Kolem Výrovky za barokními mosty

Přiznám se dobrovolně, že mám takovou zvláštní úchylku – tak, jako si někteří z nás před spaním čtou knížky, nebo časopisy, tak já si velmi často čtu mapy. Prostě jen tak listuji mapami a zkoumám, co je kde zajímavého, kam by to stálo zato zajet si na vandr, nebo jen tak na výlet. Dělám to tak už roky, pořád mě to baví a dokážu tím trávit celé hodiny. Občas si pak najdu nějaký cíl cesty sám, občas mě na něj někdo upozorní a někdy je to tak nějak od každého trošku – což je i případ údolí říčky Výrovky. Podle map i podle informací od kamarádů bylo jasné, že tohle údolíčko je opravdu zajímavé a tak už bylo jen otázkou času, kdy se vydám na průzkum. Vandrem to sice zatím nevyšlo, ale vyskytl se mi náhodně jeden nečekaný volný den a tak jsem vyrazil aspoň na jednodenní předběžný průzkum terénu, který nakonec předčil očekávání.

Údolí Výrovky u Zásmuk s prvním ze zdejších krásných barokních kamenných mostů:

Jako výchozí bod jsem si vybral město Zásmuky, a to z velmi prostého důvodu – je tam velmi dobré spojení, protože Zásmuky leží nejen na řece Výrovce, ale současně taky na hlavní silnici do Kutné Hory. Nakonec jsem ale do samotných Zásmuk stejně úplně nedojel, protože jsem vystoupil o zastávku dřív na okraji města, protože jsem z okna autobusu uviděl fakt krásnou kapličku. Tato kaplička byla za obcí Doubravčany, což bylo asi kilometr zpátky pěšky po hlavní silnici, ale rozhodně to stálo za to, protože tak pěkná kaplička se opravdu nevidí každý den. Teprve odsud jsem to švihnul přes pole k samotné říčce Výrovce, jejíž údolí bylo mým hlavním cílem. I když je otázka, kam jsem to vlastně jel, protože na některých mapách se uvádí název toku různě - většinou Výrovka, na jiných mapách ale Vavřinec (eventuálně Vavřinecký potok), či Kouřimka ale někdy taky Plaňanka. V tom aby se čert vyznal a i jinak velmi kvalitní mapový portál Mapy.cz v tom má nepořádek, protože v některých místech je v mapě napsáno Výrovka, ale stačí mapu trošku oddálit a jméno se v témže bodě najednou změní na Vavřinec. No, já zůstanu u té Výrovky, protože to zní romanticky a taky proto, že se mi toto jméno prostě líbí.

Krásná kaplička u Doubravčan se solitérními stromy:

Kaplička u Doubravčan. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Po chvíli cesty přes pole a podél říčky jsem se ocitl u prvního z dvojice barokních kamenných mostů, které na Výrovce můžeme najít. Tento první, blíže k Zásmukům, leží v místě, kterému se zde říká Vlčí důl. Most je opravdu parádní a velmi dobře zachovalý. S troškou fantazie by se dalo říct, že takový Karlův most v malém vydání a bez soch. Tedy jedna socha (svatý Jan Nepomucký) tu původně byla, ale dnes již díky vandalům bohužel není (v roce 1970 byla shozena do vody, dnes je uložena na radnici v Zásmukách). Vlastně celé to místo je moc hezké, stranou od civilizace a nejsou tu ani chaty, či jiné výdobytky civilizace. Snad jen, že most je trochu zarostlý okolní vegetací, takže na focení to není úplně ideální.

Je zde ale také umístěna nová "ponorná socha", kterou vytvořil výtvarník Zdeněk Hůla, na památku původní, časem svržené a poškozené sochy. Nové dílo symbolizuje původního světce a je umístěna přímo ve vodě, v proudu řeky Výrovky. No, dílo je to jistě zajímavé, ale přiznám se, že postavu světce jsem v tom prostě neviděl. No, aspoň jsem poseděl, podumal a vyrazil dál po proudu říčky. Cestou jsem míjel několik menších skal a také jeden docela pěkný flek, kde by se dal udělat oheň a přespat. Pokouším se zapamatovat si místo a pokračuji dál, tentokrát již kousek dál od řeky k dalším zajímavým cílům.

Kamenný barokní most - ve Vlčím dole překračuje říčku Výrovku, pochází někdy z přelomu 17. a 18. století.

Kousek nad řekou jsem u lesní cesty navštívil strašidelnou staletou lípu, ke které se vážou pověsti o oběšenci a strašidlech. Lípa je opravdu zvláštní, ale já již pokračuji dál k železniční trati do Zásmuk, kde však již vlaky bohužel dojezdily. Smutně jsem se porozhlédnul po zarezlých kolejích a vyrazil zase zpět k řece, podél níž jsem došel k druhému kamennému baroknímu mostu u Toušic. I tento kamenný most je velmi hezky zachovalý a je taky o dost větší, než ten první. Opět hezké místo s pěkným výhledem na peřeje Výrovky, ale taky trošku zarostlé, takže focení zase nic moc, ale zážitek hezký. Ještě zajímavější zážitek mě ale čekal o kousek dál za obcí, kde jsem narazil na fakt velký rybník, který se však při povodni v roce 2013 protrhnul a nyní je na suchu. Nevěřil bych, jak rychle takové místo dokáže zarůst a dnes je dno rybníka v podstatě již vrbovým hájem.

Od prázdného rybníka jsem si ještě odskočil na nedaleký kopec Stará Kouřim, kde je moc hezká naučná stezka s několika zajímavostmi. Velmi zajímavé je především Libušino jezírko, které údajně nikdy nevysychá, ale po letošním suchu bylo přeci jen bez vody. O kousek dál, téměř přímo na vrcholku kopce je pak moc hezká Kaple svatého Víta. Ideální místo na odpočinek s krásným výhledem do krajiny a na město Kouřim. O kousek dál jsem pak ještě sešel k Lechově kameni, místu opředeném pověstmi a odkud jsou neméně hezké výhledy. Opravdu velmi zajímavé místo, výrazný a osamocený balvan vypadá, jako by spadnul z nebe. No a odsud už je to jen kousek na nádraží v Kouřimi, kam jsem si došel na vláček na zpáteční cestu.

Celá trasa ze Zásmuk do Kouřimi i s mnoha odbočkami a odskoky za zajímavostmi měla jen něco málo přes 10 kilometrů. Dá se tedy velmi dobře absolvovat jako pohodový jednodenní výlet a to v podstatě kdykoli – zejména díky celkem slušným cestám a kvalitnímu spojení jak do Zásmuk, tak i do Kouřimi. Přímo v Kouřimi pak můžete navštívit i jeden z mnoha zaručených středů Evropy, ale o tom už jsem psal dříve v jiném článku: Střed Evropy ? A který ??

Více ve fotogalerii pod článkem. Tak zase někdy ahoj na cestě.

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek