RSS | Michal Kupsa

Vztyceni totemu na Adamce / ctvrtek 27. listopad, 2025

Na Chribech to mam opravdu moc rad, ale priznam se, ze jsem tam uz hodne dlouho nebyl, protoze je to pro me momentalne dosti daleko. Kdyz ale letos dorazilo od Sigiho zvadlo na podzimni potlach pri prilezitosti vztyceni noveho totemu v Adamove rokli, tak nebylo co resit a proste jsem uz konecne musel. Nakonec jsme se dohodli s Fousem od nas z osady, ze vyrazime spolecne a aspon si dlouhou cestu ukratime tim, ze si cestou poradne pokecame. To se povedlo nad ocekavani dobre, cesta nam obema pekne utekla a tak jsme byli, jak se slusi a patri uz v patek brzy odpoledne na fleku v Adamove rokli.

Adamova rokle 2025 - aneb paradni potlach Kromerizskych osad na Chribech.

Pocasi bylo takove vrtkave a velmi nejiste, proto jsme si tak akorat stihli jeste za svetla pro jistotu postavit neco na spani, coz v sobe neslo jistou pomistni zajimavost. Primo prostredkem fleku totiz mela probihat znama nedokoncena predvalecna "Batova dalnice", ze ktere ale zustalo castecne (jen kratky usek), ale zcela zretelne patrne teleso samotne vozovky. To se vam proste opravdu povede asi jen tady, ze si na potlachu ustelete primo uprostred dalnice, byt nikdy nedostavene. :-)

Patecni vecer pak uz byla klasika v podobe setkani s kamarady, se kterymi jsme se nejaky ten patek nevideli a nemene zajimave bylo i setkani s kamarady (pro nas) doposud neznamymi, protoze se tu sjeli trampove z blizka i z daleka, vcetne pocetne skupiny ze sousedniho Slovenska. Diky tomu jsme si stihli nejen pekne pokecat, ale vecer u ohne jsme si mohli taky poslechnout pisne zname i nezname - vcetne prave slovenskych, ktere neslycham zas tak casto. Proste paradni predpotlachovy patecni vecer se vsim vsudy, jak to ma byt. Neni proto divu, ze jsme nakonec sli vsichni spat az nekdy nad ranem.

Adamova rokle 2025 - takhle nam hrali a zpivali kamaradi z kapel Falesna karta a Dou NaBoso skoro do rana.

V sobotu jsem vstal pomerne hodne brzy rano, protoze jsem se chtel projit na rozhlednu Brdo, kterou jsem uz dlouho touzil videt, ale zatim se mi to nejak nezadarilo. Plan se kupodivu povedl a deset kilometru dlouha prochazka k rozhledne a nazpet nemela chybu, a fakt jsem si to moc uzil, i kdyz pocasi mi bohuzel moc nepralo. Vratil jsem se chvili po poledni, tak akorat, abych se mohl zucastnit klasickych odpolednich soutezi, kterych bylo hned nekolik a poradne jsme se u toho nasmali. :-)

Vecer probehly i klasicke vecerni souteze a vzhledem k tomu, ze prijela i hromada skvelych muzikantu, tak jsme si uzili i paradni trampskouz muziku a to doslova lepsi, jak nekde na koncerte. Mel jsem toho za cely den docela plny kecky a tesil jsem se, jak se v klidu poradne prospim, ale osud tomu chtel jinak. Po pulnoci nas u ohne zbylo uz jen par, ale kamaradi z kapel Falesna karta a Dou NaBoso se rozehrali a rozezpivali tak skvele, ze jsme sli nakonec spat az nekdy tesne pred ctvrtou hodinou ranni. :-)

Stranky kapel: Falesna karta and Dou NaBoso

V nedeli po ranu jeste probehlo slavnostni stazeni vlajky a tim definitivni ukonceni potlachu. Pak uz jen klasicke baleni baglu a louceni s kamarady. Za sebe musim rict, ze tak skvele zorganizovany potlach jsem uz dlouho nezazil a to po vsech strankach i do nejmensich detailu. Krom skveleho prostredi i paradni souteze, kterych bylo tak akorat ani moc, ale ani malo a k tomu domaci klobasky, vynikajici pivo z mistniho minipivovaru a nechybela ani pekna camratka i odznaky. A samozrejme teda taky ten novy totem, ktery se taky mimoradne povedl. Doufam, ze jim tam dlouho vydrzi, stejne jako celkove nadseni a elan pro tramping.

Dekuji za pozvani na skvely potlach a zas nekdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

40. Vyroci T.O. Pravda / ctvrtek 23. rijen, 2025

Na letosni 40. vyroci T.O. Pravda jsem se fakt hodne tesil a to nejen proto, ze je to nase spratelena osada, ale i proto, ze jsem proste v udoli trampske ricky Rokytne dlouho nebyl a tak jsem se tam chtel proste zase jednou podivat. Navic jsme jako osada slibili Pravdakum pomoc s pripravou potlachu a tak jsme tentokrat vyrazili pro jistotu uz ve ctvrtek. Pripravy ale zacaly jeste mnohem driv, protoze nekolik mesicu predem se vedelo, ze tento vikend budou volby do Parlamentu Ceske republiky a tak jsme si navic vsichni s predstihem vyridili volebni prukazy, abychom se mohli voleb zucastnit i na potlachu.

40. Vyroci T.O. Pravda - kompletni osada na svem fleku na Rokytne.

Ve ctvrtek byl paradni podzimni slunecny den a v udoli Rokytne byl naprosty klid a nikde ani noha. Vetsina z nas navic dorazila zavcasu, tak jsme si v klidu a v pohode postavili nejake ty pristresky. Navecer uz bylo vse pripraveno a protoze jsme se casto dlouho nevideli, tak byl idealni prostor pro pokec a par piv. Nakonec jsme klasicky sedeli u ohne dlouho do noci, i kdyz se soumrakem prisla pekna kosa a uz kolem devate vecerni hodiny byla cela louka uplne bila od jinovatky, ktera krupala pod nohama. Na to, ze byl teprve prvni rijnovy vikend, tak odhaduju (teplomer jsme nemeli), ze v noci bylo minimalne -5°C.

V patek rano byla kosa fakt poradna, ale brzy se vyjasnilo a bylo slunecno a teplo, takze jsme od rana makali na priprave potlachu. Dokonce zbyl i cas na kratky vejslap podel ricky Rokytne, takze proste takova ta pohodova klasika. Do toho dojel Mistr Kratkej a dovezl pecenyho jezevca, coz byla tedy skutecna delikatesa, na ktere jsme si naramne pochutnali.

Pak uz jsme si rozdali a uvazali kravaty, kterych mame v osade skoro nevycerpatelnou zasobu a "naskakali do Shermanu a Jeepu", abychom byli vcas v mistni volebni mistnosti. Z toho byla nakonec opravdu velka taskarice, protoze volebni mistnost v Presovicich byla velka asi jako obyvak v panelaku a uz v ni sedela sesticlenna volebni komise, takze tam nebylo k hnuti. Do toho se nas tam nahrnulo kolem triceti volicu, samozrejme vsichni s volebnimi prukazy, coz je trosku slozitejsi, takze jsme se u toho fakt vsichni malem uslapali. Soucasne jsme se ale taky poradne nasmali a to vcetne milych clenek volebni komise. Do toho mistni nacelnik provolal neco o tom, ze uz dosly volebni listky a uhanel neznamo kam pro dalsi. :-)

Nektere reporty z drivejsich spolecnych potlachu:

Spolecny potlach T.O. Pravda a T.O. Mnouci - 2021
Spolecny potlach T.O. Pravda a T.O. Mnouci - 2019
Spolecny potlach T.O. Pravda a T.O. Mnouci - 2016
Spolecny potlach T.O. Pravda a T.O. Mnouci - 2015

Volby uz dal nikdo moc neresil, protoze jsme nastesti temer vsichni stejneho, nebo aspon velmi podobneho nazoru na soucasne deni, takze nemelo smysl se v tom dal vrtat. Nasledne jsme pak za nasi T.O. Mnouci predali kamaradum z T.O. Pravda prvni z daru v vyroci, tedy jeho tekutou cast, takze obri lahve whisky kolovaly dokola jako za starych dobrych casu. Do toho jsme sezrali spoustu ruznych dobrot, ktere jsme zapili vynikajicim pivem z Kamenice nad Lipou a uz tu byl vecer. Prestoze byl teprve patek, tak to byl primo skvely vecer, protoze se nas seslo docela dost, vcetne hejna muzikantu, takze jsme si nejen pekne pokecali a popili, ale taky pekne do noci zazpivali - jak se na poradnou bandu trampu slusi a patri. :-)

40. Vyroci T.O. Pravda - uz patecni vecer byl primo paradni.

V noci z patku na sobotu byla jeste vetsi kosa, jak ze ctvrtka na patek a jinovatka se objevila hned po zapadu slunce. V sobotu rano pak byla louka namrazou uplne bila, ale taky vykouklo slunce, takze zmizela stejne rychle, jako se objevila a kolem desate uz byl prijemny slunecny den, jako delany na stavbu hranice slavnostniho ohne. Do toho prijizdeli dalsi a dalsi kamaradi, doslo na vyvesovani osadnich vlajek, spolecne foceni osadniku T.O. Pravda a dalsi taskarice. Odpoledne jsme si pak udelali kratkej vejslap ke skalce s pametnimi destickami kamaradu, kteri jiz nejsou mezi nami. Kamarad Jezek (ne Papuanec, ten druhej :-D ) tam mezitim doplnil i dve nove a to opravdu tak dokonale, ze vypadaji, jako by tam byly odjakziva. Tak jsme hromadne a v tichosti uctili jejich pamatku a vratili se zpatky na flek, kde uz vrcholily pripravy na finalni potlachovy vecer.

Vyrocni potlach je vlastne takova oslava narozenin osady a tak to taky nakonec vypadalo, seslo se odhadem 120 - 150 kamaradu z cele republiky. Z toho taky spousta muzikantu, takze se cely vecer hlavne hralo a zpivalo, dokonce chvilkama na dvou mistech nezavisle na sobe naraz - podle stylu. Kamaradi z T.O. Pravda misto camratek nechali udelat paradni a dokonale stylove odznaky, ktere nam v prubehu vecera rozdali a za ktere dekujeme, budou jiste ozdobou nejedne trampske sbirky.

Dekuji za skvely potlach a zas nekdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

60. Vyroci T.O. Zlata podkova / utery 21. rijen, 2025

V titulku reportu je uvedeno 60. vyroci T.O. Zlata podkova, ale ve skutecnosti slo o spolecny potlach dvou spratelenych osad a slavilo se i 53. vyroci T.S. Pipa. Cele se mi to do titulku neveslo a tak mi kamaradi z Pipy snad odpusti, ze jsem je v tomto ohledu tak trosku upozadil, kdyz Podkova mela to kulate vyroci. Tak jako tak ale slo o potlach, jaky jsem si proste nemohl nechat za zadnych okolnosti ujit minimalne uz jen proto, ze se dalo cekat, ze tam potkam i dost kamaradu, ktere bohuzel v poslednich letech vidam spise uz jen zridka - holt proste nikdo z nas nejak nemladne a je potreba si to uzit, dokud to jde.

60. vyroci T.O. Zlata podkova a 53. vyroci T.S. Pipa - jako obvykle byla skvela muzika.

Prestoze jsem zastancem toho, ze na potlach se jezdi uz v patek, tak se priznam, ze tentokrat mi to bohuzel nevyslo a tak i tento tradicni report bude o neco kratsi, nez obvykle. Vyrazil jsem tedy tentokrat az v sobotu rano a to pekne poctive vlakem do Tisnova, odkud jsem si jeste udelal hezky vejslap az na samotny novy osadni flek. Proc novy? Je to proste, puvodni osadni flek Zlate Podkovy na Oslavce neni zrovna snadno pristupny a vzhledem k vyssimu veku nekterych osadniku i ucastniku potlachu by tam cast z nich uz proste ani nedosla a to ani nemluve o namahavosti pripravy potlachu jako takoveho.

Novy flek je z tohoto hlediska mnohem privetivejsi, i kdyz se asi nebude jednat o setrvaly stav, ale spise o prozatimni provizorium. Kazdopadne pristupnost je mnohem privetivejsi. Ja na flek dorazil pomerne brzy odpoledne a to rovnou do nejlepsiho, protoze na miste uz bylo fakt hodne zivo a hlavne hromada kamaradu, takze jsem si ani skoro nestihl zalamovat palec. Snad hodinu mi trvalo, nez jsem se se vsemi pozdravil a mohl si konecne sundat bagl z hrbu. :-)

Report ze Zlate Podkovy jeste na Oslavce:

50. Vyroci T.O. Zlata Podkova
45. Vyroci T.O. Zlata Podkova

Jak se dalo cekat, tak uz odpoledne se primo skvele hralo a zpivalo. Bodejt, kdyz se o muziku starali predevsim (ale nejenom) kamaradi z T.O. Rowers. Odpoledni souteze zadne nebyly, protoze tento potlach byl spise o tom setkani a moznosti se po case zase potkat, posedet, pokecat a samozrejme si u toho poradne zazpivat. Navecer pak probehlo klasicke slavnostni zapaleni hranice a dal se v podstate jen pokracovalo ve volne zabave, coz se samozrejme protahlo dlouho do noci, ale uz ne do rana, jako jsme byli zvykli za mlada, protoze vekovy prumer byl preci jen (diplomaticky receno) pomerne dosti pokrocily.

Nedele byla trosku smutnejsi, protoze na fleku nas do nedele zustalo o hodne mene, nez kolik nas bylo vecer. Ale tak uz to proste chodi a cast kamaradu uz to spani venku pod sirakem proste nedava. Takze v nedeli uz jen rychla snidane, kava, posledni pokec s kamarady, sbalit bagl a vyrazit zase ke svym domovum.

Dekuji za pozvani na skvely potlach a zas nekdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

Potlach u Adleru - 2025 / ctvrtek 16. rijen, 2025

Na Adlerskym potlachu na rodne Oslavce jsem bohuzel z ruznych duvodu uz par let nebyl a tak jsem to musel letos konecne napravit. Vypravil jsem se proto koncem cervna na tento tradicni oslavsky potlach. Samozrejme jsem vyrazil uz v patek a tentokrat jsem to mel jako zazitkovou cestu, protoze me sem svezl kamarad s velkym kamionem, coz je neco, v cem se bezny tramp nesveze kazdej den. Navic bydli v nejblizsi vesnici od potlachoveho fleku, takze jsem na tento potlach dorazil nejen velmi pohodlne a rychle, ale hlavne uz pomerne brzy odpoledne a o to vic jsem si celou akci mohl uzit od sameho zacatku.

Potlach u Adleru - 2025 - vlajky osad pripravene pred potlachem.

Report tradicne nazyvam jako "Potlach u Adleru", ale ono je to slozitejsi, protoze jde o spolecny potlach, kdy se zastoupeni jednotlivych osad v minulosti menilo. Letos tedy slo o dve osady, domovskou T.O. Adler a nemene domovskou T.O. U smrku. Obe osady mely puvodne potlach jinde, ale v poslednich letech jej delaji spolecne na tomto fleku. Presne to tedy tentokrat bylo tak, ze T.O. Adler slavila 38. vyroci zalozeni a T.O. U Smrku o dva roky mene, tedy 36. vyroci. Ale ono je to prakticky stejne skoro jedno, protoze je to porad stejna, nebo velmi podobna parta kamaradu, nejen osadniku, ale i navstevniku samotneho potlachu.

Reporty z nekterych minulych rocniku:

Potlach u Adleru - 2018
Potlach u Adleru - 2017

V patek jsem tedy uspesne dorazil na flek, kde uz tou dobou byla docela silna sestava a nekteri kamaradi tam dokonce byli uz nekolik dni predem. Nasledovala tedy klasicka patecni veselice, vitani s temi, se kterymi jsem se delsi dobu nevidel, k tomu samozrejme nejake to pivo, spousta dobrot na jidlo a nezbytne hrani a zpivani u ohne. Jako obvykle se to protahlo dlouho do noci, takze ani poradne nevim, kdy jsem se konecne dostal do spacaku. Ale spalo se krasne, neni totiz nad to, kdyz si znaveny tramp ustele hodne blizko reky, ktera mu pak celou noc prijemne bubla do spani. Jsou na to i odborne studie, ze to opravdu dela hodne a nekdo si to dokonce doma pousti na noc z mobilu pomoci specializovane aplikace na podporu spanku. :-)

V sobotu bylo celkem hezky a tak jsme si udelali vejslap podel reky na osadni flek T.O. Zlata Podkova. Krasne jsme si to uzili, jen na fleku samotnem to bylo trosku smutne, totem uz dlouho spadeny, ohniste zarostle a cloveku se skoro ani nechce verit, ze prave zde se konaly velke a slavne potlachy. Pokud se nepletu, tak posledni potlach T.O. Zlata Podkova na tomto miste bylo pred deseti lety 50. vyroci zalozeni a pak uz definitivne nic. Ale vsechno holt jednou konci a tady uz asi nikdy zadny potlach nebude. Zustaly aspon pametni desticky kamaradu, co uz nejsou mezi nami. Tak jsme si u nich pekne zavzpominali a pomalu se podel Oslavky zase vratili zpatky na flek, kde prave vrcholily pripravy na vzpominkovy ohen a samotny vecerni potlach.

Report ze Zlate Podkovy na Oslavce: 50. Vyroci T.O. Zlata Podkova

Dal uz to byla takova ta zdejsi klasika, napred kamarad Bejby rozdelal maly vzpominkovy ohen na protejsim brehu pod skalou u pametnich desticek zemrelych kamaradu, kterym jsme pres reku zahrali a zazpivali nekolik jejich oblibenych pisnicek. Pak uz nasledoval samotny potlachovy ohen, u ktereho jsme se skvele bavili az skoro do rana jako za mlada. Vice pripadne najdete na fotkach v pripojene fotogalerii a v popisech jednotlivych fotek.

Dekuji za pozvani na skvely potlach a zas nekdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

Nove trampske CD: No a co... / streda 25. cerven, 2025

Jestli mezi nami trampy nemam neco rad, tak jsou to takove ty porazenecke reci o tom, jak tramping vymira, konci a podobne. Ono se totiz porad neco deje, jen staci mit oci otevrene. O zajimave deni v trampingu ma mnoho let velkou zasluhu T.O. Rowers a nejinak je tomu i v tomto pripade, tedy vydani noveho trampskeho hudebniho CD se spoustou paradnich pisnicek, na kterem navic uslysite mnoho znamych trampskych bardu, nejen ze zminene osady Rowers. A vite co je na tom vubec nejlepsi? Nejen to, ze tato nova deska je fakt paradni, ale jeste navic je zadarmo a pokud se k vam original CD v krabicce nedostane, tak si celou desku i s obalem muzete stahnout, samozrejme tez zdarma, na konci tohoto clanku v klasickem formatu MP3.

Nove trampske CD: No a co... - aneb takhle vypada realne original.

Proc ale zminuji T.O. Rowers, kdyz na novem CD uslysite vicero muzikantu z nekolika ruznych trampskych osad z ruznych koutu nasi vlasti a to nejen jakozto muzikantu, tedy samotnych interpretu, ale i jakozto hudebnich skladatelu, protoze jde o pisnicky zcela nove? No, je to proto, ze hlavnim tahounem, ktery to cele vymyslel a zorganizoval je Jordan z T.O. Rowers. Ten toho ma za sebou v trampske hudebni oblasti uz opravdu hodne, sam vyborne hraje i zpiva, napsal nejednu pisnicku, vydal nejednu desku, je vyhlasenym konferencierem a poradatelem mnoha vyznamnych trampskych hudebnich akci. K tomu vsemu je to navic porad normalni tramp jak ma byt, ktereho muzete v libovolnou rocni dobu potkat nekde v lese pod sirakem s baglem na zadech. K samotne nove desce vam uz ale vic povi sam, v nasledujicim kratkem rozhovoru.

Clanky souvisejici s dalsi cinnosti T.O. Rowers: Vandry, potlachy a dalsi akce T.O. Rowers

Ahoj Jordane, dostalo se ke me tvoje nove CD s tajemnym nazvem "No a co..." za ktere jednak moc dekuju a taky bych se rad zeptal na nejake info okolo nej. Stejne jako tvoje predchozi desky je i tato fakt super, ale krom tebe tam slysim jeste par dalsich znamych, tak kdo na tom s tebou vlastne jeste spolupracoval?

Ahoj Kapso, vsechno se spolu se zajemci doctes ve sleeve note. Vsichni spolutvoritele odvedli vynikajici a nadseny vykon a tak bych nikoho zvlast nevyzdvihoval.

(*pozn: Tzv. "Sleeve note" je mezinarodne pouzivany vyraz pro oficialni popis hudebniho nosice.)

Zminene "sleeve note" z obalu CD:

Kdo by si pomyslel, ze tak brzy prijde na svet dalsi nase dite. Samozrejme to potrebovalo spoustu strycu, tet, kmotricku a sudicek, aby pomohli robatku na svet. Tem je treba podekovat s uklonou az k zemi. Primo obri zasluhu na charakteru potomka ma kmotr Drobek-Martin Svejda, ktery spachal vetsinu aranzi, vsechny kytary, a jeste si k tomu zpival. Veselou mysl a lehkost mu dal do vinku strejda Svorcak-Martin Skrobak se svym banjem. Rytmus a pevny krok svou rytmikou vlozilala do kolebky sudicka Lenka Titzova. Romantickou cast duse probudila svym hlasem a harmonikou teta Bourka-Vladka Chaloupkova. A pevne ukotveni ve svete trampske muziky stvrdili basami strycci Pupa-Lada Chromecek a Kamca-Kamil Mazalek. Svou troskou do mlyna pak jeste prispel zpevem okolojdouci krajanek Skoba-Pavel Martinek. Prvni slova ho naucil Kolump-Petr Skalicky. No a na svet, mu odborne, za podivnych zvuku a dojatych vdecnych pohledu obou otcu, pomohl ve zname hudebni porodnici primar Jirka Lukasek.
A protoze detatko nemuze chodit po svete bez satu, tak krasne havy dodali Windy Bill-Karel B.Venzara a Bourka-Vladka Chaloupkova. O konecny strih a hbite spichnuti fesneho povianu se postaral Honza Martinek.
Obrovske podekovani, pak patri vsem kamaradum, kteri stedre prispeli do kolebky a bez nichz, by se k vam, tenhle vylupek trampswingu, vubec nedostal.
Tak si ho uzijte a at vam dela stejnou radost jako nam.
Vdecni otcove Beda Sedifka a Jordan.

Jak jsi, nebo jak jste vlastne prisli na ten tajemny nazev "No a co..." a proc vlastne neni na obalu uvedena zadna kapela, jen nazev desky a seznam interpretu? Nebo to melo byt neco jako Collegium Rowerum, ktere jsme slyseli nedavno v Lucerne?

Je to trochu hypoteticke. Predstavoval jsem si , ze nam nekdo polozi otazku ve stylu:
"Proboha proc jeste neco skladate a natacite?"
No a na to by byla nase odpoved:
"No a co?"
A jeste jsme tam udelali jednu stejnojmennou odpoved v podobe pisnicky.
A co se tyka kapely, tak to jsou vzdy, na ten dany projekt, prisli muzikanti, kteri se nam libi a ktere mame radi. Bez toho by to neslo. Nekteri se opakuji a jini s nami spolupracuji poprve. A tak na koncerty, spojene s timto CD, to bude kapela pod nazvem No a co band. Ty koncerty budou 4.10.2025 v Plzni Lochotine, ten bude spojeny s oslavou Bedovych 90tin a budou spoluucinkovat T.E.Band, Robert Krestan s Trapery a samozrejme Beda Sedifka s kapelou. Dalsi pak bude v Brne na Volani vetru a to je tusim v listopadu.

A jak vlastne vypada nejaka budoucnost sestavy Collegium Rowerum, kterou jsme slyseli nedavno v prazske Lucerne? Muzeme se tesit na novou kapelu, nebo to byla jen takova legracka do te Lucerny?

Collegium Rowerum porad existuje a je to takova narazovka, kterou svolavame, kdyz nas nekdo, koho mame radi, premluvi, abychom vylezli na jeviste i se staryma rowerskyma pisnickama.

Jiri Vobora - Jordan - muzikant, skladatel, konferencier a taky tramp, clen brnenske T.O. Rowers.

Jordan jiz drive natocil mimo jine i CD s nazvem "Na pul cesty" ke svym padesatinam.
I tuhle moc peknou desku najdete na mem webu volne ke stazeni i se zpevnikem.
Najdete ji dole jako prilohu pod clankem: Beda Sdifka and Jordan - Tak to je

Jak vlastne vnimas zpetne ty letosni Letokruhy v Lucerne? Jako poradatel i jako muzikant? Me jakozto posluchaci se to opravdu moc libilo, asi vubec nejlepsi hudebni akce na ktere jsem kdy byl, ale taky jsem si rikal, ze to asi muselo byt hodne narocne, hlavne pro tebe a pro Pupu.

Letokruhy v Lucerne to je kapitola sama pro sebe. Kdyz si na ne vzpomenu, zaplavi me vlna pohody, radosti a jakesi hrdosti na to, ze jsem se toho mohl zucastnit. Nejvetsi praci a tim i odpovednost za organizaci, mel na hrbete Pupa a tomu tedy patri nehynouci dik a slava. Snad jsem mu to od mikrofonu, tema svyma kecama, nepokazil.

Tohle neni tvoje prvni deska, ktera neni v zadnem prodeji, ale je pro tve kamarady a zname volne k mani, nebo pro "nezname" ke stazeni v MP3. To je v dnesni dobe vec skutecne nevidana, tak si jen rikam, co te k tomu vede? Preci jen s tim muselo byt dost prace. Mame to od tebe brat jako takove camratko na pamatku?

No jeste na pocatku jsme se Sedifkou sedeli u neho na chate a premysleli, jak nahrat CD, ktery uz bylo nachystany, kdyz nam odpadl Sir, ktery nam to delal zadarmo. A pujcit si a pak to prodavat jak podomni obchodnici, uz nam pripadalo nedustojny. My jsme chteli udelat kamaradum radost, potesit je obycejnou muzikou a tak nas napadlo, ne ze by to byl nas vynalez, udelat sbirku ve stylu "Trampi sobe ". Kupodivu se to setkalo s uspechem. No a pak se nam povedlo jeste sehnat studio s majitelem, kterej tomu taky fandil. A tak to vyslo, muzikanti a sponzori dostali CD a distribuce je zajistena a dostane se to k tem, co to oceni a vidi jako my. A camratko, to se k tomu hodi, snad to bude hezka upominka.

No tak o tom neni pochyb, ze to bude, teda uz vlastne je, moc hezka upominka. Moc ti Jordane dekuju, za CD i za rozhovor a tesim se zas nekdy nekde ahoj na vandru nebo na potlachu!

Ahoj a zaverem preju vsem, kteri si to nase CD stahnou, aby je potesilo aspon tak, jak nas, kdyz jsme ho tvorili. A se slovy posledni pisnicky CD No a co... doufam, ze se treba nekdy potkame pri protoulavani neobycejnejch dni.

Na ukazku, jak hraje a zpiva osadni kapela T.O. Rowers - k tomu navic vyber fotek z vandru a potlachu.

Tak tedy jeste jednou diky Jordanovi za rozhovor a za nove trampske CD, ktere si muzete stahnout ve vysoke kvalite ve formatu MP3. Staci kdyz kliknete na odkaz o par radku niz pod polozkou Prilohy. (brzy tam doplnim i zpevnik k pisnim z CD)

Tak at se vam dobre posloucha a zas nekdy ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

11. Trampske koseni Kanci louky / pondeli 26. kveten, 2025

Byl to tehdy jen takovy rychly napad bez vetsich ambici, ze by se to nejak dlouhodobe chytlo a najednou uz mame za sebou jedenacty rocnik Trampskeho Koseni Kanci louky, az se mi tomu samotnemu skoro ani nechce verit ale je to tak. Nacali jsme tedy druhou desitku a snad se nam i pres pokrocilejsi vek podari tuto tradici jeste nejaky cas udrzet pri zivote.

11. Trampske koseni Kanci louky - nezbytna spolecna fotka na pamatku z rocniku 2025.

Tentokrat necham obvyklou reportaz jen na fotkach a jejich popisech a misto toho zkusim pro zmenu takove hlubsi zamysleni. Cele ty roky se me totiz obcas nekdo pta, proc to delame a zda to ma vubec nejaky smysl a tak podobne. Muj soukromy osobni postoj jakozto trampa milujiciho reku Oslavku je, ze to smysl ma a to hned z nekolika duvodu:

Kanci louka je opravdu krasna a byla by skoda, kdyby nenavratne zarostla lebedou jako treba Kastanka (kdo ji dlouhodobe zna, tak jiste vi, o cem mluvim) ci nedaleky T.O. Bily jelen. Soucasne je Kancarna take jedno z nejpamatnejsich trampskych mist v CR a doslova tudy kracely dejiny trampingu, takze je to i odkaz budoucim generacim trampu. No a taky je fakt, ze kdyz to neudelame my, tak to bohuzel neudela nikdo jiny - a i tak to uz bylo doslova za minutu dvanact (louku sice poctive a mnohem dele kosili kamaradi z T.O. Kobra a T.O. Podkova v jinem terminu, ale jednou rocne to proste bohuzel nestacilo). Nyni se tedy louka seka 11. rokem dvakrat rocne - koncem jara a koncem leta.

Ale jak je to ciste z pohledu ochrany prirody? Nejsem odbornik a kdyz neco nevim, tak se holt proste zeptam. Navic si myslim, ze trampove s ochranari nemusi byt nutne nepratele a proto jsem oslovil s prosbou o nazor Ludka Cecha, vedouciho Oddeleni sledovani stavu biodiverzity ze spravy CHKO Zdarske vrchy kam Oslavka spada.

Napsal mi toto obsahlejsi sdeleni:

Muze se zdat, ze pravidelne koseni palouku v lese u reky nema moc smysl. Neni to plocha vyznamna rozlohou, nejsou na ni nejake zvlaste ohrozene ci vzacne druhy, je to loucka jako kazda jina - nebylo by lepsi se na to vykaslat a "nechat to prirode"? Navic je to v rezervaci a tam by prave mela vladnout jen priroda.

No - neco na tom je. Ale taky jsou duvody, proc jednoduse nehodit hrabe do kopriv a snazit se dal. Hlavni z nich je ten, ze cim vice ruznych stanovist, tim vic je na nich druhu. A to je obvykle pro prirodu dobre. Ruzne kytky a zivackove potrebuji nejen husty zapojeny les, ale i kosenou svetlou loucku, otevreny lesni lem, volny breh reky - kazdy z nich neco trochu jineho.

A dost casto prave ty nejvzacnejsi a mizejici druhy nemaji rady tu vseobecne vzyvanou "divocinu", tj. husty stinny les. Takovy motyl jason dymnivkovy musi mit otevrene lesni lemy s uvadajicimi oslunenymi dymnivkami, na kterych se vyvijeji jeho housenky. V temnem lese se nerozmnozi a populace vyhyne. A prevzacny brouk krasec dubovy k tomu samemu potrebuje oslunene stare odumirajici duby - proto taky ochranari kolem techto dubu v okoli Glorietu obcas neco vykaceji.

Jasne - pak jsou ale druhy, o ktere moc nestojime. Jsou to jednak ty, co zde nejsou puvodni nebo domaci a potom take druhy, ktere se rychle siri a vytlacuji ty, ktere v nasi prirode chceme. To neni nejaky rasismus ci panicka hruza z migrantu. Uz totiz dobre vime, co dokaze cizi netykavka zlaznata, kridlatky, zlatobyl kanadsky a treba nase kopriva ci chrastice - vsechno obsadit, porust a nikoho tam nepustit. A nejlepe se jim dari prave na mistech, kde se nedavno skoncilo s kosenim ci s jinou tradicni peci.

Takze: Ma to smysl. Nejen pro trampy, ale i pro jasone, okace, jesterky, chrpy a rozrazily.

Ing. Ludek Cech
Vedouci Oddeleni sledovani stavu biodiverzity
Sprava CHKO Zdarske vrchy

Dekuji Ludkovi za odborne shrnuti podane srozumitelne i pro nas laiky a zaverem jeste znovu dodam, ze nejvetsi zasluhu (nejen) na zachovani Kanci louky maji kamaradi z osad T.O. Kobra a T.O. Podkova, kteri jiz mnoho let kosi Kanci louku jeste jednou koncem leta a kteri take mnoho let poradaji Trampsky sber odpadku v udoli rek Oslavky ale i Chvojnice, pricemz za ty dlouhe roky sesbirali doslova tuny odpadku po neukaznenych turistech, ale i po povodnich.

Pro zajimavost jeste doplnim, ze uz druhym rokem po sobe se nam take podarilo na Kanci louce dolozit a fotograficky zdokumentovat vyskyt Jasone dymnivkoveho (Parnassius mnemosyne), coz je kriticky ohrozeny druh motyla, kteremu v roce 2021 udelila Ceska spolecnost entomologicka titul Hmyz roku.

Podekovani za podporu posilam nejen zucastnenym kamaradum, ale take mestu Oslavany.

Dekuji kamaradi a snad za rok zase ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci and Sa-Jo.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

Letokruhy 2025 v Lucerne / patek 25. duben, 2025

Letokruhy, aneb Poselstvi Wabiho Ryvoly je tradicni trampska hudebni akce, poradana uz 30 let na pocest tohoto vyhlaseneho trampskeho barda, jehoz nedozite 90. narozeniny jsme si nedavno pripomneli. Pravidelne koncerty pod timto nazvem poradaji po celou dobu brnensti trampove, poslednich asi 20 let jsou to predevsim kamaradi z T.O. Rowers. Nejinak tomu bylo i letos, kdy bylo navic tech duvodu k oslave trampske pisne vicero a tak si hlavni organizatori Pupa s Jordanem rekli, proc to tentokrat nezkusit rovnou ve slavne prazske Lucerne. Pripravy trvaly vice jak rok a nakonec vse vyslo tak dokonale, ze Lucerna byla uz nekolik mesicu predem beznadejne vyprodana a tak nakonec doslo dokonce i na vstupenky na stani.

Takovou akci jsem si samozrejme nemohl nechat ujit, obzvlast kdyz jsem byl Pupou poveren k fotodokumentaci a tak jsem uz dlouho pred zacatkem zamiril smerem do Lucerny, abych si omrknul situaci. Uz cestou z Hlavniho nadrazi na Vaclavak jsem potkal hned nekolik kamaradu a kamaradek trampu, takze jsem zacinal tusit, ze to bude fakt neco. Tesne u Lucerny jsem nahodne narazil na takovou klasickou, obycejnou hospodu a tak jsem si rekl, ze jedno na rychlo na stojaka neuskodi - otevrel jsem tedy dvere a jeste jsem ani neprekrocil prah a uz na me kamaradi volali "Ahoj Kapso!". No co vam mam povidat, bylo to tam jako nekde na slezine, samej tramp a shodou okolnosti parta kamaradu z Oslavky (dodatecne jeste jednou zdravim). :-)

Letokruhy 2025 v Lucerne - velke finale ve stoje a se sborovym zpevem cele Lucerny.

Mohl bych tady velmi dlouze popisovat co vsechno se nakonec v Lucerne odehravalo, ale to bych sepisoval snad mesic v kuse a bylo by to fakt hooodne dlouhe a tak alespon strucne to hlavni. Uz pred zacatkem byla v sale naprosto neskutecna atmosfera a nalada, uplne jako nekde na potlachu, kde se znal pomalu kazdy s kazdym a palec jsem si nakonec zalomil mnohem vic, jak stokrat. Jeste lepsi ale byla volba kapel, ktere zde zahraly, protoze to byli temer vyhradne sami realni trampove, ktere muzete krom podii koncertu potkat i realne nekde v lese na vandru, nebo na potlachu, jako jsem treba cast z nich potkal ja nedavno v unoru, pri -10°C v zasnezenem lese na okraji Moravskeho krasu na vynikajicim potlachu 56. Vyroci T.O. Lavina.

O vysokych kvalitach cele akce vypovidala i dokonala organizace, kterou zajistovala temer cela T.O. Rowers i dalsi kamaradi a vse slapalo jak svycarske hodinky. Navic, prestoze cely tento trampsky hudebni maraton nakonec trval vic jak nejakych sedm (!!) hodin a to pouze s jedinou kratkou prestavkou, tak poradatele i ucinkujici udrzeli kvalitu, tempo i pozornost publika a za celou tu dlouhou dobu nenastal ani jediny prostoj, ci nejake hlucha nebo snad nudna pasaz. V tomto musim vyseknout velkou poklonu nejen ucinkujicim a cele poradajici osade, ale hlavne Pupovi s Jordanem, protoze uz jim taky neni zrovna dvacet a tohle cele dat takto dohromady, to je mirne receno doslova uctyhodne. Jordan navic figuroval cely vecer jako vtipny a veci dokonale znaly konferencier, navrch si oba jeste na podiu i sami zahrali - a to Pupa dokonce hned ve trech kapelach.

Nemene krasne bylo videt, jak treba Stepan Rak, kteremu bude v lete osmdesat, Marko Cermak v petaosmdesati a Beda Sedifka dokonce s blizici se devadesatkou dokazou potesit a pobavit po strop narvanou Lucernu, tak to je proste krasa nesmirna. Uplne strhujici pak bylo "velke finale" v podani Karabiny, atmosfera asi jako na finale Mistrovstvi sveta v hokeji za stavu 1:1 minutu pred koncem. Hraje se predposledni pisnicka "Merlin song", narvana Lucerna pomalu vstava a zpiva sborem ve stoje s Karabinou:

Sam Marko Cermak by zbled zavisti,
kdyby ho slysel nekdy hrat,
byl by zpocene a vodvarene,
mohl by svy banjo rozdupat.
Nikdo tak na to banjo nevali,
jako nas Merlin bendza kral!
Von je spicove, borec svetove,
kocori mu lezo na futral.

V ten moment prichazi na podium Marko Cermak a Merlinovi se klani a salutuje. Tyhle srandicky uz spolu delali vickrat, ale tady a pri te atmosfere to bylo proste nepopsatelne. Taky je nadherne videt, jak se i "dedkove" dokazou bavit, delat si ze sebe navzajem srandu a proste si to naplno uzit stejne, jako pubertaci. Na zaverecnou pisnicku Letokruhy jsou pak uz na podiu i vsichni ucinkujici a cela Lucerna opet zpiva sborem. Myslim, ze pri tom finale ukapla nejedna slza a to nejen holkam. :-)

Neco malo jeste navic najdete v popiscich u fotek.

Dekuji kamaradi a zas nekdy nekde ahoj.

Kapsa, T.O. Mnouci and Sa-Jo.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

20. Vyrocni potlach S.T.S. Usada / pondeli 24. brezen, 2025

Na potlachy S.T.S. Usada uz jezdim peknejch par let a tak jsem si to nemohl nechat ujit ani tentokrat, zejmena pak s ohledem na to, ze se po nekolika letech potlach opet konal na puvodnim usadnim fleku Funibrouk, na ktery tezce dolehla kalamita z minulych let. Na jednu stranu jsem byl velmi zvedav, jak to tam ted vlastne doopravdy vypada, ale na druhou stranu jsem se toho soucasne i dost bal, protoze podle toho, co jsem slysel od kamaradu, tak ze zdejsich hustych lesu tady nezustalo skoro nic.

Ted si asi pri pohledu na titulek rikate, jak to muze byt 20. vyroci, kdyz jsem sem nedavno daval report uz z 21. vyroci? Nejlepsi odpoved by vam na to samozrejme dali samotni clenove S.T.S. Usada, ale proste to tak nejak blbe vyslo, ze chteli mit "kulatiny" na svem starem puvodnim fleku, ale nez ho stacili po kalamite dat dohromady, tak utekla hromada casu a tak se napred oslavilo 21. vyroci a teprve pak doslo na kulate 20. vyroci na Funibrouku a taky v tradicnim, tedy zimnim terminu. Proste to tak holt vyslo a netreba si s tim lamat hlavu, navic je to docela vtipny zpusob, jak tohle cele vyresit ku spokojenosti vsech. Neslo totiz jen o ten flek, ale i o to, ze rada kamaradu (vcetne me) se nemene tesila i na ten zimni termin, protoze zimu proste maji radeji.

20. vyrocni potlach S.T.S. Usada - tradicni slavnostni hranice na Funibrouku.

Potlach samotnej byla takova klasika, v patek honem na flek, aspon zhruba si omrknout misto na spani a flek samotnej. Hola plan na miste kdysi husteho lesa byla fakt drsna a doslova jsem to tam ani nepoznaval. Na miste, kde jsem kdysi ze zacatku spaval pod obrovskym smrkem na pohodlne vrstve jehlici byl ted akorat velkej parez a okoli zarostle vsim moznym. K previsu na protejsi strane potoka se ani nedalo dojit, tak jsem si bagl hodil k tomu parezu a vyrazil zpatky do vesnice na vecerni merendu v hospode. V hospode byla obvykla patecni veselice, vcetne moznosti prespat na sale, ja se ale i pres mraz rad vratil do spacaku pod sirak na fleku a dobre jsem udelal, protoze neni nad vyhled ze spacaku na cistou hvezdnatou oblohu.

Report a fotky z nekterych minulych rocniku:

10. vyrocni potlach S.T.S. Usada
11. vyrocni potlach S.T.S. Usada
12. vyrocni potlach S.T.S. Usada
13. vyrocni potlach S.T.S. Usada
14. vyrocni potlach S.T.S. Usada
16. vyrocni potlach S.T.S. Usada
21. vyrocni potlach S.T.S. Usada

V sobotu rano takova ta potlachova klasika, nekteri pomalu lezli ze spacaku, dalsi pomalu prichazeli, varila se snidane a nezbytna ranni kava. Pokecal jsem s kamarady, co jsem dlouho nevidel, ale nejak jsem nemel na fleku klid a musel jsem si dat poradnej vejslap po okoli, kde jsem dlouho nebyl a ktere si pamatuju jako nekonecny husty les. Po poledni jsem proto vyrazil z fleku do kopcu dnesnimi holymi planemi. Nakonec to nebylo tak hrozny, jen to byl velkej nezvyk a taky byla docela pekna zima, navic v otevrene krajine poradne foukalo. Nakonec jsem zdolal i zdejsi nejvyssi kopec Skatulec, kde byl paradni vyhled vsemi smery, ale taky vitr na hranici vichrice, takze po ctvrt hodine uz jsem se doslova klepal zimou a radeji se vydal zpatky na flek.

Skatulec - po nekolika letech opet zdolan nejvyssi kopec teto casti Drahanske vrchoviny.

Zpatky jsem dorazil tak akorat na odpoledni souteze, u kterych jsme se moc nasmali, zejmena u discipliny zdolavani kulu, kde se jeste dneska divim, ze si u toho nikdo nerozbil rypak. Na tohle jsem fakt uz asi starej a tak jsem to radeji rovnou vzdal. Pak se uz ale pomalu priblizil vecer, slavnostni zapaleni ohne a samozrejme zase spousta skvele trampske muziky, pekne u ohne, pod jasnou hvezdnatou oblohou tak, jak je to proste nejlepsi. K tomu samozrejme nejake to pivko (nastesti nezamrzlo), susene maso, vyborny spekacky od kamarada Kindy z Trebice, proste vsechno tak, jak to ma byt. Do spacaku jsem se dohrabal zase az dlouho po pulnoci a pred spanim jsem se jeste chvili kochal vyhledem na jasnou nocni oblohu za poslechu poslednich pisni, ktere ke me zaznivaly od dohorivajiciho ohne. Tahle romantika se proste nikdy neomrzi, teda aspon doufam. :-)

Cesta na zpet je dlouha, takze rano uz to bylo rychle, jen snidane, kaficko a hlavne louceni s kamarady, kterych tu ale v nedelni rano bylo o dost min, jak v patek v hospode, nebo v sobotu vecer pri zapaleni ohne. Nu co uz, tak to dneska proste chodi, i kdyz je to trochu smutne, ale ti co nevydrzi (samozrejme nepocitam ty, co uz opravdu nemohou), tak sidi hlavne sami sebe o to nejlepsi. Pak uz jen cesta zpatky do vesnice, kdy jsem se otacel, abych se podival nazpet na Funibrouk snad stokrat. Nejak jsem si ten kdysi "tmavej a vlhkej rygol" :-D oblibil a mam ho rad i ted, kdyz je z nej proslunena paseka. Taky jsem si cestou zpet znovu uvedomil, kolik prace to muselo kamaradum dat, aby se tu tento potlach mohl zase po letech konat, protoze vzniknuvsi paseka je fest zarostla nalety, krovim a trnim. Smekam pred vasim vykonem a doufam, ze jsme se tu nesesli u ohne naposled.

Dekuji kamaradi za skvelej potlach a zas nekdy nekde ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci and Sa-Jo.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

56. Vyroci T.O. Lavina / streda 26. unor, 2025

Loni se mi na potlachu T.O. Lavina fakt moc libilo a tak jsem si tuto paradni zimni akci nemohl nechat ujit ani letos. Uz ve ctvrtek jsem si proto vzal volno, skocil do vlaku a vyrazil navstivit kamarada Decka na jeho boude u Letovic. Neco jsme pocourali po okoli a vecer na boude pokecali o pivu, o babach, o smyslu zivota a tak vselijak podobne. V patek odpoledne uz jsme jen sedeli v nedalekem Pivovaru Ohrada, kde jsme zodpovedne ochutnali zdejsi pivni speciality a vyckavali, az dojedou dalsi kamaradi, se kteryma jsme byli domluveni, ze s nami zase vyrazi na Lavinu. Jeste pred zavirackou jsme byli komplet a mohli si udelat jeste jeden nocni vejslap zase zpatky k Deckovi na boudu - ale zadna mastnarna, v boude bylo teplo a tak jsme radeji skoro vsichni chrapali venku, kde bylo prijemnejsich zhruba -5°C. Proste pohoda, jak ma byt. :-)

56. Vyroci T.O. Lavina - naprosto dokonale zimni potlach, na snehu a v noci -10°C.

V sobotu rano jsme vyrazili pres kopec na autobus, ktery nas hodil do Boskovic, kde jsme diskutovali, jak dal. Ti odvaznejsi byli odhodlani, ze pujdou pesky vejslapem s plnou polni na hrbu rovnou z Boskovic, coz je ale na flek fakt pekna streka a jeste navic ze zacatku docela dlouho do kopce. Nakonec jsme se rozdelili s tim, ze nekdo tedy pujde rovnou a nekdo popojede jeste kousek autobusem a dame si spicha ve vyhlasene hospode Milacek ve Zdarne, kde skvele vari, takze si tam dame obed a dal uz zase pujdeme vsichni spolecne. Priznam se, ze jsem byl ten (jeste s jednim kamosem), kdo si to zkratil busem a byl jsem tomu rad, protoze i s tim zkracenim to bylo nakonec jeste porad asi 12 kilometru, coz je v mrazu a s plnou polni na hrbu tak akorat. Vsak uz nam taky neni dvacet a jeste bylo nutno pocitat s potlachem, kde budeme celej vecer postavat u ohne.

Reportaz z lonskeho 55. Vyroci T.O. Lavina

Do Zdarne jsme nakonec stejne dorazili vsichni soucasne, protoze autobus jel o neco pozdeji, nez vyrazila prvni skupina, takze kdyz jsme z nej vystupovali, tak zrovna prichazela tato pesi cast prvni etapy. Obed byl jako obvykle vynikajici a tak jsme se vydatne posilneni mohli vydat na druhou, zajimavejsi etapu. Vejslap byl primo paradni, bylo pekne pod nulou, takze zadny bahno a pekne se slo po ceste i mimo ni. Fakt jsme si to uzili, teda az na kamarada Decka, kterej to s tema Boskovicema prehnal a pekne ho bolel hrb. Na potlach jsme ale nakonec dorazili v pohode a presne tak akorat - ani moc brzy, ale ani pozde.

56. Vyroci T.O. Lavina - takhle se hralo na potlachu v -10°C.

Na potlachovem fleku uz bylo pekne veselo, soudek piva uz davno narazenej, svarak vesele bublal na ohni a okolo skvela parta znamych tvari v podobne sestave jako tomu bylo loni. Potlachovy ohen se zapaloval pomerne brzy, protoze byla fakt docela pekna kosa a muzikantum by asi pekne mrzly prsty. V tomto ohledu se taky sesla skvela sestava - podobne jako loni tu nechybeli kamaradi z T.O. Karabina, T.O. Rowers, nebo slovenske T.O. Pohoda (trampska kapela Pekaringo) a zazpivala i kamaradka Bourka z Hoboes Revival Alva a dalsi. Vic jsme si snad ani nemohli prat, protoze vetsina zminenych hudebniku se zanedlouho ukaze na podiu slavne prazske Lucerny na nejvetsim trampskem koncerte poslednich let. Ale takhle v lese u ohne je to stejne uplne nejlepsi a navic je videt, ze jsou to opravdovi trampove a zmaknou to v Lucerne stejne dobre, jako v lese v -10°C.

Po vejslapu jsem byl ale preci jen trosku unavenej a tak jsem sel pomerne brzy spat. Lehnul jsem si tak, jak to mam nejradeji, proste jen tak na zem pod sirak. Tentokrat ale trosku bliz k ohni, abych si mohl jeste ve spacaku uzit tu paradu, jak ke me skvela trampska muzika doleha po zasnezenem lese. Nakonec z to byl doslova vrchol romantiky, protoze kamaradi hrali opravdu nadherne, zvuk se rozlehal po mrazivem lese lip jak na koncerte, ohen se prekrasne lesknul na snehove pokryvce a do toho jeste z druhe strany zacala docela nahlas houkat sova, po chvili se ozvala jeste druha a nakonec ji odpovidala z dali jeste i treti. Tohle clovek zazije fakt jen parkrat za zivot, na tenhle okamzik z letosni Laviny doopravdy hned tak nezapomenu!

Dekuji kamaradi za skvelej potlach a zas nekdy nekde ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci and Sa-Jo.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek

Zimni taboreni 2025 / pondeli 24. brezen, 2025

Stejne jako v predchozich letech, tak i letos jsme se s kamarady z Plzne, Prahy a strednich Cech domluvili na jiz tradicni zimni taboreni, tentokrat opet v Krusnych horach, kde mame pro tuto prilezitost zapujcen od mistnich trampu jejich primo luxusni osadni flek, vcetne paradniho posezeni pod pristreskem. Navic je to pomerne vysoko v kopcich Krusnych hor, takze i kdyz dole, v nizsich polohach neni po snehu ani pamatky (coz je posledni roky pomerne dost caste), tak tady nahore mame velmi slusnou sanci, ze taboreni bude doopravdy zimni, tedy na snehu a v mrazu, nikoli na blate. :-)

Zimni taboreni 2025 - jiz temer tradicni sestava Zimniho taboreni. :-)

Cesta byla dlouha a tak moc dekuji Misovi za svezeni, vyrazili jsme proto zavcasu, abychom se jako obvykle sesli na fleku uz v patek, jeste aspon trochu za svetla a stihli si nachystat nejake misto na spani. Ja si s tim klasicky moc hlavu nelamal, protoze snehu moc nebylo a tak jsem si proste jen pohodil spacak na zem pod nejblizsim smrkem, jak to mam nejradeji. Mezitim prijel kamarad Snehulak, ktery opet slavi narozeniny a tak tradicne dovezl doslova hromadu peceneho masa. Stradat tedy nebudeme a zimni taboreni se tak meni v obvykle trampske obzerstvi - budeme mit co delat to do nedele sezrat. :-D

V sobotu jsme se pak rozdelili na dve vejslapove skupiny a ja se pridal do te nejmensi, kdy jsme si udelali 15 kilometrovou prochazku po nejblizsim okoli jen se Snehulakem a Blankou. Prestoze mrzlo i pres den, tak svitilo slunicko a Blanka nakonec neodolala a sla se vykoupat do lomu, ktery jsme potkali cestou. Jen jsme ji museli pro tento ucel museli vysekat diru do ledu. Chvilku jsem premyslel nad tim, ze bych tam taky vlezl (v ledove tristi jsem se dlouho nekoupal), ale nakonec se dobrovolne priznavam, ze jsem to zbabele vzdal - uz mi neni 20 a nemam trening jako Blanka (ta je krizena s lednim medvedem). :-D

Vecer jsme pak poprali oslavencum Snehulakovi a zejmena Danesovi ke kulatinam, ke kterym jsme mu zakoupili flasku odpovidajicich rozmeru. I ja jsem k narozeninam dostal spoustu prani a take nekolik lahvi lahudkoveho piva - dekuji vam, kamaradi. I pres docela slusnou kosu jsme pak posedeli u ohne dlouho do noci, za tahleho zpevu obvyklych trampskych pisni. Pak jeste jeden mrazivy sirak, v nedeli po nezbytne ranni kave i snidani nastalo louceni a opet dlouha cesta domu.

Bylo to fakt naprosto super. Zase!

Dekuji vsem zucastnenym kamaradum a za rok zase ahoj!

Kapsa, T.O. Mnouci and Sa-Jo.

P.S. - Pokud chcete dostavat informace o dalsich novych clancich, pouzijte prosim odkaz zde: Odber novinek