Třicátá trampská vánoční Doubravka
pátek 2. leden, 2015 | 0 komentářů | zobrazeno 6594×PotlachyTrampské vánoce na Doubravce jsou tradiční trampskou akcí, na které se scházejí kamarádi doslova z celé republiky. Nedělají se žádná zvadla, protože prostě všichni dobře ví, kdy a kde se toto setkání koná. Nejde ani o potlach, ani nic podobného, je to o tom, se jen tak sejít, vyměnit si kalendáře a "pé-efka", popřát si do nového roku všechno nejlepší a u toho si pěkně zazpívat, vypít nějaké to pivo a samozřejmě si také projít nádherné a divoké údolí řeky Doubravky. Stejně tak tomu bylo i letos, kdy se konal jubilejní, již třicátý ročník této pěkné tradiční trampské akce.
Třicátá vánoční Doubravka - V pátek navečer jsme se sešli na Bambus campu v údolí řeky Doubravky.
Na Vánoční Doubravku jsem kdysi jezdil pravidelně a rád, ale teď se mi to už pěkných pár let nepovedlo a tak jsem si řekl, že to letos musím už konečně napravit. Pro jistotu jsme se dohodli s Fenikem a s kamarády z Třebíče, že vyrazíme už v pátek. Dali jsme si spicha stylově v hospodě u nádraží v Bílku. Jenže se ukázalo, že hospoda je zavřená a tak jsme se sešli venku před hospodou a vyrazili rovnou na Bambus camp. Vyšlo to tak akorát, sotva jsme došli k řece a postavili si nějaké přístřešky, tak začalo pršet. Napřed jsme byli zklamaní, protože jsme se těšili, že konečně napadne sníh, aby to byla ta pravá vánoční romantika. Nakonec ale nám to ale zase tak moc nevadilo. Pršelo jen mírně a tak jsme i tak poseděli u ohně dlouho do noci.
Potkáváme další kamarády - Od vlaku v Bílku přichází další kamarádi.
V sobotu ráno nás probudilo nesměle svítící sluníčko a tak jsme si jen narychlo udělali něco k snídani a vyrazili na vejšlap po údolí. Vzhledem k nadějnému počasí jsme si zvolili delší trasu podél řeky. Protože v této části údolí není žádný most a náš břeh je neprůchozí, tak jsme se vrátili zpátky do Bílku, kde jsme přešli přes silniční most a vyrazili podél řeky po protějším břehu. Než jsme však došli k známému železničnímu viaduktu, tak už sluníčko zase zalezlo a začalo opět poprchávat. Nu což, šlapali jsme dál a užívali si krásy tohoto divokého údolí. Místy to teda bylo trochu o hubu, protože skalnatá stezka v kombinaci s rozmáčeným listím byla pěkně kluzká. Nakonec jsme ale v pohodě došli až pod Sokolohrady a ještě kousek dál. Nakonec jsme se ale vrátili a využili nově opravenou lávku pod hradem k přechodu na protější břeh. Vystoupali jsme na hrad, prolezli okolní skály, ze kterých už ale není mnoho vidět ani teď v zimě, protože to tu dost zarostlo. Pak jsme ještě courali po lesích nad řekou, navštívili jezírko Písník a už za tmy jsme dorazili do stařičké trampské hospody, kde se konalo tradiční setkání.
Konečně v hospodě - Do hospody přicházíme už za tmy a stařičká trampská putyka je už skoro plná.
Hospoda už byla skoro plná kamarádů z celé republiky a tak bylo hned veselo. Rozdali jsme kalendáře a "pé-efka" a taky jich hafo dostali a pak už se jen celý večer hrálo a zpívalo. Letos byly dokonce i camrátka, která se normálně nedělají, ale když to byl ten třicátý ročník, tak byla i camrátka. Před půlnocí se kamarádi začali pomalu rozprchávat po okolních lesích a tak jsme i my pomalu vyrazili lesem zpátky na flek, kde jsme ještě chvíli poseděli kolem ohně. V noci pěkně sněžilo, ale bílé pokrývky jsme se nedočkali, protože se nad ránem opět oteplilo a všechno zase roztálo. Ráno jsme opět pěkně pokecali u ohně. Kamarád Kinda si donesl i pantofle, protože byl zrovna první den v důchodu. Když jsme si pak kolem poledne zalomili palce a vyrazili zase všemi možnými směry k domovu, tak opět vylezlo sluníčko, což nás po propršeném víkendu docela "naštvalo".
Ale nevadí, bylo to i tak super a už se těším zase někdy na přístě.
Kapsa, T.O. Mňouci + Sa-Jó.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek