bylo docela dost veselo, protože někteří kamarádi zde už pobývali týden v kuse. Spoustu lidí jsem zase dlouho neviděl, a tak vítání bylo velké a bouřlivé. Trošku nečekaně dorazili taky kamarádi z mojí rodné T.O. Mňouci, takže páteční sestava byla opravdu přímo parádní. Přesto jsem ale neodolal a šel se taky chvilku projít kolem řeky, po které se mi už dost stýskalo, protože tu nejsem až tak často, jak bych rád. Večer jsme si pak u ohně parádně zazpívali i pokecali jako obvykle hodně dlouho přes půlnoc.

Potlach u Adlerů 2017 - tolik dětí jsem na potlachu už dlouho neviděl, večer taky zapalovali slavnostní oheň.

V noci docela zapršelo, a tak jsem aspoň otestoval novou kombinaci přístřešku a US obalu na spacák – nohy mi totiž čouhaly docela dost ven, ale opět se potvrdilo, že ten obal prostě nemá chybu. Ráno ale pršet přestalo, takže pohoda a obratem už údolím zase zněly kytary, protože se obratem rozehráli kamarádi z mojí osady. Současně po fleku hned od rána běhala taky spousta dětí, až mě hned napadlo, že s těma řečma o tom, jak trampové vymírají to nebude až tak zlé.

Využil jsem příležitosti, že byl nízký stav vody a tak jsem se přebrodil na druhou stranu a zašel se s Pedráčem po letech kouknout na starej osadní flek. Byl to dost smutný pohled, protože slavný veliký smrk porazila vichřice a totem asi uhnil. Zůstal jen přístřešek a zarostlé potlachoviště. Cestou zpátky jsme se zastavili taky u Štěstíkova pomníčku, kde odpoledne Pedráč zapálil vzpomínkový ohýnek. Kompletní osazenstvo potlachu pak Štěstíkovi a všem dalším zemřelým kamarádům zazpívalo z protějšího břehu přes řeku několik oblíbených písniček. Opravdu hezká, stylová a netradiční forma trampské piety.

Letní potlach čtyř osad na Oslavce. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Takovej potlach, to nemusí být jen klasické soutěže v hodu nožem a sekerou – tentokrát proběhly také ukázky historického šermu, které si mohl každý přímo na místě sám vyzkoušet dokonce i v kompletním brnění, takže se u toho spousta kamarádů i kamarádek docela dost vyblbla. Já pro změnu s kamarády Cendem a Mudrcem vyzkoušel předem domluvenou "Potlachovou ochutnávku ušlechtilých káv". Vyzkoušeli jsme několik druhů i způsobů přípravy a bylo to docela dost zajímavé i inspirativní – tohle musíme zase někdy zopakovat ve větším. Večer pak malá trampata zapálila slavnostní oheň a potlach pokračoval v obvyklém duchu. Atmosféra byla velmi pohodová a tak se mi opravdu hodně nechtělo jít spát ….

V neděli ráno na chvíli zasvítilo sluníčko, takže vstávání bylo velmi příjemné a taky u zbytků z večerního ohně bylo při snídani veselo. Pak proběhlo už jen klasické balení, loučení a poslední srandovní fotky s kamarády na památku – někteří byli po ránu opravdu vydaření. Poslední kafe, poslední hlt piva a už jsem si to hasil do Náměšti na vlak. Tentokrát jsem si ale zase jednou naběhnul, protože České dráhy se opět vyznamenaly a výluku na opravované trati naprosto nezvládly. V Jihlavě mi ujel přípoj doslova před nosem, takže jsem pěkně naštvanej šel nakonec na autobus. I tak jsem ale tentokrát domů z Oslavky cestoval rekordních víc jak osm hodin. Stálo to ale zato, na údolí bylo nádherně a už teď se těším zase někdy na přístě.

Kamarádi z údolí, díky, bylo to super a zase brzy ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek