Údolí řeky Oslavy, nebo jak my trampové říkáme Oslavky, mám opravdu moc rád a jezdím tam už mnoho let na vandry i potlachy trampských osad. Už jako kluk jsem si všiml zbytků kamenných pilířů lávky pod Vlčím Kopcem, ale upřímně řečeno jsem jim roky nevěnoval příliš mnoho pozornosti. Jednak jsem tudy zase tak často nechodil (nejraději mám tu bezchatovou část údolí o kousek výš proti proudu) a taky mi to zpočátku nepřišlo až tak zajímavé. Navíc jsem byl za ty roky zvyklý brodit, nebo případně využívat jiné možnosti k překročení řeky. Když jsem se však nedávno doslechl o tom, že tato lávka bude po mnoha letech znovu obnovena, tak mě to zaujalo až natolik, že jsem si zkusil sehnat i nějaké ty historické údaje a dobové fotografie. Výsledkem mého snažení je pak tento článek, pojednávající o historii Jindřichovy lávky od jejího počátku až po současný stav.
Turistická lávka pod Vlčím Kopcem - nová podoba lávky, čas ukáže, jestli se ještě uchytí i původní název Jindřichova lávka.
Popis historie Jindřichovy lávky musím začít ještě v dobách dávno před jejím postavením, vysvětlením důvodů pro její zřízení, které sahají až do roku 1882, kdy začala výstavba poměrně dosti honosné a velmi kvalitně provedené cesty, spojující zámek v Náměšti nad Oslavou s loveckým zámečkem Vlčí Kopec. Tuto cestu nechal vystavět majitel zdejšího panství, hrabě Heinrich Wilhelm Haugwitz (1839-1907). Tato cesta byla dokončena v roce 1884 a byla pojmenována jako Anna strasse, tedy Annina cesta, po manželce hraběte Haugwitze, kterou byla hraběnka Anna von Trauttmansdorff-Weinsberg (1841-1920). Výstavbu Anniny cesty připomíná pamětní deska z bílého mramoru, kterou najdeme na skalce na břehu řeky Oslavy, přímo u lávky, na břehu Vlčího Kopce. Deska je nevelká a je na ní jen prostý nápis ANNA STRASSE a letopočet 1882 - 84, přičemž původně bylo ještě nějaké další slovo uprostřed, ale to už není čitelné, protože deska je bohužel dosti poškozená vandaly. 
V době, kdy se Annina cesta budovala a používala, tak byl v místě lávky jen brod. S nápadem vybudovat zde lávku pro pěší přišel až Klub československých turistů v roce 1929. No a jak už v té době bylo zvykem, šlo vše velmi rychle a lávka byla slavnostně otevřena v sobotu, dne 29.6.1929. Jindřichova lávka se jí začalo říkat podle křestního jména Heinrich (= Jindřich) majitele panství, knížete Haugwitze. Na to, že šlo o pouhou dřevěnou lávku, tak se z té doby dochovala poměrně slušná dokumentace, včetně technického výkresu, který si můžete stáhnout na konci článku v přílohách.
Lávka pod Vlčím kopcem - původní podoba lávky mezi lety 1929 až 1937 na dobové fotografii Ondřeje Knolla z Náměšti.
Volná (originál je místy nečitelný) a zkrácená citace z technické dokumentace lávky z roku 1929:
1. Lávku postavil svým nákladem odbor Klubu čsl. turistů v Třebíči za přispění velkostatku veškerým dřívím v měsíci červnu r. 1929 za zodpovědného dozoru stavitele Františka Kučery z Třebíče a podle projektu Ing. Milana Kubeše, měst. stav. rady v Třebíči. Lávka má za účel umožniti přechod turistů přes řeku Oslavu, zejména za vyšších stavů vodních.
2. Úřední povolení ku stavbě lávky uděleno bylo okresním úřadem v Třebíči ze dne 21. června 1929 na základě komisionelního jednání a protokolu ze dne 4. června 1929. Provedená stavba byla schválena jmenovaným úřadem výměrem, v němž jest konstatováno, že veškeré předepsané podmínky pro provedení stavby byly zúplna zachovány.
3. Lávka jest postavena kolmo na střednici řečiště Oslavy ve vzdálenosti asi 60 metrů nad brodem soukromé lesní "Anniny silnice" (Annastrasse) v místech, kde přichází hlavní turistická značkovaná cesta z Náměště n/Osl. a z Kralic přes řeku Oslavu na Vlčí kopec (letní a lovecké sídlo majitele velkostatku Jindřicha Haugwitze z Náměště n. Osl.) a kde poblíž se připojuje neb rozvětvuje několik turistických cest vedlejších.
4. Lávka jest v celku 33,26 m dlouhá a 1,28 m široká, dřevěné trámové jednoduché konstrukce o dvou polích, z nichž kratší jest nad plochým inundačním pobřežím a má rozpětí 9,70 m, druhé nad vlastním řečištěm o rozpětí 21,00 m. Obě pole spočívají na třech kamenobetonových pilířích, z nichž levobřežní pilíř jest průměrně 140 cm dlouhý, 100 cm široký a 85 cm nad terénem vysoký se základy 40 cm až pevnou půdu hlubokými. Návodní pilíř jest nahoře 300 cm a dole 330 cm dlouhý, 130 cm nahoře a 120 cm dole široký s hlavím upraveným proti vodě klínově s nakloněnou hranou po způsobu ledoborce.
Kompletní popis a dokonce také technický výkres lávky z roku 1929 si můžete stáhnout na konci článku v přílohách.
Jindřichova lávka však bohužel neměla příliš dlouhou životnost. Spisovatel, patriot zdejšího kraje a rodák z Březníka Jiří Lysák uvádí v jedné ze svých publikací, že byl coby malý chlapec osobně svědkem stržení lávky jednou z vůbec největších povodní na řece Oslavě v červenci roku 1937. Velká voda ji odnesla až do Oslavan, kde se zachytila a po opadnutí velké vody byla vytažena, opravena a vrácena zpět na své původní místo. Následně však byla lávka znovu stržena, tentokrát pro změnu velkou ledovou dřenicí v roce 1943. Dřenice odnesla lávku hodně daleko, až do Moravských Bránic, což už je za soutokem na řece Jihlavě. Lávka byla znovu vytažena a dopravena nazpět, o čemž se zachoval i zajímavý detail, že na tuto dopravu přispěly obce Březník a Kladeruby každá částkou 1600,- Kč. Lávka tedy sice byla na místě, ale pouze uložená vedle na břehu a nebyla už nikdy opravena ani usazena nazpět. Pravděpodobně proto, že ledová dřenice silně poškodila i kamenné pilíře (zejména ten prostřední, který se vůbec nedochoval), jejichž oprava by byla náročnější, na což už nebyla vůle ani finance. Definitivní tečkou pak byl rok 1948, kdy lávku definitivně odnesla další velká povodeň a její obnovou se již nikdo dále nezabýval.
Nový most (Jindřichova lávka) přes Oslavku pod Vlčím kopcem. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Mnoho let se lávkou v podstatě nikdo nezabýval a do dnešních dnů ji připomínají pouze dva ze tří dochovaných pilířů, které můžeme na břehu řeky Oslavy obdivovat dodnes. Až v roce 1993 se myšlenkou obnovy lávky začal zabývat pan Jaroslav Bohuslav z Březníka, zdejší patriot a pamětník. Podařilo se navrhnout novou variantu lávky, dokonce se našel i sponzor ochotný zapůjčit techniku a podobně, ale projekt nakonec narazil na technické i administrativní problémy. Teprve až v několika nedávných letech se nápad uchytil u Lesů České republiky a lávka přes Oslavu pod Vlčím kopcem se po mnoha letech dočkala obnovy.
Informace o stavbě nové lávky pod Vlčím Kopcem:
Stavbu kompletně financovala firma Lesy České republiky, s.p.
Architektonický návrh je od firmy J2L CONSULT, s.r.o.
Lávku postavila specializovaná firmy Agromeli, s.r.o.
Kompletní náklady: 7.742.000,- Kč
Kolaudace: 23.8.2018
Slavnostní otevření: 10.9.2018
Poděkování za pomoc při shánění podkladů a informací:
Jirka Polehla, fotograf z Náměšti nad Oslavou - jeho osobní web: Polehla.cz
Jaroslav Bohuslav z Březníka, pamětník a zdejší patriot.
Vlastně se ani tak nejedná o obnovu ani rekonstrukci, ale o stavbu lávky úplně nové, jen o pár desítek metrů dál po proudu Oslavy od té původní a to z mnoha důvodů, především technických. Však ono je často lepší a jednodušší postavit něco nového, než opravovat to staré a tady vlastně ani moc nebylo co opravovat, protože původní pilíře by už stejně byly nepoužitelné. Nové pilíře jsou tři, podobně jako tomu bylo u lávky původní, jsou betonové a velmi robustní, aby je jako dříve v historii nepoškodila případná povodeň nebo ledová dřenice. Aby si však zachovaly příjemný přírodní design, jsou vkusně obloženy kamenem. Samotná nová lávka je dřevěná, složená z dvojice lepených obloukových nosníků a její celková délka je 35 metrů. Stavba ale nebyla vůbec jednoduchá, vyžádala si spoustu času i poměrně vysoké náklady a to především kvůli robustním pilířům a také kvůli nutnosti upravit příjezdovou komunikaci tak, aby vůbec bylo možné na místo dopravit příslušnou techniku i lávku samotnou. Stavbu financovala firma Lesy České republiky, s.p. a slavnostní otevření lávky pro veřejnost proběhlo 10. září 2018.
Edit, aneb doplněno po publikaci článku: Tak mám ještě dodatečně ověřeno, že nová lávka opravdu měla stát přesně na místě té původní, ale toto řešení bylo nakonec zamítnuto nejen z technických důvodů, ale i z důvodů ochrany přírody. Vyžadovalo by totiž značný zásah do břehu na straně Vlčího Kopce, kde v břehu hnízdí vodní ptactvo.
V souvislosti s novou lávkou se už pár lidí nechalo slyšet, že je příliš velká, že tam nepatří, že se jim nelíbí a podobně. Každý má samozřejmě právo na svůj názor, ale mě osobně se lávka líbí, použité materiály jsou kvalitní i hezké a i robustní provedení je na místě, kvůli povodním a ledovým dřenicícm. Lávka navíc hezky navazuje na historii své předchůdkyně a obdivuhodná je i vytrvalost pana Jaroslava Bohuslava, který byl roky propagátorem a zastáncem myšlenky obnovení této lávky.
Kdyby někdo našel nějaké další historické fotografie původní lávky, dejte mi prosím vědět.
Tak toliko tedy k nové lávce a zase někdy ahoj na té naší milované Oslavce.
Kapsa, T.O. Mňouci.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
