Domů » Články » Tramping » 40. Výročí T.O. Mňouci

40. Výročí T.O. Mňouci

pátek 25. listopad, 2022 | 6 komentářů | zobrazeno 7379×Potlachy Oslavka T.O. Mňouci

Tak už je to tady a nemožné se stalo skutkem - naše trampská osada T.O. Mňouci letos oslavila své 40. výročí. Člověku se to až skoro nechce věřit, že už je to tak hrozně dlouhá doba. I když já osobně se musím přiznat, že jsem kdysi úplně za mlada byl napřed krátce v osadě 2. UNRRA a teprve až po jejím víceméně rozpadu jsem přešel k T.O. Mňouci, se kterou jsem jezdil někdy zhruba od roku 1987, členem jsem se stal až někdy v roce 1990 a jsem vlastně v osadě jeden z nejmladších. Tedy myšleno jako věkem, služebně jsem někde uprostřed. I tak je to ale už hromada let a osada je pro mě v podstatě jako rodina.

Samozřejmě jsme se všichni na tu naši "velkou čtyřicítku" hodně těšili, vše plánovali už dlouho dopředu a i kvůli tomu jsme taky vztyčili nový, již třetí osadní totem. Potlach měl být původně na našem historickém fleku, ale pod tlakem všemožných okolností jsme ho nakonec udělali opět na Skautské louce u Oslavan. Okolnosti a hlavně nemoci nám navíc nepřály i v jiných ohledech, zejména v tom, že jsme se na čtyřicítce nesešli všichni a na společné výroční fotce nás chybělo hned pět. :-(

40. Výročí založení T.O. Mňouci - jak jinak než na Oslavce, i když jinde než jsme původně chtěli.

Jako obvykle jsme se na fleku začali sjíždět už ve čtvrtek brzy odpoledne, protože je potřeba nachystat spoustu věcí a samozřejmě si také udělat úvodní osadní večírek v úzkém kruhu nejbližších, abychom si taky pořádně a v klidu pokecali, zazpívali a tak všelijak podobně. Skoro si až kolikrát říkám, že ty čtvrtky a pátky bývají na potlachu často vlastně nejlepší.

Kůrovcového dřeva bylo poblíž fleku pořád ještě dost, takže už v pátek dopoledne jsme měli docela dost slušnou hromadu natahanou u ohniště a brzy odpoledne už byla nachystaná jak samotná hranice, tak dřevo na celou noc na přikládání. Ještě za světla jsme se tak mohli věnovat další veselici. Došlo i na tanec na stole, ale protože se toho žádná z přítomných dam nechtěla ujmout, tak jsme si museli vystačit s Bejbym. No tak ještě že ho máme, občas se i hodí. :-D

V sobotu už bylo vše připraveno a tak už probíhaly jen nějaké ty dodělávky. To naštvalo hlavně kamaráda Sigiho, známého dříče, který se těšil, jak bude zase dřít a ono už nebylo co. Tak aspoň zklamaně pomohl vztyčit vlajkový stožár. Podobně dopadl i chudák kamarád Agi, známý frontman trampské kapely F.T. Prim. Ten si mi kdysi stěžoval, že mu to někdy i vadí, že když někam přijede, tak se po něm automaticky vyžaduje a očekává, že bude hrát, takže si nemůže ani pořádně pokecat a tak. Proto jsem mu hned ze startu zakázal hrát, že muzikantů je dost, tak ať si to teda aspoň jednou užije bez hraní. No, co vám mám vykládat, po půl hodině už s ním stejně nebylo k vydržení (bylo vidět, jak mu při pohledu na ostatní hrající muzikanty cukají prsty na rukách), tak jsem mu řekl, že jestli si teda fakt nutně potřebuje sáhnout na nějakej nástroj, tak může se mnou odnést basu k ohništi. :-D

Odpolední program pokračoval tradiční přehlídkou bojové techniky a to včetně opakovaného, velmi nízkého průletu dvoumotorového bitevního vrtulníku Mi-35 Armády České republiky přímo nad flekem. Po odletu se vesele pokračovalo v odpoledním hraní, kdy se vystřídalo hned několik sestav, kde zahráli naši borci, společně s kamarády z T.O. Rowers, T.O. Zubři a přidali se známí hudebníci, jako naše oblíbená brněnská zpěvačka Zuzana, jazzman Adam, Žakin z kapely F.T. Prim (Agi ne, ten to měl ode mě zakázaný) nebo třeba Lubík z Los Brňos a další - všem samozřejmě děkujeme. Večerní veselice u hlavního ohně tak už byla vlastně kromě slavnostního zapálení jen volným pokračováním celodenní veselice se spoustou super trampské muziky. Mezitím jsme rozdali fakt parádní odznaky, které jako obvykle vymyslel a vyrobil Mário (děkujeme) a taky jsme dostali fakt překrásnej dort od kamarádky Lenky, který byl řešen stylem "sněz si svého Mňouka" a dost jsme se u toho nasmáli.

Prostě další parádní potlach na Oslavce, všem kamarádům děkujeme, že si na nás v tom nabitém září vzpomněli a přijeli to s námi důkladně oslavit, a těšíme se zase někdy ahoj na vandru či dalším potlachu.

Kapsa, T.O. Mňouci

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek