Vítání jara na Křehuli

Přesně v půlce března se na Křehuli, poblíž Javořice, na jižním okraji Vysočiny, konal již 16. ročník tradičního Vítání jara v podání T.O. Dlouhá štreka a nutno podotknout, že letos to bylo opravdu dokonalý. Celý víkend bylo doslova nádherně, obloha vymetená, sluníčko svítilo jako o závod, no prostě paráda. Nemalá část zúčastněných kamarádů proto spojila akci s vandrem a tak jsme se tam postupně scházeli ze všech stran ještě v sobotu odpoledne. Nakonec se nás kolem vzorně připravené hranice sešlo kolem padesáti, většinou z Jihlavska a Třebíčska. Organizace byla skvělá a nechyběl ani hrnec svařáku a soudek s pivem, který ale bylo nutno později postavit blíže k ohni, aby nezamrzl. Sice bylo slunečno ale ve stínu mrzlo celý den a večer se pak ještě pořádně ochladilo. To ale přítomným muzikantům nijak extra nevadilo, hned po zapálení se začalo hrát a zpívat. Sice se nakonec okosilo až někam k -15°C ale přesto se od zapálení nepřetržitě hrálo a zpívalo ještě i dlouho po půlnoci. Navíc musím uznat, že muzika byla doslova suprová a fakt jsem si to užil jak už dlouho ne.

Osobně jsem si pak celej zážitek ještě vylepšil vlastní hloupostí. Když jsem lezl do spacáku, tak byla tak nádherně vymetená obloha, že jsem nějak úplně zapomněl, že není červenec a dlouho jsem se kochal výhledem na hvězdy a poslouchal jsem k tomu poslední písně, které zněly od ohně. Samozřejmě jsem si nezatáhnul vršek spacáku a samozřejmě jsem u toho usnul v těch cca -15°C a do rána mi lehce omrznul xicht, což se mi “povedlo” poprvé v životě.

V neděli ráno nás opět probudil krásný slunečný den. Na ohni jsme si ohřáli zbytek svařáku, nějakou tu snídani a ranní kafíčko. Pak už nastalo nezbytné loučení, rozdávání pé-efek, zvadel na další akce a zalamování palců. S částí osazenstva jsme si ještě udělali krátký nedělní výšlap kolem nádherného rybníka Zhejral, který opravdu nemá chybu a spíš připomíná nějaké horské jezero na Šumavě. Bylo ale fest větrno a na otevřených partiích krajiny foukal opravdu hodně prudký a ledový severák, který s námi na polní cestě cloumal jako s rákosím. Byli jsme proto nakonec rádi, když jsme dorazili do Klatovce a rozprchli se k domovům.

Děkuji T.O. Dlouhá štreka za skvělý oheň a už teď se těším na další ročník.

Tento článeček vyšel také v trampských magazínech Puchejř a ve slovenském Ahoj, ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek