Ač je to k nevíře, tak i v hustě osídlené České republice jsou krásná místa, která ale přesto leží jakoby zapomenutá stranou hlavních turistických tras. Jedním z takových míst je právě Pohansko. Přitom ho na mapě najdeme velmi snadno – jde o lokalitu v samém jihovýchodním cípu naší vlasti, přímo v místech, kde se spojuje česká, slovenská a rakouská hranice. Je to několik kilometrů dlouhý pás území vklíněný jižně od Břeclavi mezi hranice dvou našich sousedních států. Správně bychom ho měli jmenovat jako Oboru Soutok, ale výraz Pohansko je daleko zažitější a mnohem používanější. Je to kraj solitérních stromů, čápů, lužních lesů a luk, slunce, meandrů řek ale třeba také vážek. Předně je to ale oáza klidu a ticha – přestože je Pohansko dobře dostupné, tak na celém území soutoku ohraničeného řekami Moravou a Dyjí nejsou silnice ani vesnice. A jak se sem vlastně dostaneme? Snadno, stačí dojet vlakem do Břeclavi (kam je dobré spojení snad z celé republiky, Břeclav je velmi významným železničním uzlem). I dostupnoust autem je výborná, protože nedaleko prochází dálnice Praha – Brno – Bratislava. Dál se už můžeme z Břeclavi vydat po zelené turistické značce pěšky nebo ještě lépe na kole. Kolo je totiž na Pohansku ideálním dopravním prostředkem – je tu dokonalá rovina a po bývalých strážcích hranice celá síť kvalitních cest, na které je autům vjezd zakázán.
Mapa - zámek Pohansko a okolí:
Kousek za Břeclaví nás uvítá lužní les, kterým se po chvíli dostaneme k archeologickému nalezišti z doby Velkomoravské. Archeologové zde sídlí celoročně a umístili sem i několik informačních panelů, které jsou součástí naučné stezky. O kousek dál jsou na veliké louce k vidění mimo jiné i odkryté vykopávky se základy kostela. Odtud již vidíme samotný empírový lovecký zámek Pohansko. Ten zde v letech 1810 až 1812 postavil rod Lichtenštejnů na valu rozsáhlého staroslovanského hradiště, pravděpodobně jednoho z center Velké Moravy. Dnes je zámek pěkně rekonstruován a od dubna do října je přístupný veřejnosti denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V interiéru je obřadní síň a expozice Státní památkové péče v podobě památek z doby velkomoravské, získaných při výzkumu hradiště na Pohansku. Hned vedle zámku je také malý betonový bunkr, který byl součástí prvorepublikového opevnění státní hranice. Bunkrů jsou zde celkem rozesety desítky, ale právě ten u zámku prošel rekonstrukcí do původního stavu a slouží jako muzejní exponát.
Ideálním ročním obdobím pro návštěvu Pohanska je pozdní jaro, nebo začátek léta. V tomto čase je tu rizikem nezvyklé teplo. Bývá tu mnohem tepleji, než ve zbývající části republiky a zem je tu rovná jako placka, takže se často před ostrým poledním sluncem není kam schovat. V době kolem poledne je proto lepší schovat se do lesa a nebo zajít na prohlídku zámku. Bývají tu ale také časté záplavy a proto pokud se spojí deštivé počasí s následným teplem, je nutno počítat s mračny komárů a proto bez kvalitního repelentu ani krok, zvláště do lesa. Tok Moravy se při jarních záplavách také často po lužních loukách rozlije tak, že některé cesty jsou neprostupné ale zaplavené úseky bývají mělké a dají se přebrodit jen s vyhrnutými kalhoty. V době záplav je proto ideální využít cesty, vedoucí po tělesech protipovodňových hrází. Pokud ale překonáte tato úskalí, která se navíc vyskytují jen někdy, naskytne se vám krásná exkurze typem krajiny, který u nás není častý. Rozloha původního lužního lesa je tu navíc údajně největší ve střední Evropě.
Pan Dub
Celá oblast je přírodní rezervací a tak zde kromě půvabné krajiny můžeme vidět spousty vzácných druhů živočichů, rostlin i hmyzu. Na záplavových lužních loukách stojí nádherné stoleté solitérní duby, na kterých běžně uvidíte hnízdit čápy bílé v jejich přirozeném prostředí. Nejzajímavější jsou v létě, kdy se mláďata učí létat. Můžeme zde však také spatřit i dravce, například velmi vzácného orla mořského, který je ještě větší, než známý orel skalní. Hnízdí zde ale také nádherně barevná vlha pestrá, která také patří k ohroženým druhům. Z běžnějších ale neméně zajímavých druhů tu můžeme narazit třeba na “létající drahokam“ v podobě leskle modrého ledňáčka, nebo překrásné potápky roháč, či důstojně působící volavky šedé. Na březích řek zde také můžeme vidět u nás neobvyklá kulovitá hnízda sýkory lužní, zavěšená na okrajových větvích vrb. Na loukách zase bývají k vidění stáda srnčí a jelení zvěře. Narazit však můžete i na divoká prasata nebo lišky. Trouchnivějící kmeny dubů jsou zase domovem mnoha druhů hmyzu, především roháčů obecných, který je naším největším broukem. Jeho larva se vyvíjí až pět let a dorůstá velikosti i přes 7 centimetrů. Dalším zdejším rekordmanem z hmyzí říše je martináč hrušňový, největší evropský motýl s rozpětím křídel až 14 centimetrů. Jeho zelená housenka svým rozměrem připomíná spíše menší párek. Krajina plná vody je však také domovem mnoha druhů vážek, na které tu narazíte doslova na každém kroku od jara až do podzimu.
K zajímavostem patří i nerostné bohatsví. Málokdo totiž tuší, že i u nás jsou ropná naleziště. Právě v této lokalitě se nachází několik desítek ropných vrtů. Ložiska sice nejsou vydatná ale zdejší ropa je mimořádně kvalitní a proto se využívá především pro chemický a farmaceutický průmysl.
Pokud na Pohansko vyrazíte pěšky, je ideálním východiskem samotný zámek, v jehož okolí můžete podnikat příjemné kratší i delší vycházky a snadno se k němu můžete zase vrátit a občerstvit se v malém stánku. K dispozici je tu i WC. Pokud přijedete na kole, je asi nejzajímavější trasou výlet až k vzdálenějšímu soutoku Dyje s Moravou. Takový výlet pak vychází, zhruba na celý den i pomalým tempem. Na soutoku je pak i pěkné místo na koupání. Spoj hranic je tu přímo uprostřed toků obou řek, takže stačí uplavat jen několik desítek metrů a navštívíte přitom mimoděk i Rakousko a Slovensko.
Na doporuční kamaráda geocachera doplňuji ještě informaci o zvýšeném stavu vody. Zejména v jarních měsících doporučuji zkontrolovat si on-line aktuální stav hladiny Dyje na limnografu ČHMÚ. Pokud stav vody překročí zhruba 1 metr, tak je tu zvýšené riziko, že se část cest směrem k soutoku může ocitnout pod vodou. Potřebné informace najdete zde :
Aktuální stav hladiny řeky Dyje v Ladné
Michal Kupsa
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
