Poslední dubnový víkend jsem se opět vydal na domovskou Oslavku, na tradiční setkání trampů z našeho údolí při příležitosti "Pálení čarodějnic" a taky oslavy padesátin Zdenála z T.O. Adler. Vzal jsem to v pátek klasicky vlakem přes Brno, abych se po čase zase jednou podíval, jak pokročila rekonstrukce trati do Náměšti nad Oslavou. Když jsem v Náměšti na nádraží vystoupil z vlaku, tak bylo pořádný vedro, přestože byl ještě duben, holt zase přichází to léto nějak brzy. Neodradilo mě to ale od toho, abych si udělal trochu vejšlap po okolí. Vydal jsem se podél kolejí jako za starých časů směrem k táboru U Vlasáka. Po rekonstrukci by člověk tu trať pomalu ani nepoznal - jsou tu nejen úplně nové kolejnice, ale rovnou i celý násep a jako celek je to fakt docela hezky provedené. Blbé na tom je snad jen to, že byla použita nejmodernější technologie se svařenými kolejnicemi bez dilatačních spojů, což je sice super z hlediska dopravy, protože vlaky tu mohou jezdit o poznání rychleji, ale je to pro změnu nebezpečné v tom, že na svařených kolejnicích nejsou vlaky skoro slyšet. Kombinace vyšší rychlosti a menší hlučnosti je tak docela nebezpečná a tak je nutno se v blízkosti trati preventivně neustále ohlížet, aby to člověka nepřejelo. Na druhou stranu je to hezká procházka a z okolí trati je hezký výhled na Náměšťský zámek, řeku Oslavku, na samotnou trať a okolí.
Cestou do Zňátek - nedělní cesta do Zňátek byla opravdu májová, tedy lemovaná nekonečnými lány kvetoucí řepky.
Po hezkém vejšlapu jsem pozdě odpoledne dorazil na Adlerskej flek v pravý čas, protože se tam už mezitím sešla slušná sestava a bylo docela veselo. Tak jsem jen hodil bágl pod nejbližší strom a přivítal se se všemi kamarády. Pokecali jsme, popili, zazpívali a tak všelijak podobně. Spát jsem šel klasicky nad ránem, ale stejně mě poměrně brzy ráno vzbudilo zase docela slušný vedro. Bylo krásně a tak jsem vyrazil na další vejšlap, tentokrát po samotném údolí. Chtěl jsem se podívat hlavně na osadní flek T.O. Zlatá podkova, zda už tam má na skále svoji destičku kamarád Křeček a taky na Kaštánku, kde jsem dlouho nebyl. Vejšlap byl parádní, vzpomenul jsem Křečka, který tam tu destičku už má a to asi i nějakou chvilku, protože už má i trochu patinu. Cestou zpět jsme se přebrodili na Kaštánku, kde to moc veselý pohled není, protože louka tam přímo šíleně zarůstá. Naopak mě rozesmála přímo luxusně zalomená lišta motorové pily v velkém smrku, poraženém nedávnou vichřicí. 
Odpoledne následovalo už na Adlerským fleku tradiční blbnutí, hraní, nezbytná žranice a samozřejmě hromadné blahopřání Zdenálovi k padesátinám. Dary za naši T.O. Mňouci přijel osobně předat šerif Želva a dojela i aktivnější část osady Pulén, Chlup, Bejby, Hroch a celá Otlakovic rodinná sestava. Na fleku bylo i hafo trampského potěru, který se maminkama vyblbnul v čarodějnických kostýmech. Na večer se pak sešlo asi osm kytaristů, takže o trampský písničky nebyla až do rána nouze. Prostě taková ta klasická pohoda a člověk si tu skoro připadal, jako na nějakým docela dost dobrým potlachu.
T.O. Mňouci na vandru na Oslavce. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
V neděli ráno bylo opět nádherně a na konec dubna pořád ještě slušný vedro. Ale nedalo nám a s Chlupem, Pulénem a Hrochem jsme se po snídani vydali pěšky přes Zňátky do Náměšti na nádraží. Byla to pěkná a pohodová procházka s hezkým výhledem po cestě. Teda až na ty monokulturní lány řepky všude kolem, která zrovna kvetla naplno a když trochu fouknul vítr, tak bylo ty oblaka pylu ve vzduchu vidět i jen tak, pouhým okem. Po cestě jsme si ještě dali krátkou pauzu v turistickým přístřešku u Náměšťské přehrady, kde jsme sežrali zbytky toho, co nám po víkendu ještě zůstalo v báglu. 
Tož toliko z jedné fajnové Oslavské akce a ahoj zase někdy příště.
Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
