Astrofotografie I. - moje první pokusy

Kamarád a fotograf Pali Hradiský mě nalákal svými nočními fotkami a tak jsem také učinil několik prvních pokusů na tomto poli. Něco málo jsem zkoušel už kdysi před lety ale nějak jsem se tomu příliš nevěnoval a tak výsledky nestály za řeč. No, teda upřímně řečeno, nestojí to za řeč ani teď ale přeci jen jsem alespoň maličko pokročil. Prvním pokusem je zachycení takzvaného "Halového efektu" kolem měsíce - viz první fotka. Je to velmi zajímavý a celkem vzácný úkaz, který se rozhodně nevidí každý den. Pokud vás to také zaujalo, tak mohu jen doporučit k experimentování. Hodně se u toho vyblbnete a taky naučíte, navíc období, kdy jsou tyto jevy nejčastější se právě blíží. Počítejte s tím, že rozhodně budete potřebovat alespoň trošku slušný fotoaparát, spíše širokoúhlejší objektiv, pevný stativ a ještě pevnější nervy. Samotná realizace je relativně jednoduchá, vyčkejte až bude kolem měsíce kýžené "Halo", dejte foťák na stativ, vypněte redukci šumu, zaostřování i stabilizátor (pokud jej máte). Pak ručně zaostřete na nekonečno - pozor, u novějších AF objektivů to není na doraz ale přesně na rysku nekonečna, i když by s ostřícím kroužkem šlo otočit ještě kousek dál, tak to nedělejte. No a pak už si můžete hrát jen s citlivostí ISO, clonou a časem ....

Halový jev - měsíc

Co že to je ten "Halový jev"? Protože tohle není můj obor, tak jsem vysvětlení převzal z Wikipedie :

Halové jevy zkráceně Halo jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus. Halové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od R. Descarta a první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.

Noční obloha na Kavkazu

Druhým pokusem byl pokus o zachycení nádherně hvězdnaté noční oblohy nad Východním Kavkazem. Byli jsme tam na výpravě s mým dalším kamarádem Ivanem Anderlem a s úžasem jsme sledovali to neuvěřitelné množství hvězd, které tam byly vidět. V této části světa totiž není prakticky žádný světelný smog a tak je tu na obloze vidět mnohem více hvězd, než třeba u nás. Okamžitě jsme pojali nápad to zkusit vyfotit a vydali se na najbližší kopec. Exponovali jsme zhruba hodinu a chtěli jsme ještě déle ale nakonec jsme museli experiment ukončit, protože se na nás přišel podívat jeden místní pastevec s neuvěřitelně silnou baterkou, čímž náš pokus definitvně ukončil. Výsledek tedy není takový, jak jsme si jej představovali, nicméně alespoň něco. Pokud tedy budete chtít také vyzkoušet fotografovat noční oblohu, mohu opět jen doporučit. Nicméně si najděte nějaké vhodné místo, nejlépe někde daleko od velkých měst, čímž se vyhnete již zmíněnému světelnému smogu. Je taky dobré, pokud nebude svítit měsíc - i ten totiž svým svitem dokáže značně přebít světlo hvězd a pokud vystihnete noc bez měsíce, tak jich opět uvidíte mnohem více. Jako výbavu budete potřebovat totéž, co bylo zmíněno v první části, jen je nutné počítat s tím, že pokud budete fotografovat v noci a bez měsíce, může se délka expozice dostat až na hodinu, nebo i více, takže stativ to chce opravdu pevný a pozor na vítr.

Tak držím palce a přeji dobré světlo.

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek