Společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda - 2019
středa 4. prosinec, 2019 | 2 komentáře | zobrazeno 5800×PotlachyOslavkaT.O. MňouciV průběhu těch let, co existuje naše trampská osada, tak jsme už dělali potlachy různě, většinou sami, ale poslední roky i jako společné se spřátelenou T.O. Pravda. Taky jsme potlachy dělali na různých místech, většinou na našem domovském osadním fleku pod Sedleckým hradem na Oslavce, ale několikrát i na Rokytné, právě kvůli těm společným potlachům a někdy taky úplně jinde, jako třeba kdysi v Krahulově a podobně. No a tentokrát zase někdo vymyslel, že je třeba zkusit opět něco nového a tak jsme poprvé vyzkoušeli pro nás netradiční flek hodně daleko po proudu Oslavky až dole u Oslavan. Kdo pamatuje, tak právě tam se kdysi hrávala slavná Hulomajzna (od hůlkou do něčeho majznout), tedy něco jako trampský hokej. 
Společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda - 2019 - tentokrát na novém, pro nás netradičním místě daleko po proudu.
Jako obvykle jsme se jako osada sjeli na fleku už ve čtvrtek odpoledne, bylo potřeba připravit spoustu věcí a taky oslavit nějaké ty narozeniny. Počasí bylo ideální a stejně super bylo i posezení u malého ohně jen v úzkém kruhu osady a nejbližších kamarádů. Zapili jsme oslavence, sežrali co kdo přivezl a parádně si zahráli a zazpívali dlouho do noci. Kolikrát si říkám, že tyhle čtvrtky bývají svým způsobem i lepší, jak finální sobotní potlach. Asi proto, že je to celé tak nějak víc v poklidu a je i víc času pokecat si s kamarády a osadníky, se kterými jsme se delší dobu neviděli. Taky je pravda, že je nás v osadě celkem dost a všichni pohromadě se sejdeme jen málo kdy a ani na tomto potlachu se to nepovedlo na 100%, protože nakonec nemohl přijet Jaroušek, kterej to teď má takový složitý a všechny nás to docela mrzelo. Ale co už, to se prostě občas stává a v budoucnu to jistě bude lepší, hlavně je ale držet jako osada pohromadě a to se nám bez problémů daří i po těch mnoha letech.
V pátek hned od rána začali pomalu přijíždět další kamarádi ze všech koutů republiky, takže bylo spousta vítání, klábosení a tak všelijak podobně. Bylo to přímo super, ale taky jsem si chtěl po čase projít tento spodní konec Oslavky a tak jsem nevydržel a šel se chvíli projít po okolí. Počasí bylo přímo luxusní a tak jsem si procházku fakt užil. Chtěl jsem se podívat hlavně ke skále Archleb, kde jsem nebyl už hodně dlouho a v tomhle počasí to byla opravdu paráda, i jsem chvíli poseděl na skále, abych to pořádně vstřebal a dokonale si to užil. Pak už ale zase honem zpátky na flek, kde se mezitím děly všelijaký divný věci. 
Tak například pár let zpátky jsme ze srandy založili recesistickou "osadu" Zelené vesty, prostě takovej fór, kterej ale i má i nějakou tu nosnou myšlenku, ale to by bylo na dlouhé povídání. No a naše ženský na to, že kdy my máme Zelené vesty, tak ony si založí Růžový gaťky a jak řekly, tak i udělaly. Už s tím bylo spoustu legrace a stejně tak i letos. Na sobotní odpoledne si připravily pochod Růžových gatěk k velkému obveselení účastníků potlachu. Nasmáli jsme se jak dlouho ne a to ještě pořád ani nezačal samotnej potlach. Ten začal až později navečer a proběhl v tradičním pohodovém duchu. Bylo nádherně, hvězdy svítily jak o závod a oheň dlouho zářil a osvětloval okolní údolí Oslavky za sborového zpěvu oblíbených hitů.
Velkou radost mi také udělal fakt, že krom starých dobrých a osvědčených kamarádů se na nás přijeli podívat také kamarádi, kteří u nás byli poprvé. Třeba z Chřibů přijeli drsní chlápkové z S.T.S. Nimand, kteří si s námi padli do oka doslova na první dobrou. Ale poprvé dorazila třeba i kamarádka Smejo až z Košic. Dost dobrá taškařice byl taky "Camrátkomat". Letos jsme totiž nestihli namalovat tradiční camrátka a tak někdo přišel s nápadem, že dáme k dispozici jen prázdná dřevěná kolečka a ať si tam každý namaluje co chce. Napřed jsme se báli, že to bude spíš trapas, ale nakonec s tím byla ohromná spousta legrace a nevěřil bych, co všechno je možné na camrátko namalovat - tohle se fakt hodně povedlo a určitě dáme někdy v budoucnu repete. 
Reporty z minulých potlachů naší osady T.O. Mňouci a spřátelené T.O. Pravda:
35. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Oslavce v roce 2017
34. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Oslavce v roce 2016
33. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Rokytné v roce 2015
31. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Rokytné v roce 2013
30. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Oslavce v roce 2012
29. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Oslavce v roce 2011
26. Výročí - společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda na Oslavce v roce 2008
Více jsem toho z předchozích let na web nezpracoval, snad časem doplním. 
Nedělní ráno využilo spousta kamarádů k poslední možnosti prohlídky nádherných válečných veteránů, na kterých přijeli hlavně osadníci T.O. Pravda a jejich spřízněné duše. Největší obdiv asi sklidil obří americkej náklaďák s přímo úžasným zvukem motoru a krásnou řidičkou za volantem. Neméně zajímavé bylo i Ježkovo štábní vozidlo z dob První republiky. To už ale definitivně následovalo loučení, úklid vypůjčeného potlachového fleku a odjezd domů. Mě ještě mrzelo, že Jaroušek nemohl letos přijet a tak jsem ho rovnou z potlachu zajel ještě navštívit a trochu s ním pokecat. No a pak už jsem taky uháněl k domovu.
Kamarádi z údolí i z daleka, díky, bylo to super a zase někdy ahoj na Oslavce!
Kapsa, T.O. Mňouci
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
