T.O. Dlouhá štreka - Vítání jara 2014

V půlce března se již tradičně konalo Vítání jara na Křehuli, pořádané T.O. Dlouhá štreka nedaleko Javořice, nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny. Letos to byl už 17. ročník, a protože ten loňský (to jsem tu byl po velmi dlouhé pauze) se mi opravdu moc líbil, tak jsem si tuto skvělou akci nemohl ujít ani letos. Letos jsme tedy vyrazili společně s Fenikem a to pro jistotu už v pátek brzo odpoledne. Bylo totiž opravdu nádherné počasí, které jsme chtěli využít k průzkumu okolí Javořice ještě v pátek, což se nám nakonec skvěle podařilo. Ještě před potlachem jsme stihli navštívit hned několik zajímavých míst.

Prvním pátečním cílem byl židovský hřbitov v Horní Cerekvi. Tedy ne přímo v Cerekvi ale kousek dál a docela dost stranou obce i cest. Prostě krásný hřbitůvek, tak trochu utopený a zapomenutý tak nějak stranou všeho. Přesto byl vzorně udržovaný a v šikmém odpoledním slunci jsme se tu docela dobře fotograficky vyřádili. Druhým a asi nejdůležitějším cílem byl pramen řeky Jihlavy, ke které mám letitý silný vztah, protože jsem se podél této řeky něco navandroval. Pramen byl opravdu nádherný – malé jezírko v olšovém hájku, odkud byl navíc přímo úžasný výhled od krajiny. To se hned tak nevidí, aby byl od pramene takový výhled, kterému na horizontu navíc dominoval vrchol Javořice s velkým vysílačem. Česká televize tu natáčela oblíbený pořad K pramenům a zanechali tu bílou tabulku s označením pramene. Nevěřil bych, že tady, přesně po deseti letech ještě stále bude. Tohle jsem si opravdu moc užil a jsem fakt rád, že jsem pramen Jihlavy (mezi trampy Jihlavky) konečně spatřil na vlastní oči. Také tady jsme se vyblbli s focením, čemuž nahrávalo doslova luxusní počasí.

Já u pramene Jihlavky - Na místě jsme dokonce našli cedulku, kterou zde před rovnými deseti lety umístil štáb České televize, který tu natáčel populární naučný pořad "K pramenům".

Dál jsme se pak zastavili u kostelíku svatého Jáchyma u Dobré Vody, nedaleko Mrákotína. Krásná stavba na osamoceném návrší, odkud byl taky moc krásný výhled. Světlo jsme už ale propásli, protože slunce mezitím zapadlo. I tak jsme si tu ale pěkně zafotili. Po západu slunce se pěkně ochladilo a tak jsme se vydali do Klatovce na pivo. Cestou jsme se ještě zastavili u nádherného rybníka Karhov, který spíš připomínal nějaké horské jezero. Na klidné večerní hladině se zrcadlil měsíc skoro v úplňku a ještě k tomu vrchol Javořice. Opravdu krásná podívaná.

Pak už ale honem do hospody do Klatovce, kam jsme dorazili už skoro za tmy. Zatím tu bylo jen pár kamarádů, ale během hodinky se tu sešla velmi dobrá sestava a tak nastal čas vytáhnout kytary. Hospoda se doslova otřásala v základech a pěkně jsme si zazpívali. Hospodskej byl sice lehce indisponován, ale útratu jsem si nakonec v pohodě spočítal a zaplatil sám, což byl taky docela dobrej zážitek. Následně jsme se vydali na flek a cestou si ještě nafotili krásné stromy na hrázi rybníka Zhejral, které byly luxusně nasvícené měsícem. Pak jsem ale trošku tápal, protože jsme šli sami a já byl na tomto fleku jen jednou a Fenik nikdy. Navíc se ukázalo, že na fleku nikdo není a tak nebylo možné se orientovat podle světla ohně. Nakonec jsme to ale celkem v pohodě našli. Po chvíli dorazili kamarádi z hospody, Fenik si půjčil kytaru a tak jsme si nakonec ještě jednou zazpívali pěkně v lese. Fenik se vytáhnul, protože vzpomněl na některé z nejstarších trampských písní, takže jsme se u toho i docela nasmáli. Obloha byla vymetená a tak jsme spali pěkně pod širákem.

Společné foto - Nedaleko vrcholku Javořice stojí tento pěkný turistický přístřešek, kde jsme se na chvíli schovali před deštěm a také udělali společnou fotku.

V sobotu ráno bylo fest zataženo a tak jsme neváhali a hned si postavili nějaké ty přístřešky, aby nám přes den nezmokly věci. To se ukázalo jako dobrý tah, protože obratem začalo pršet. Osadníci začali připravovat soutěže a my jsme se v asi desetičlenné sestavě vydali na vejšlap na vrchol Javořice. Cestou jsme našli v lese zajímavé kamenné řady, kolem kterých jsme se postupně vydrápali na vrchol Javořice. To už ale bylo fakt hnusně a docela slušně lilo. Na vrcholku byl ale nový a docela luxusní turistický přístřešek, kde jsme se na chvíli všichni schovali, pokecali a taky udělali společné foto.

Pak jsme se ale rozešli, protože někdo šel ještě na pivo do hospody, někdo zase na skály roztroušené po okolí a my jsme se zase vydali na dvě okolní studánky. První byla studánky se zajímavým názvem "Ve Šráfu" s nádherným jezírkem (Fenik zvažoval koupel, prej tři tempa by tam šly udělat ) a vzorně upraveným pramenem. Další byla snad ještě hezčí "Studánka Páně", která asi bývala i poutním místem. Navíc tu byla skutečně vynikající voda – tak dobrou jsem už dlouho nepil. Obloukem jsme se pak vrátili na flek, kde už nebyla skoro ani noha. Navíc docela fest lilo a občas i sněžilo, do toho se navíc několikrát ozval silný hrom, který jsme v tuto roční dobu fakt nečekali.

Lukostřelba - Odpoledne pomalu přestávalo pršet a tak vypukly odpolední soutěže. Asi nejvíc jsme se zabavili lukostřelbou.

Počasí vypadalo fakt zle, ale nakonec se přeci jen aspoň trošku vyčasilo, přestalo pršet a tak mohly začít odpolední soutěže. Nejvíc jsme se pobavili u lukostřelby, kde to chvilkama lítalo všude kolem. Následoval ještě hod sekerou, což se vzhledem ke vzdálenosti a použitému špalku ukázalo jako docela náročná disciplína. Mezitím se ale sešli všichni kamarádi a tak již nic nebránilo zapálení slavnostního ohně. Hranice byla naštěstí nachystaná za sucha a vše bylo zakryté plachtou, takže to chytlo úplně na pohodu a my jsme se mohli taky konečně pořádně usušit, protože za celý den jsme byli celkem pěkně mokří.

Večer byl pak doslova luxusní, hned úvodem se nakonec přeci jen skoro vyjasnila obloha a přímo nad flekem krásně svítil měsíc. Pohled na hořící oheň, ozářené stromy a nad tím vším měsíc skoro v úplňku, tak to byla fakt veliká krása. Na poslední chvíli dorazili taky kamarádi z Oslavky, takže bylo docela veselo. Sešlo se snad deset kytar a banjo, takže muzika byla (stejně jako loni) naprosto skvělá. Zpívalo se dlouho do noci a tak vydařenej večer jsem už dlouho neviděl. Ještě ve spacáku jsem pak poslouchal písničky od ohně – takové usínání mám nejraději.

Ráno už bylo zase pěkně škaredě, takže to počasí nakonec vyšlo, jakoby bylo načasované přesně na hodinu. Někteří i ze soboty na neděli spali jen tak, pod širákem a vyšlo jim to, pár kapek spadlo až nad ránem. Neděle ale byla fakt pěkně hnusná a obloha byla zatažená tak, že i kolem poledního bylo šero, jakoby byl podvečer. Náladu nám to ale nezkazilo, pěkně jsme si pokecali u snídaně a ranní kávy. Pak začalo ale zase pršet a tak nastal čas na loučení a výměnu zvadel na další akce. Cestou z fleku jsme se ještě pěkně prošli kolem rybníka Zhejral, ale do Klatovce jsme už došli zase pěkně mokří, protože už zase doslova lilo. Nu což, stálo to ale za to!

Díky kamarádi za skvělej potlach a těším se zase příští rok na viděnou! Ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek