Přehrada na Oslavce - kompletní historie

Řeka Oslava, nebo jak my trampové raději říkáme Oslavka, je pro mě osobně, stejně jako pro řadu mých kamarádů doslova domovem a to přesto, že jsem v její bezprostřední blízkosti nikdy trvale nebydlel. Ona totiž ta Oslavka doslova a do písmene tak nějak protéká celým mým dosavadním životem – do jejího údolí jsem někdy v patnácti začal jezdit na své první vandry, naučil se základům pobytu v přírodě, seznámil jsem se tu s naprostou většinou svých kamarádů a i se svojí ženou jsme se seznámili ve vlaku – jak jinak, než právě cestou na vandr Oslavku. Během svého života jsem měl možnost procestovat a provandrovat opravdu hodně velký kus světa a přesto – mé nejkrásnější a nejsilnější životní zážitky jsou opět spojeny s tou naší Oslavkou, ke které se vždy rád vracím a snad ještě dlouho vracet budu. Život bez ní si prostě už ani nedokážu představit.

Řeka Oslavka u Kančí louky - jedna z vůbec nejkrásnějších a nejcennějších partií kaňonu řeky Oslavy, pro trampy dokoce až posvátná.

Před nějakým časem se ale objevily zvěsti o tom, že by údolí Oslavky měl potkat podobný osud, jaký potkal nedalekou Jihlavku (oficiálně řeka Jihlava), tedy že by její údolí mělo být zaplaveno velkou přehradou. Tedy samozřejmě jen část, protože řeka Oslava je zhruba 100 kilometrů dlouhá a jedna přehrada na ní už dokonce dávno je (Vodní nádrž Mostiště - zásobárna pitné vody pro Třěbíčsko). Ale tahle nová přehrada by měla zaplavit právě tu nejkrásnější a taky z hlediska přírody nejcennější část. Takové zvěsti se sice čas od času objevovaly už mnoho let, ale tentokrát to už začalo vypadat opravdu vážně – mluvilo se o tom v médiích a na světlo světa se dokonce dostaly první konkrétní nákresy, jak by měla přehrada vypadat.

Obratem se zvedla velká vlna nevole proti tomuto projektu a to jak z řad obyčejných občanů – trampů, turistů, chatařů, přes odborníky na ochranu přírody, až po známé osobnosti či dokonce státní úředníky v podobě starostů okolních měst a obcí. Strhla se kolem toho doslova mediální bouře a o plánované přehradě se psalo snad ve všech novinách, opakovaně hovořilo ve vysílání České televize a nakonec to dokonce došlo až do Parlamentu České republiky. Podepisovala se prostestní petice a kapela Kamelot dokonce na toto téma složila krásnou píseň, kde si s nimi navíc zazpívalo a zahrálo hned několik známých zpěváků a muzikantů (bodejť, když hlavní postavou Kamelotu je Roman Horký, který patří k trampům z Oslavky).

Poslední ráj - Kamelot - výsledkem protestu proti přehradě na Oslavce je také krásná píseň známé trampské kapely Kamelot.

No, prostě se o tom celkově napsalo a namluvilo fakt hodně, já jsem si ale přesto řekl, že by to přeci jen chtělo ještě jeden článek, který na tom našem mediálním poli podle mě chybí. Takový nějaký přehledný souhrn toho všeho, jak to začalo, jak to probíhalo a hlavně – jak to vlastně celé vlastně dopadlo. Nakonec jsem dostal nápad, že to udělám formou rozhovoru s tím úplně nejpovolanějším člověkem – Víťou Aldorfem, starostem města Oslavany a především hlavním tahounem protestních akcí, se kterým se navíc známe z Oslavky, neboť je také jedním z nás, tedy aktivním trampem.

Rozhovor s Víťou Aldorfem, trampem a starostou města Oslavany

Ahoj Víťo, k mému velkému překvapení jsem nedávno zjistil, že historie plánování přehrady na řece Oslavě sahá ještě mnohem dál do historie, než jsem si původně myslel. Kdy se vlastně vůbec poprvé začalo uvažovat o zaplavení údolí Oslavy přehradou?

Ahoj Michale, máš pravdu, informace o možné výstavbě přehrady u Čučic na řece Oslavě sahá až do 30. let minulého století, kdy se poprvé o tomto projektu začalo uvažovat. Následně byla potom výstavba vodního díla Čučice přímo navržena do Státního vodohospodářského plánu ČSR, který byl postupně zpracováván v letech 1949- 1954.

Tyhle plány se pak vždycky jednou za čas zase znovu vytáhly, oprášily a případně poopravily či aktualizovaly, že?

V podstatě ano. Nejprve se tedy objevil návrh výstavby vodního díla Čučice na řece Oslavě ve SVP (Směrný vodohospodářský plán) v 50. letech minulého století z pohledu vodohospodářských opatření přispívajících k rozvoji dalších oborů národního hospodářství. Potom v roce 1961 byla vypracována studie, kdy bylo údolí přehledně geologicky zmapováno a byl určen nejvhodnější úsek pro přehradní profil z hlediska morfologického a geologického. V roce 1962 byl na tomto území proveden Inženýrsko-geologický průzkum. Počátkem 70. let probíhalo zpracování druhého Směrného vodohospodářského plánu, jehož součástí bylo také technickoekonomické vyhodnocení nádrží a zde se již objevují tři varianty velikosti nádrže Čučice. V letech 1975-76 byl následně publikován Směrný vodohospodářský plán ČSR (SVP 1975) kde se mezi 456 výhledovými lokalitami objevuje i VD Čučice. Nádrž je uvažována jako zajištění vody pro celoplošné závlahy na jižní Moravě a též jako doplňkový vodárenský zdroj pro brněnskou a jihomoravskou oblast. V roce 1985 respektive 1988 došlo potom k redukci množství těchto lokalit na 203, mezi nimiž i nadále figurovalo VD Čučice.

Záměr výstavby vodního díla Čučice je tedy hájen vodohospodáři dlouhodobě. Údolí a další lokality napříč republikou, které jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) prošly v roce 2009 zásadní revizí a v roce 2011 vydala Ministerstva zemědělství a životního prostředí Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území (Generel LAPV), který dnes slouží jako závazný podklad pro územní plánování. Z původních 186 lokalit výhledových vodních nádrží bylo vybráno celkem 65 lokalit a mezi nimi i Čučice. Tyto lokality jsou prosazovány do územních plánů krajů (Zásad územního rozvoje) a ÚP obcí jako územní rezervy (výhledové záměry).

Velká skála - podle jednoho ze scénářů mohla i tato nádhera skončit pod hladinou přehrady.

Kdo, kdy a proč vlastně ten záměr vytáhnul naposledy?

V poslední době jsme s ohledem na suché měsíce roku 2015 začali slýchat mnohem častěji prohlášení z úst politiků, vodohospodářů a dalších odborníků o potřebě nových vodních nádrží vzhledem k očekávaným klimatickým změnám a extremitám projevů počasí. Na dynamice nabrala situace okolo Čučic v srpnu roku 2015, kdy vypsalo Povodí Moravy s. p. veřejnou zakázku na zpracování technickoekonomické studie realizace vodního díla Čučice na řece Oslavě. V zásadě padlo odůvodnění, že jde o záměr vybudovat víceúčelovou nádrž, která by v období sucha byla schopna pokrýt rozsáhlé potřeby pro krytí rizik vodního díla Dalešice pro chlazení jaderné elektrárny Dukovany. Lokalita Čučice byla zvolena mezi prvními z důvodů svého vysokého vodohospodářského potenciálu.

Povodí Moravy tedy vypsalo veřejnou zakázku na zpracování studie realizace vodního díla Čučice, ale pokud vím, tak k tomu vůbec nemělo pokyn od nadřízeného orgánu, tedy Ministerstva zemědělství, že?

Povodí Moravy žádný pokyn ze strany Ministerstva zemědělství nepotřebovalo. Šlo spíše o nevšední iniciativu Povodí Moravy jako takového, resp. jejího bývalého vedení. Na konci této iniciativy stálo potom odvolání ředitele Povodí Moravy. Nemá cenu popisovat, jednotlivé záležitosti, nicméně chování právě Povodí Moravy sehrávalo v celé záležitosti velmi zvláštní úlohu, která navždy zanechala pachuť a významné pochyby o celé záležitosti "bohulibé" snahy přípravy VD Čučice.

Karabina - Vzpomínka na Kančí louku- o řece Oslavě vznikla řada trampských písní, tato je jednou z vůbec nejkrásnějších.

Středobodem protestů proti přehradě se nakonec stala protestní petice? Pokud vím, tak to byl Tvůj nápad. Jak tě to napadlo a kolik se nakonec sešlo podpisů?

Celá záležitost s peticí vlastně vznikla z mého setkání s Romanem Horkým, který mě navštívil na radnici v Oslavanech v polovině dubna 2016 a sdělil mi postřehy, které získal na protestní akci na Berounce, kde se obdobné dílo řešilo také. Řekl: "Víťo, je za minutu 12, jestli s tím něco neuděláme tak je to v háji a celý údolí půjde do kopru". V ten okamžik se pod tlakem událostí začal rodit celý souhrn kroků budoucích, z nichž nosným bodem byla právě petice. Uvědomil jsem si, že bez významné podpory nemá tato petice smysl, že musí jít o petici, která bude mít masivní dopad a získá minimálně 10.000 podpisů, tak aby ji bylo možno předložit k projednání v Poslanecké sněmovně. Prostě tak, aby se stala skutečně veřejnou záležitostí. Dal jsem dohromady tým lidí, který se začal o život petice starat, protože není v moci jednoho člověka takovou záležitost zvládnout. S Romanem jsme se dohodli na společné koordinaci s tím, že mimo jiné dá této akci svou mediálně známou tvář a na administraci okolo petice mi pomáhal kolega místostarosta Oslavan Svaťa Staněk, kolegyně Petra Skoumalová a Štěpán Malach z hnutí SOS Oslava. 27.dubna 2016 pak spatřila světlo světa petice "Zachraňme údolí Oslavy".

Začal tak kolotoč s rozšířením této petice, seznamování s její výzvou, se získáváním dobrovolníků, zřizováním podpisových míst, hledáním podpory u osobností z řad odborné veřejnosti, politiků a umělecké sféry. Nemá to smysl asi všechno popisovat, důležité je, že se vše začalo dařit a jít správným směrem a petice a její myšlenka nalezla obrovskou podporu, kterou jsem vůbec zpočátku nečekal. Zde se ukázalo, jak dokáží v naší republice držet při sobě trampové a prostě všichni, kteří mají rádi pobyt v přírodě. Právě trampové byli jedním z nosných pilířů při podpoře petice. Velmi důležité bylo, že se podařilo sjednotit také názory měst a obcí, kterých by se budoucí výstavba mohla dotýkat. Samosprávy pak daly jasně své "ne" také najevo. Významným se ukázal také zájem médií, který vyústil nejen v reportáže v denících a televizi, ale i v natočení dvou půlhodinových pořadů Nedej se plus, které velmi detailně rozebraly celou situaci. Podepisování petice bylo ukončeno 30.září 2016 a sešlo se pod ní 24.262 platných podpisů!

Sám na Oslavce .... #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

V souvislosti s tou peticí se nakonec dělo taky hodně akcí okolo, co bylo v tomto ohledu nejzajímavější?

Petice byla vlastně nadstavbou všeho dění, které se v rámci úsilí vedoucímu k zamezení přípravy přehrady dělo. Pro mě osobně je nejzajímavější poznání, že lidé jsou stále lidmi hrdými, s citem pro svornost a ochotu postavit se za dobrou věc. Tento fakt mě nesmírně obohatil a nesmírně si jej vážím.
Takovou zajímavostí pak byl Protestní mítink – happening "Zachraňme údolí Oslavy" který jsme uspořádali v Oslavanech na náměstí. Byla to moje první životní zkušenost s pořádáním demonstrace.

Pomohli v protestních akcích taky nějak ochránci přírody?

Určitě se neobjevila žádná iniciativa ze strany ochránců, kteří by nás přímo podpořili v době konání petiční akce! Jednalo se pouze o jednotlivce a jejich individuální přístup. Velký dík zde patří Mojmíru Vlašínovi. V průběhu ledna 2017, před projednáním petice v Poslanecké sněmovně, jsme díky iniciativě Štěpána Malacha oslovili odborníky znalé údolí Oslavany a Chvojnice se zaměřením na přírodní vědy, jednotlivé složky životního prostředí, ekologii krajiny, ochrany přírody, krajinný ráz, hodnocení vlivů na životní prostředí, či hodnocení přínosů a dopadů projektů za účelem zpracování odborného detailního rozboru záměru Povodí Moravy. Tento obsáhlý materiál je vlastně tvrdou oponenturou Technicko-ekonomické studie, kterou nechalo zpracovat ve své době Povodí Moravy po odborné stránce jde o unikátní analýzu jak studie samotné, tak vůbec všech vlivů které by mohly mít dopad na území, které bylo vystaveno hrozbě výstavby přehrady. Materiál si ponechávám k dispozici pro případ, že by se někdo opětovně "zbláznil" a obnovil snahu o zahájení kroků směřujících k přehradě.

Podotýkám, že toto obsáhlé "Vyjádření odborné veřejnosti k záměru Vodního díla Čučice na řece Oslavě" bylo zpracováno ze strany celé plejády uznávaných odborníků, zcela zdarma! Až úsměvné bylo, jak se na dané petici pokoušeli přiživovat a zviditelňovat různí provinční politici z různých úrovní, především pak ti, kteří kandidovali v té době do krajských zastupitelstev. Stejně by nám nic nebyli platní, a tak jim vždy bylo slušně poděkováno.

Řeka Oslava - ranní pohled na hladinu Oslavky za krásného slunečného dne.

S tou peticí jsi to nakonec dotáhnul až do Parlamentu, jak to tedy celé vlastně nakonec dopadlo?

Už na začátku byl vytčen cíl získat pro petici takovou podporu, aby se musela projednávat na půdě petičního výboru Poslanecké sněmovny a také jí mimo jiné byla určena. Byla dále určena především vůči nositelům Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, coby meziresortního materiálu. Ukončení petice bylo avizováno na konec září 2016. K tomuto datu se sešlo potřebné množství podpisů a tak byla 18.10. 2016 petice osobně předána do rukou předsedkyně petičního výboru v Poslanecké sněmovně. Zároveň jsme se dohodli na jejím veřejném projednání, které jsme z důvodu probíhajících krajských voleb posunuli na leden 2017.

Samotné projednání pak proběhlo ve sněmovně na půdě Petičního výboru za účastni poslanců, náměstků Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, Povodí Moravy a krajů Vysočina a Jihomoravského kraje. Petice byla projednána jako oprávněná a s tím, že bude splněn její požadavek a dojde k přehodnocení Generelu LAPV a lokalita Čučice bude vyřazena. Tyto kroky provede Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

Takže už je tedy jisté, že přehrada nebude nejen nyní, ale ani v budoucnu?

Co se týče stávající doby, tak je případné "nebezpečí" opravdu reálně zažehnáno. Zásadní je potom ale také vyřazení této lokality z Generelu LAPV, k čemuž zatím nedošlo. Jde o poněkud zdlouhavější proces, který nicméně nenechávám bez dozoru a v této věci nadále s ministerstvy komunikuji.

Je třeba si skutečně uvědomit, že i v případě reálného nebezpeční sucha a nedostatku vody, je střet s ochranou přírody a krajiny u této lokality tak zásadní, že i v extrému by zde ke stavbě dojít určitě nemělo. Ale dokud do nebude "černé na bílém" a vlastně dokud budou lidé lidmi ve stávající etapě vývoje lidstva - tak boj za záchranu tohoto krásného údolí neskončil.

Roční období v údolí Oslavky - jedno z mých nejmilejších míst na Oslavce je krásné v každou roční dobu.

A na závěr ještě jedna trošku osobní otázka - co pro Tebe osobně znamená tramping a údolí Oslavky jako takové?

Nechci, aby to znělo jako klišé, ale údolí Oslavky a Chvojnice je moje totální srdeční záležitost. Byl jsem tam přinesen už jako nemluvně svými rodiči, kteří mně vštípili a neustále prohlubovali lásku k tomuto krásnému koutu naší země. V podstatě celé dětství jsem trávil na Chvojnici, a v pubertálních letech jsem začal s kamarády razit nahoru po proudu na Oslavku, kde se vše točilo okolo "bódy", které se dnes říká "Kobra" a kde jsem prožil kus svého mládí. Jak můžu, tak každou volnou chvíli trávím na Chvojnici "Pod Borovinou" na chajdě, dnes už se svými, jak velkými dětmi, tak malou dcerkou a také již i s vnučkou. Vedu je ke stejné lásce k přírodě, tak jak to činili moji rodiče, k lásce, která zůstává v srdci navěky.

Víťo, moc děkuji za zajímavý rozhovor, držím palec i do budoucna a ahoj někdy na údolí.

Díky Kapso a ahoj!

-------

F.T. Prim - Oslavka- řeka Oslava inspiruje dodnes, tato píseň je jednou z nejnovějších trampských písní o této nádherné řece.

No, podle všeho to vypadá, že přehrada na Oslavce tedy nakonec přeci jen nebude a dokonce se snad podaří i záměr, aby tento záměr byl i do budoucna vyřazen z možných variant. Závěrem tedy posílám velké díky Víťovi nejen za rozhovor, ale hlavně za jeho neúnavnou aktivitu v této věci, stejně jako všem dobrým lidem kolem něj, kteří s touto akcí pomáhali a pomáhají.

Tak tedy díky a zase někdy ahoj na té naší milované Oslavce.

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek