Společný potlach T.O. Pravda a T.O. Mňouci - 2016

Jak jsem již psal v reportu z loňského potlachu (článek najdete zde: Společný potlach T.O. Mňouci a T.O. Pravda), tak naše spřátelené osady T.O. Mňouci a T.O. Pravda jsou jedna z Oslavky a druhá z Rokytné a tak děláme naše společné potlachy podle potřeby na střídačku na údolí obou trampských řek. Loni byla Rokytná, takže letos zase pro změnu zase Oslavka. Na tohle téma se vede spousta řečí, někdo má raději tu, jiný zase onu řeku. Mě osobně je to úplně jedno, protože krásně je na obou údolích, které mám osobně moc rád. V minulých letech se mi velmi osvědčilo vyrazit na potlach o pár dnů dřív, abych si taky užil trochu toho vandrování po okolí a tak jsem to úplně stejně udělal i letos a vyplatilo se to – ve středu a ve čtvrtek bylo na údolí opravdu parádně, nikde ani noha a počasí přímo parádní ukázkou babího léta.

Společný potlach T.O. Pravda a T.O. Mňouci - Oslavka 2016 - večerní hraní po zapálení potlachového ohně.

Na Oslavku jsem tedy letos vyrazil už ve středu a přestože jsem lákal kdekoho, tak jsme se nakonec v Sedlecké nálevně sešli jen dva, protože tak brzy bohužel nikdo nemohl. Aspoň že dorazil Jarda z Náměště, tak bylo aspoň s kým pokecat a vypít pár piv. Původně jsme chtěli dát širák na Vyhlídce, ale nakonec jsme z hospody došli až na flek, kde jsme ještě v klidu pokecali u ohně. Jarda musel ráno zase vyrazit nazpět do civilizace a tak jsem na údolí zůstal sám. Vůbec mi to ale nevadilo, protože bylo přímo nádherně a tak jsem nechal věci na fleku a vyrazil se courat po prosluněném údolí.

Během dne pak dorazil ještě Hombre z T.O. Kobra a tak jsme další část údolí prolezli ještě spolu, včetně návštěvy jeho boudy, kde jsem taky nějaký ten pátek nebyl. Odpoledne se pak začali pomalu scházet první kamarádi z obou našich osad, takže na fleku začalo být živo a veselo. Do večera se pak už sešla docela slušná sestava, takže u večerního ohně se už i pěkně hrálo a zpívalo. Prostě taková ta čtvrteční pohoda v užším kruhu kamarádů, kterou mám tak rád.

Pulénův jediněčný příběh osadního totemu naší T.O. Mňouci na fleku na Oslavce (záznam z roku 2012):

Pátek už byl ve znamení příprav samotného potlachového ohně a taky ve znamení nečekaných setkání. Jak už to tak bývá, tak je každý potlach trochu jiný, jednou ten, koho by člověk čekal až automaticky, tak nemůže a naopak se občas zjeví kamarádi, které jsem neviděl celé roky. Letos mi jednoznačně největší radost udělali kamarádi z T.O. Černý kondor, se kterými jsem se neviděl opravdu dlouhé roky a ani mě nenapadlo, že se s nimi ještě vůbec setkám.

Na samotný sobotní potlach se nás sice sešlo o něco méně, než loni, ale i tak byla během dne spousta srandy. Už ani nevím, kdo vlastně přišel třeba s tím "geniálním" nápadem, že se musíme společně vykoupat v Oslavce (zas takový teplo teda fakt nebylo ) a že si po letech musíme zopakovat společné focení na pod skalou naproti "Mňouk beach". Až se divím, že to u nikoho neskončilo zápalem plic. Ve víru podobných blbin pak proběhlo celé odpoledne. Samotný potlachový oheň pak letos zapalovaly čistě kamarádky trampky. Večer pak proběhnul v tradičně veselém stylu a se spoustou muziky, na kterou se opět sešla skvělá sestava. Více už najdete na fotografiích dole pod článkem.

Tak ahoj a zase někdy příště na viděnou v lese!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek