Béďa Šedifka & Jordán - Je to tak

I v dobách, kdy zraky doslova celého světa koukají úplně někam jinam a kdy je budoucnost nejistá, tak je o to příjemnější, že se dějí i fajn věci, které jsou tak nějak pro radost a lepší pocit ze života. Jednou z takových krásných záležitostí je i nová deska, kterou natočila dvojice vyhlášených trampských bardů, kterými jsou Béďa Šedifka a Jordán. Zvláštní, pro někoho možná až nečekané duo, protože Béďa je znám se svojí osadní kapelou Komáři především z Plzeňska, kdežto Jordán zase z Brna, s osadní kapelou Rowers a oba mají za sebou i několik vlastních, sólových desek. V následujícím článku tedy najdete rozhovor s oběma autory, kde se dozvíte nejen něco o nich, ale samozřejmě také o připravované nové desce "Je to tak".

Béďa Šedifka & Jordán - společná fotka při společné tvorbě, kterou najdete i na obalu nové desky "Je to tak".

Ahoj Béďo, docela mě překvapilo, že zrovna vy dva jste se dohodli na společném projektu. Sice vím, že jste kamarádi, ostatně nejednou jsme se všichni setkali u T.O. Rowers na ranči, ale vždycky mi přišlo, že oba inklinujete každý k trošku jinému stylu trampské muziky, takže jak vás to vlastně napadlo?

Ahoj Kapso, moje přátelství s Jordánem se datuje počátkem osmdesátých let, o těch více jak 35 let jsme byli podstatně mladší a kupodivu i názorově vyhraněnější, ale určitě ne ve vztahu k trampské kultuře a muzice jako takové, v tomto punktu jsme byli a jsme stále zajedno. Jemné nuance byli kdysi spíše jen v otázkách prezentace. Já si dnešního Jordána velice vážím, moc dobře textuje, maluje, vyřezává, zpívá a na setsakramentsky vynikající úrovni dokáže i psát muziku (viz skladba GWL story). Trochu mi vadí nejen v naší komunitě, ale na naší hudební scéně stálé škatulkování. V Americe si rocker střihne countryovku a nikoho to nepohoršuje. A já věřím, že kdybych napsal písničky ve stylu country, tak je Jordán dokáže obléknout na přijatelné úrovni do slušivých šatiček stejně tak dobře. No a já jsem byl navíc docela překvapen, když otextoval celou desku na Sirovy melodie, takže domluva byla více než snadná - vybral jsem ze svého šuplíku 18 věcí a Jordán - podle jeho slov - se s chutí dal do práce.

Taky si vzpomínám, že jsi se už před lety, u své desky "Vzpomínka na starou stezku", nechal slyšet, že je to deska poslední. Tak jak se to tedy povedlo, že jsi se opět pustil do něčeho dalšího? Musel tě Jordán ukecávat?

Je docela dobře možné, že jsem po nahrání desky Vzpomínka na starou stezku v roce 2006 měl v úmyslu s tímto končit, ale nejsem ani první a určitě ne ani poslední kdo si později uvědomil, že nemá někdy skutečně cenu v této souvislosti vyslovovat slovo nikdy. Částečně ze zdravotních důvodů stále méně se věnuji dřevořezbě a o to více muzice a tak jsem od té doby nahrál desky Ranvej života, Ze starých zpěvníků a poslední je Vivat swing. Takže už z tohoto výčtu se dá usoudit, že mě Jordán nemusel nijak přesvědčovat, spíše jsem mu vděčnej, že měl o spolupráci se mnou zájem.

Béďa Šedifka - hostem na 70. výročním potlachu T.O. Rowers.

Byl jsem poctěn vaší důvěrou a mohl jsem si vaši novou desku "Tak to je" pustit ještě před jejím oficiálním křtem a musím říct, že se mi opravdu moc líbí a to hlavně její celkové ladění do velmi pohodového rytmu. Máš raději pohodovější písničky, nebo je to už prostě věkem?

Ona ta spolupráce v první fázi neměla být až tak rozsáhlá, původně měl Jordán písničky na desku otextovat a my jsme si to měli v Plzni nahrát. Jenže po nějakém čase mi zavolal, že se mu to zamlouvá stále víc a víc a že se do toho dají sami. No a protože tu brněnskou trampskou scénu dost znám a vím, že není v republice jí rovná ve swingovém duchu, ani jsem neprotestoval. Pak na jaře v loňském roce přijela silná brněnská squdra ke mně na chatu, aby mi zpravovali dřevo na celou zimu a večer pak u ohně Jordán skoro celou desku přehrál a já najednou slyšel, že si to docela sedlo. Pak ještě mezi vánočními svátky přijel i s Vlaďkou k nám na osadu už se skoro (říkal že na 80 procent) hotovou deskou a já už věděl, že to nebude sice nic v tomto žánru převratného, leč pohodovost z toho dejchala. Když pak odjeli pustil jsem si to znovu, dal nohy na stůl, nalil jsem si sklenku portského a tu domněnkujsem si potvrdil. Ono je v tom určitě ta věková zralost, já inklinuji a to nejen tímto (snažím se o to i v pořadech které připravuji a moderuji v jistém radiu) spíše k jakémusi písničkovému pohlazení, některé skladby v současné době mě z různých sdělovacích prostředků spíše fackují.

Jak jste si vlastně rozdělili práci na desce, jeden text a druhý hudbu, nebo jste to dělali všechno dohromady?

Práce na desce byla rozdělena, já jsem poslal Jordánovi notový zápis skladeb a informativní nahrávku se základní harmonií, on si vybral skladby a ty pak otextoval, podle jedné z písní nazval i desku a pak už nastoupil Miloš Sysel zvaný Sir ve svém studiu a začal čarovat. Jeho podíl na té desce je zásadní, náš dík mu patří nejen za aranžování a vyšperkování písniček kytarovými sóly ale hlavně za samotné nahrávání ve studiu. A samozřejmě dík patří i všem kamarádům, kteří se o zdar projektu zasloužili. Křest desky je plánován na Babické písničky a doufejme, že už všechno klapne a snad se se všemi spolutvůrci sejdeme.

Béďo, děkuji za rozhovor, držím palce a těším se zas někdy ahoj!

52. ročník "Babické písničky" - na koncertě proběhne i křest nového CD Jordána a Šdifky.

Ahoj Jordáne,docela mě překvapilo, že zrovna vy dva jste se dohodli na společném projektu. Sice vím, že jste kamarádi, ostatně nejednou jsme se všichni setkali u vás na ranči, ale vždycky mi přišlo, že oba inklinujete každý k trošku jinému stylu trampské muziky, takže jak vás to vlastně napadlo?

Ahoj Kapso, prvně to byl spíš hec, ale když mě Béďa poslal ty melodie, tak to najednou začalo samo v hlavě šrotovat a já jsem zjistil, že se mě to strašně příjemně a poměrně lehce textuje. Jen u jedné písničky (Poslední blues), jsem měl v hlavě vězeňský příběh a ten pak musel pan skladatel zhudebnit a myslím, že se to docela povedlo. Až to začalo nabírat obrysy, najednou jsem věděl, že tuhle pohodovou swingovku musíme udělat v Brně. Vždyť ten swingařský kytarový styl k Brnu neodmyslitelně patří. Tak jsem oslovil Sira a pár kamarádů a musím říci, že nás to opravdu bavilo. Snad to na tom CD bude slyšet.

Zajímavý je název nové desky, jak jste na to vůbec přišli?

Název desky se vždy těžce hledá a myslím, že to není jen název jedné z písniček, ale nužno říct, že máme rádi muziku, která pobaví. Že jsme ochotni pro to i něco udělat a při tom si to i pěkně užít. Zkrátka Tak to je.

Vláček- ukázka písně z minulé Jordánovy desky "V očích stáda koní".

A co křest, bude na letošních Babických písničkách?

Křest je opravdu plánován na letošní Babické písničky, ale nejen tam. V dubnu by měl proběhnout křest taky na Barče s KTO a pak by měl následovat plzeňský se Sebrankou a MS přeletem.

Taková nenápadná postava v pozadí je náš společný kamarád Miloš Sysel, alias Sir, se kterým jsi Jordáne dělal už v minulosti. Podílel se i tentokrát na této desce? Případně kdo všechno se na ní ještě dále spolupodílel?

Já myslím, že Sir je postava víc než nápadná, což je na nahrávkách slyšet a pro vznik CD naprosto nepostradatelná. Jsme na sebe zvyklí a já jsem od začátku věřil, že to povýší o pár pater. No a stalo se. Ale nemohu zapomenout na Kamila Mazálka, Martina Švejdu-Drobka, Savu Klimeše-Slima, Vlaďku Chaloupkovou-Bouřku, Martu Přichystalovou, Libora Fistra-Merlina, Petra Stražovského-Haryho, Vlado Hëslera-Kaliho a Dušana Kuchára-Šanyho. Ti všichni se na tom podíleli a přidali svou barvu na společnou paletu muziky. Patří jim za to náš nehynoucí dík.

Nedávno jsme se bavili taky o tom, že už je těch desek docela hodně a některé by stálo zato po čase zase připomenout. Vzniknul proto nápad přidat k tomuto článku volně ke stažení právě tvoji samostatnou desku "Na půl cesty". Můžeš nám k ní prosím taky říct pár slov? Jak, proč a kdy vznikla?

Tahle "deska" vznikla jako camrátko k mé padesátce a nahrál jsem si tam písničky, které mám rád a taky první tří společné písně autorské dvojice Sir & Jordán. Spousta kamarádů a kamarádek, kteří se podíleli na současném CD, nám pomáhali už tehdy před patnácti lety. Ta spolupráce se nám tehdy tak zalíbila, že jsme k našim šedesátinám vydali autorské CD V očích stáda koní.

Jordáne, moc děkuji za rozhovor, ať se daří, nová deska líbí a zase někdy ahoj!

Těší nás tvůj zájem a jsme rádi za tvou spolupráci a ochotu zpřístupnit zpěvník Tak to je na tvém vebu. Měj se fajn a snad se na některém křestu sejdeme. Jordán

Na novou společnou desku Bédi Šedifky a Jordána "Je to tak" si budete muset ještě chvíli počkat, ale už nyní si můžete o kousek níž pod článkem stáhnout zpěvník s akordy i notovým zápisem této nové desky a jako speciální bonus od Jordána i jeho dřívější, v rozhovoru zmíněnou desku "Na půl cesty" a to kompletně celou v oblíbeném formátu MP3.

Oběma bardům ještě jednou děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí nejen s novou deskou.

Kapsa, T.O. Mňouci.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek