Domů » Články » Fotografování » Kombinace formátů Nikon DX a FX

Kombinace formátů Nikon DX a FX

K napsání tohoto článku jsem se chystal již hodně dlouho a vedla mě k tomu především vzpomínka na samotné začátky digitálních zrcadlovek Nikon. Tím tedy myslím spíše až příchod prvních, víceméně lidových modelů, jako byly Nikon D100 a hlavně Nikon D70, který byl opravdu přelomový (pokud se nemýlím, tak drží dodnes nepřekonaný rekord v počtu prodaných kusů). Mnozí z nás si tyto začátky ještě dobře pamatují a také hlavní dilema té doby, kterým byly objektivy. Prakticky všichni fotografové měli nakoupeny pouze objektivy, které byly určeny pro kinofilm a na digitální zrcadlovce tak měli problém se změnou úhlů záběru. Zejména u širokoúhlých objektivů to byl docela zásadní problém, protože menší čip logicky znamenal menší úhel záběru. Nyní však řada z nás stojí před zcela opačným problémem, kdy máme ve výbavě třeba i několik objektivů DX, které jsou uzpůsobené pro menší formát čipu a začínáme pokukovat po stále dostupnějších zrcadlovkách s FX čipem, tedy velikosti kinofilmového políčka. Co si teď počít? Budovat znovu celou výbavu od začátku na formátu FX by znamenalo vše se ztrátou prodat. Nemluvě o tom, že s některými kousky by se člověk opravdu nerad loučil. V mém případě se jedná například o skvělé rybí oko AF 10,5mm f/2,8 DX, kterého bych se opravdu jen nerad zbavoval. Jedno možné řešení tu je – prostě používat DX objektivy na FX digitální zrcadlovce. Je však dobré si napřed ujasnit výhody i nevýhody tohoto řešení a tom bude právě tento článek.

Obrazové kruhy FX a DX formátuObrazové kruhy FX a DX formátu - grafické zobrazení výřezů obrazu obou formátů.

V tomto ohledu je u Nikonu výhodou, že takové řešení vůbec použít lze, protože u některých konkurenčních značek nelze objektiv optimalizovaný pro menší čip APS-C na Full-frame tělo ani nasadit. Vývojáři Nikonu s touto možností prozíravě počítali již od začátku a tak nám to samotné tělo fotoaparátu do nejvyšší možné míry usnadní. Co se tedy stane, když DX objektiv nasadíte na FX tělo? V prvé řadě se samozřejmě sníží rozlišení výsledných fotografií, což je současně asi největší nevýhodou tohoto řešení. V případě nejnovějších zrcadlovek s rozlišením 24Mpix rozlišení klesne na zhruba 10Mpix. Přesněji řečeno, například u modelu Nikon D750 je výchozí maximální rozlišení 6016x4016 pixelů, které po přepnutí na DX klesne na 3936x2624 pixelů. Pokles rozlišení je tedy zjevný a značný, nicméně i těch 10Mpix je pořád celkem dost, zejména v případě, že výsledné fotografie budete používat pouze pro web, nebo pro menší tisky na papír. Pokud tedy chcete nekompromisní kvalitu pro velké tisky výstavních formátů, pak už ani dál nečtěte, protože pro vás asi nemá smysl o použití DX objektivů na FX fotoaparátech ani uvažovat.

V praxiV praxi - reálná fotografie formátu FX, pořízená zrcadlovkou Nikon D610 s DX objektivem AF-S 35mm f/1,8 G. Červeně vyznačený rámeček vymezuje DX formát. Z výsledku je zřejmé, že tento DX objektiv nezobrazuje o moc méně, než obdodbný FX objektiv. Navíc záleží na použité cloně - zde je použita clona f/8. Při nižších clonových číslech je omezení menší, při vyším zaclonění pak vyšší.

Snížení rozlišení fotoaparátu nastane automaticky, protože všechny FX zrcadlovky Nikon samy poznají, že byl na ně nasazen DX objektiv a přepnou se do DX režimu automaticky. Pokud by vám to však nevyhovovalo a chtěli jste si například ořez udělat sami, tak automatické přepínání FX/DX lze v menu fotoaparátu zakázat. Krom toho vás fotoaparát informuje i přímo v hledáčku, kde se po nasazení DX objektivu v pravém horním rohu objeví ikonka DX a v obrazovém poli se objeví silná černá linka, která vymezuje prostor, který je snímán v DX módu. Za jistých okolností je to i docela výhoda, že takto nemáte hledáček se 100% zobrazením, ale o dost větším – vidíte tak i kousek okolí, které už v samotné fotografii nebude. Tedy aspoň mně toto často dost pomohlo při některých složitějších kompozicích. Na druhou stranu je tu zase riziko, že v "zápalu boje" akčnějšího fotografování rámeček přehlédnete a pak vám bude na fotografii něco chybět. Takže pro někoho výhoda, pro jiného nevýhoda. Zde pro jistotu ještě dodám, že u nejvyšší řady FX fotoaparátů, jako je například model Nikon D4S je to se zobrazením v hledáčku jinak – nezobrazí se oddělující linka, ale rovnou se ztmaví vše, co nepokrývá úhel záběru DX objektivu, přičemž je tento vymezený prostor stále částečně průhledný, takže i tady vidíte v hledáčku i kousek toho, co se děje mimo fotografovanou scénu. Tohle řešení je podle mě lepší, protože eliminuje možnost, že zapomenete na to, že máte nasazen DX objektiv. Snad se tento způsob indikace a vymezení časem dostane i do levnějších FX fotoaparátů.

FX / DXFX / DX - postup ručního přepínání formátů v menu fotoaparátu Nikon D750.

Přepínání formátů FX/DX sice umí digitální zrcadlovky automaticky, ale mnohem výhodnější je tuto automatiku vypnout a ořez si provést ručně sám až v počítači. Proč? No to je velmi prosté, protože u řady objektivů není nutné ořezávat až na DX formát, ale ručně oříznout někde mezi oběma formáty. Každý objektiv má totiž obrazový kruh jinak velký a může se také lišit i u jednoho objektivu. Typicky jsou to objektivy typu zoom, kde je omezení na širším konci zpravidla větší, kdežto na delším konci mnohem menší, nebo často i žádné. Odlišnost ale najdeme i u objektivů s pevným ohniskem, kde na vykreslený prostor má často vliv i zaclonění. Experimentoval jsem například s DX objektivem AF-S 35mm f/1,8 G na zrcadlovce Nikon D610, který při malém zaclonění často vykreslí i plný formát FX, kdežto při vyšších clonových číslech je již zobrazená scéna o poznání menší. Záleží také na fotografované scéně, protože třeba právě u tohoto objektivu dochází spíše k vinětaci, než k tvrdému omezení a vinětace je prostě na některých motivech vidět více (světlé scény), kdežto na jiných je mnohem méně viditelná, někdy dokonce vůbec.

Sluneční clonaSluneční clona - pokud chcete řezat z FX formátu co nejméně, pak nezapomeňte z objektivu sundat sluneční clonu (tedy pokud není vysloveně potřeba). Sluneční clona vám obraz ořízne opravdu o hodně. Zde Nikon D800 s objektivem Sigma 10-20mm a nasazenou sluneční clonou. Červený rámeček opět vymezuje formát DX.

Na druhou stranu pokud si chcete výslednou fotografii ořezat sami, tak si dávejte pozor, abyste na objektivu nenechali nasazenou sluneční clonu – tedy samozřejmě za předpokladu, že není opravdu nutně potřeba. Sluneční clona DX objektivů je totiž samozřejmě také optimalizovaná pro DX formát, a aby byla co nejúčinnější, tak tento formát poměrně těsně kopíruje. S nasazenou sluneční clonou tak budete většinou muset fotografii ořezat o dost víc, než kdybyste fotografovali bez víc. Na druhou stranu, pokud je sluneční clona opravdu potřeba, například při protisvětle, nebo prudkém bočním světle, pak je jistě lepší clonu použít i za cenu toho, že budete fotku muset oříznout víc. Těch pár pixelů navíc vám totiž moc nepomůže, když budete mít záběr plný nežádoucích odlesků, které se navíc většinou dost obtížně retušují.

Nikon D7100Nikon D7100 - hledáček s aktivovaným ořezem formátu x1,3. Podobně to vypadá, když už FX fotoaparátu aktivujete DX mód, jen je rámeček maličko jinde a v pravém horním rohu je ikonka DX.

Pokud si nejste ořezem jisti, můžete si například u fotoaparátu Nikon D750 zvolit přímo v menu i něco mezi formáty FX a DX, a sice ořez x1,2. Něco podobného nabízí dokonce i DX fotoaparát Nikon D7100, kde si můžete zvolit ořez x1,3. Proč? Může se to hodit například v případech, kdy víte, že budete ořezávat, jen ještě nevíte kolik a nechce se vám zbytečně ukládat i ty části fotografie, o kterých předem víte, že je nebudete potřebovat. Výsledné soubory jsou logicky menší a ušetříte tak místo na paměťové kartě nebo na pevném disku ve vašem počítači. Nemluvě o tom, že toto řešení také funguje svým způsobem jako telekonvertor, takže se vám mimo jiné ostřící AF body takto rozloží více do plochy snímku, což je výhodné zejména při fotografování pohyblivých objektů. Menší soubory se také rychleji ukládají na paměťovou kartu a méně zatěžují vyrovnávací paměť fotoaparátu. V některých případech také díky tomu fotoaparáty umožňují rychlejší sériové snímání.

Pár slov závěrem

Jak již bylo řečeno výše, tak hlavní nevýhodou použití DX objektivů na FX digitálních zrcadlovkách je fakt, že je to za cenu většího či menšího snížení rozlišení a proto toto řešení není vhodné pro ty z vás, kteří vysoké rozlišení opravdu nutně potřebují. Zejména to platí pro ty případy, kdy realizujete velké výstavní tisky a podobně. Pro ty z vás, pro které není rozlišení tím nejpodstatnějším kritériem, může ale být kombinace DX objektivů s FX tělem zajímavým řešením, při výměně DX těla za tělo FX. Výhodou je, že výrobce vám tuto kombinaci v maximální možné míře usnadnil a vy si takto můžete i s DX objektivy užívat vyšší kvality fotografií z fotoaparátů formátu FX, zejména pak třeba s ohledem na šum, nebo dynamický rozsah. Tato kombinace FX těla a DX objektivů může být také výhodná jako přechodné řešení, pokud například nemáte k dispozici dostatečné finance k okamžité obměně celé své fotovýbavy najednou.

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek

Nakonec ještě obvyklá anketa. Co si myslíte o kombinaci FX / DX ? Hlasujte prosím zde:

Anketa: Jaký je váš názor na kombinaci formátů DX a FX, nebo chcete-li, tak APS-C a Fullframe ?

Celkem hlasovalo 219 lidí

P.S. – Na závěr si můžete jako obvykle stáhnout několik ukázkových fotografií v plném rozlišení. Snímky byly pořízeny FX fotoaparátem Nikon D610 nebo Nikon D800 s různými DX objektivy. Fotografie jsou ve formátech JPG nebo RAW, tak jak byly fotoaparátem uloženy na paměťovou kartu, tedy zcela bez úprav. Můžete si tak zde stáhnout opravdové originální soubory přímo z fotoaparátu.

Přílohy



Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
191431810
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Ladislav Novák
Srozumitelně napsaný článek. Kupuji první FX a tohle jsem chtěl vědět - ne vždy totiž potřebuji kvalitu FX v plném rozlišení, pak je zbytečné mít na foťáku těžký fullframe objektiv a koupit všechny objektivy znovu si též dovolit nemohu.

Ahoj

Láďa :-)
Michal Kupsa
Díky, uvažoval jsem při psaní tohoto článku v podstatě stejně - že FX by se mi občas hodil, ale DX objektivy jsou někdy výhodnější. Teď by to ještě chtělo nějaké malé FX tělo .... :-)
Martin
Dobrý den, zajímavý článek, odkázal mne na něj kolega. Jen tam nerozumím té věci, kterou popisujete u první fotky s ukázkou reálně velkosti fotky z FX objektivem pro DX, kde píšete "Navíc záleží na použité cloně - zde je použita clona f/8. Při nižších clonových číslech je omezení menší, při vyšším zaclonění pak vyšší. " Jak tohle funguje? Vinětace jde naopak (vyšší při malém zalonění) a nějak si nedovedu představit situaci, kdy by změna clony (= množství sětla) mohla ovlivnit fyzickou velikost fotky (MP).
Michal Kupsa
Tady je to o tom, že nejde o klasickou vinětaci ale o tmavé rohy způsobené tím, že jde o DX objektiv na FX fotoaparátu. Při nízké cloně ztmavení rohů opravdu není skoro vidět, při cloně f/8 je to jako na fotografii a při vyšším zaclonění jsou rohy ještě o něco tmavší. Prostě v tomto případě to funguje naopak, než u klasické vinětace.
Michal Kupsa alias "Kapsa" - Webová prezentace - ! Všechny zde publikované fotografie jsou chráněny autorským zákonem !
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace