Domů » Články » Detektoring » Jak jsem se stal lovcem pokladů I.

Jak jsem se stal lovcem pokladů I.

Hned několik z mých mnoha vypečených kamarádů mě už roky usilovně provokuje tím, že se věnují detektoringu, tedy hledání více či méně cenný a zajímavých předmětů pomocí detektorů kovů. Roky jsem se tomu taky poměrně účinně bránil, protože mi bylo jasné, že by se mi to sice líbilo a bavilo mě to, ale taky že taková legrace něco stojí, a to zejména z hlediska časové náročnosti. Když ale začalo jít do tuhého a postupně mi ukazovali všechny svoje úžasné nálezy, tak začala moje obrana pomalu ale jistě ochabovat. Když pak na mě kamarád Játro navíc vytáhnul svoje nádherné Pražské groše a jiné skvělé kousky, tak už mi začalo být pomalu jasné, že jsem skutečně ztracen. To se definitivně potvrdilo, když mi jednou na potlachu na chvíli půjčil svůj detektor a já si našel svoji první minci, kterou byl - jak jinak, než bolševickej hliníkovej desetník. :-)

Slavnostní první kopSlavnostní první kop - aneb vzal jsem komplet detektorářskou výbavu, manželku, psa a šlo se na věc na nejbližší vhodné místo. :-)

Definitivně poslední ranou bylo zjištění, že centrála největšího obchodu s detektory Lovec pokladů CZ se nachází jen kousek od mého místa bydliště. Jednoho dne jsme se tam s manželkou vydali, ale protože rád dělám věci s rozmyslem, tak jsem si vše napřed nastudoval, promyslel a něco málo i konzultoval s kamarády. No, jak už to tak bývá, tak nakonec bylo samozřejmě všechno úplně jinak, než jsem si naplánoval. :-) Hned ve dveřích se mě ujal vysmátej chlápek, kterej byl fakt tak dobrej (bylo na něm fakt vidět, že tím přímo žije), že mi s úsměvem a bez sebemenšího náznaku nějakýho vnucování prodal detektor, kterej stál dvakrát tolik, než jsem byl původně ochoten investovat (kdybych byl někdy v budoucnu majitelem nějakého obchodu, tak jdu a přeplatím ho). :-) Navíc mi ho i prakticky a velmi zkušeně předvedl v parku před obchodem, takže než jsem se stačil pořádně rozkoukat, tak jsem se stal se hrdým majitelem detektoru Minelab Equinox 600 a ještě i dohledávačky Mars MD Pinpointer. Později se ukázalo, že chlápek měl samozřejmě pravdu a dle mínění všech mých detektořích kamarádů se skutečně jednalo o skvělou volbu. To už jsme se ale řítili k domovu s vybavením v kufru a s vidinou prvního slavnostního kopu. :-D

Další moje články o tomto úžasném koníčku najdete zde: Články o detektoringu

Kamarádi mě sice varovali, abych si nedělal velké naděje ohledně senzačních nálezů a nejdrsnější byl asi kamarád Víťa z Oslavan, kterej mi doslova napsal: "Neboj, vystřízlivění bude kruté a začátky těžké!". :-D Já už byl však fakt hodně natěšenej, ale samozřejmě se ukázalo, že měli pravdu, protože to bylo těžké. Napřed jsem zápasil s nastavením detektoru, což mi sice v obchodě předvedli, ale samozřejmě jsem si zapamatoval tak maximálně čtvrtinu - holt už mi není dvacet. :-) Pak už se ale šlo na věc a vyrazili jsme se ženou a se psem na první vhodnou lokalitu. Tam se opět ukázalo, že je to těžké, protože nastavení je jedna věc a pochopení toho, co detektor signalizuje, je věc druhá. Další problém byl, že v tom letošním suchu byla půda na poli tvrdá jak beton. Manželka si po chvíli poklepala na čelo a šla se natáhnout na sluníčko, zatímco já se věnoval prvním výkopům. Po chvíli jsem byl špinavej jako prase a to doslova až na hlavě, ale současně jsem se také stal šťastným majitelem několika víček od piva, různých kousků drátu a dalších, samozřejmě jistě velmi cenných archeologických artefaktů. :-D

Živá a chlupatá dohledávačka - nejvíce ze všech se u toho bavila naše fenka, která se ochotně ujala pomocných výkopových prací. :-)

Já se ale tak snadno nevzdám a jednou to přijde! :-) Nicméně moje první poznatky jsou, že to celé opravdu není zas taková legrace, jak se na první pohled zdálo a to i když jsem k celé věci přistupoval opravdu odpovědně. Pozitivní ale na druhou stranu je, že jsem aspoň zjistil, že i úplné jelito jako já, je schopno najít i tak drobné kovové předměty, jako jsou nejen vršky od piva, ale třeba i rýsováčky a to přesto, že nastavení detektoru jsem stále nepochopil ani z poloviny. :-) No a když už jsem nic nenašel, tak jsem si z výletu aspoň přinesl jednu jakeš-takeš použitelnou infračervenou krajinářskou fotku. :-)

Kopu zdar a držte mi palec, další poznatky detektořího jelita budou brzy následovat!

Michal Kupsa alias Kapsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek

Galerie k článku Jak jsem se stal lovcem pokladů I.

První cenné nálezy | fotografie
První cenné nálezy
Zajímavější první kusy | fotografie
Zajímavější první kusy
Výkopový pomocník | fotografie
Výkopový pomocník
Z lovu pokladů | fotografie
Z lovu pokladů


Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
2213192216
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Michal Kupsa alias "Kapsa" - Webová prezentace - ! Všechny zde publikované fotografie jsou chráněny autorským zákonem !
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace