Tak jako každý rok, tak i letos jsme se sešli v obvyklé a léty prověřené sestavě k tradičnímu zimnímu táboření. Tentokrát to byl už devátý ročník a tak jako v minulých letech, tak i letos jsme zamířili na osvědčený kemp na hřebeni Krušných hor, zapůjčený od místních trampů. Předpověď počasí opět slibovala skutečně zimní počasí jak má být, tedy se sněhem a mrazem, tak jsem se těšil už mnoho dní dopředu. Vyrazili jsme jako obvykle už v pátek s kamarádem Míšou (opět děkuji za odvoz) a to zavčasu, abychom stihli dorazit na flek ještě za světla - přeci jen je to pořádný kus cesty a v lednu se stmívá opravdu hodně brzy.
Zimní táboření 2026 - také v lednu roku 2026 byla sestava kamarádek a kamarádů už doslova tradiční.
Předpověď počasí nelhala a když jsme dorazili na místo samotné, tak nás přivítal poměrně tuhý mráz a kolem 20 centimetrů sněhu. Hlavně nás ale vítali kamarádi, kteří povětšinou dorazili před námí a už připravovali vše potřebné na večer. S něterými jsme se od loňska neviděli, takže uvítání bylo opravdu veselé a bujaré. K tomu se navíc tradičně slavily několikery narozeniny, takže se i gratulovalo. Oslavenec Daneš dovezl soudek vynikajícího piva z lokálního minipivovaru U Lenocha, já dovezl pár lahví něčeho ostřejšího na zahřátí a především kamarád Sněhulák opět dovezl neskutečnou hromadu vyníkajícího a ještě teplého pečeného vepřového, takže v pátek to byly doslova hody a krásná trampská oslava se vším všudy, co k tomu patří.
V sobotu ráno jsme se probudili do krásného a mrazivého zimního rána, které přímo lákalo k vejšlapu po hřebeni Krušných hor, který byl navíc místy vyzdoben luxusní námrazou. Takže jsme dlouho neváhali a vyrazili na delší procházku okolní zasněženou a namrzlou krajinou. Vejšlap stál za to, parádně jsme si to užili a večer dorazili na flek tak akorát k dalšímu parádnímu trampskému večírku u ohně. Naši sestavu mezitím doplnilo několik dalších kamarádů a i přes mráz jsme u ohně vydrželi hodně dlouho do noci klábosit, nebo hrát a zpívat. A samozřejmě taky dojídat včerejší zbytky Sněhulákovy luxusní vepřové hostiny, k čemuž ale bylo také nutno u ohně rozmrazit soudek s pivem, abychom si necpali ty břicha jen tak na sucho. 
V neděli pak už zbývalo jen pobalit věci na spaní, uklidit půjčený kemp a už následovalo loučení i nezbytné společné foto na rozloučenou. Bylo to opět naprosto super a už teď se nemohu dočkat dalšího ročníku.
Děkuji všem zúčastněným kamarádům a za rok zase ahoj!
Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
