Maxův kříž

V poslední době se hodně hovořilo o památných trampských pietních místech a to především v souvislosti s problémem, který vznikl na slavném brdském kempu Zlaté dno, o čemž dokonce informovaly i české veřejné sdělovací prostředky. Proto jsem si řekl, že by nebylo od věci vzpomenout i jiná podobná místa, kterých je po republice (i mimo ni) samozřejmě rozeseto podstatně víc. Tím úplně nejkrásnějším trampským pietním místem je podle mého mínění Maxova skála, kde již dlouhá léta vzdávají trampové hold zemřelým kamarádům především z Brna a kde má svoji pamětní desku i nejeden můj kamarád. Místo je to nejen památné, ale také přímo nádherné a klidné, takže zde večer můžete za svitu zapadajícího slunce poklidně vzpomínat na dávné kamarády a významné postavy nejen brněnského trampingu.

Maxův kříž v zapadajícím slunci - slunce občas ve skalách vykouzlí krásné světlo, snad jako vzpomínku na naše kamarády.

Historie Maxova kříže spadá až do roku 1952, kdy byl vztyčen prostý březový kříž na památku šerifa SBO (Svaz brněnských osad). Kříž však na svém místě dlouho nevydržel a o tři roky později, tedy v roce 1955, byl zhruba o kilometr přemístěn na místo, kterému se říkalo Na Stříbrňáku. V té době se zde již konaly první setkání kamarádů k uctění památky zemřelých trampů. Na tomto místě kříž stál až do roku 1973, poté musel být opět přemístěn a to v souvislosti s výstavbou Dalešické přehrady na řece Jihlavě. Stříbrňák byl vykácen, vypálen a zaplaven vodami přehrady – tedy ne zcela úplně, zbývá z něj malý skalnatý ostrůvek, kam si v létě můžete doplavat, nebo za nízkého stavu vody přebrodit. V roce 1974 se tedy již kamarádi sešli na novém místě, které je vysoko ve skalách, takže není ohroženo hladinou přehrady. Tam se v zimě pravidelně schází dodnes a místu samotnému už snad ani nikdo neřekne jinak, než Maxův kříž, nebo také Maxova skála.

Maxova skála - nedávno nás opustil kamarád a skvělý trampský muzikant Sosník, který sice má svoji pamětní desku jinde, nicméně se mi v jeho podání moc líbí překrásná píseň Zlatý klíč, která skvěle sedí k tématu a tak jsem ji použil pro následující video, které pojednává o Maxově skále.

Od roku 1974 se tedy již pravidelná zimní vzpomínková setkání konají na Maxově skále. Snad tomu tak zůstane i do budoucna a snad nové destičky se jmény nebudou přibývat zbytečně rychle. Pokud se rozhodnete Maxovu skálu navštívit, tak si pro jistotu dovolím upozornit, že jde opravdu o pietní místo, které není určené k táboření – k tomuto účelu si ve skalách kolem Jihlavky jistě snadno najdete jiné vhodné místo. Respektujte prosím také to, že v ohništi u Maxovy skály se rozdělává oheň jen jednou v roce a to pouze slavnostní, při již zmíněném vzpomínkovém setkání.

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek