11. Trampské kosení Kančí louky

Byl to tehdy jen takový rychlý nápad bez větších ambicí, že by se to nějak dlouhodobě chytlo a najednou už máme za sebou jedenáctý ročník Trampského Kosení Kančí louky, až se mi tomu samotnému skoro ani nechce věřit ale je to tak. Načali jsme tedy druhou desítku a snad se nám i přes pokročilejší věk podaří tuto tradici ještě nějaký čas udržet při životě.

11. Trampské kosení Kančí louky - nezbytná společná fotka na památku z ročníku 2025.

Tentokrát nechám obvyklou reportáž jen na fotkách a jejich popisech a místo toho zkusím pro změnu takové hlubší zamyšlení. Celé ty roky se mě totiž občas někdo ptá, proč to děláme a zda to má vůbec nějaký smysl a tak podobně. Můj soukromý osobní postoj jakožto trampa milujícího řeku Oslavku je, že to smysl má a to hned z několika důvodů:

Kančí louka je opravdu krásná a byla by škoda, kdyby nenávratně zarostla lebedou jako třeba Kaštánka (kdo ji dlouhodobě zná, tak jistě ví, o čem mluvím) či nedaleký T.O. Bílý jelen. Současně je Kančárna také jedno z nejpamátnějších trampských míst v ČR a doslova tudy kráčely dějiny trampingu, takže je to i odkaz budoucím generacím trampů. No a taky je fakt, že když to neuděláme my, tak to bohužel neudělá nikdo jiný - a i tak to už bylo doslova za minutu dvanáct (louku sice poctivě a mnohem déle kosili kamarádi z T.O. Kobra a T.O. Podkova v jiném termínu, ale jednou ročně to prostě bohužel nestačilo). Nyní se tedy louka seká 11. rokem dvakrát ročně - koncem jara a koncem léta.

Ale jak je to čistě z pohledu ochrany přírody? Nejsem odborník a když něco nevím, tak se holt prostě zeptám. Navíc si myslím, že trampové s ochranáři nemusí být nutně nepřátelé a proto jsem oslovil s prosbou o názor Luďka Čecha, vedoucího Oddělení sledování stavu biodiverzity ze správy CHKO Žďárské vrchy kam Oslavka spadá.

Napsal mi toto obsáhlejší sdělení:

Může se zdát, že pravidelné kosení palouku v lese u řeky nemá moc smysl. Není to plocha významná rozlohou, nejsou na ní nějaké zvláště ohrožené či vzácné druhy, je to loučka jako každá jiná - nebylo by lepší se na to vykašlat a "nechat to přírodě"? Navíc je to v rezervaci a tam by právě měla vládnout jen příroda.

No - něco na tom je. Ale taky jsou důvody, proč jednoduše nehodit hrábě do kopřiv a snažit se dál. Hlavní z nich je ten, že čím více různých stanovišť, tím víc je na nich druhů. A to je obvykle pro přírodu dobře. Různé kytky a živáčkové potřebují nejen hustý zapojený les, ale i kosenou světlou loučku, otevřený lesní lem, volný břeh řeky - každý z nich něco trochu jiného.

A dost často právě ty nejvzácnější a mizející druhy nemají rády tu všeobecně vzývanou "divočinu", tj. hustý stinný les. Takový motýl jasoň dymnivkový musí mít otevřené lesní lemy s uvadajícími osluněnými dymnivkami, na kterých se vyvíjejí jeho housenky. V temném lese se nerozmnoží a populace vyhyne. A převzácný brouk krasec dubový k tomu samému potřebuje osluněné staré odumírající duby - proto taky ochranáři kolem těchto dubů v okolí Glorietu občas něco vykácejí.

Jasně - pak jsou ale druhy, o které moc nestojíme. Jsou to jednak ty, co zde nejsou původní nebo domácí a potom také druhy, které se rychle šíří a vytlačují ty, které v naší přírodě chceme. To není nějaký rasismus či panická hrůza z migrantů. Už totiž dobře víme, co dokáže cizí netýkavka žláznatá, křídlatky, zlatobýl kanadský a třeba naše kopřiva či chrastice - všechno obsadit, porůst a nikoho tam nepustit. A nejlépe se jim daří právě na místech, kde se nedávno skončilo s kosením či s jinou tradiční péčí.

Takže: Má to smysl. Nejen pro trampy, ale i pro jasoně, okáče, ještěrky, chrpy a rozrazily.

Ing. Luděk Čech
Vedoucí Oddělení sledování stavu biodiverzity
Správa CHKO Žďárské vrchy

Děkuji Luďkovi za odborné shrnutí podané srozumitelně i pro nás laiky a závěrem ještě znovu dodám, že největší zásluhu (nejen) na zachování Kančí louky mají kamarádi z osad T.O. Kobra a T.O. Podkova, kteří již mnoho let kosí Kančí louku ještě jednou koncem léta a kteří také mnoho let pořádají Trampský sběr odpadků v údolí řek Oslavky ale i Chvojnice, přičemž za ty dlouhé roky sesbírali doslova tuny odpadků po neukázněných turistech, ale i po povodních.

Pro zajímavost ještě doplním, že už druhým rokem po sobě se nám také podařilo na Kančí louce doložit a fotograficky zdokumentovat výskyt Jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne), což je kriticky ohrožený druh motýla, kterému v roce 2021 udělila Česká společnost entomologická titul Hmyz roku.

Poděkování za podporu posílám nejen zúčastněným kamarádům, ale také městu Oslavany.

Děkuji kamarádi a snad za rok zase ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek