75. výroční potlach T.O. Rowers

Když před pěti lety slavili kamarádi z T.O. Rowers své již 70. výročí založení osady, tak to byl jeden z vůbec nejlepších potlachů, na kterých jsem kdy byl (a že jich za ty roky bylo sakra hodně), a tak když letos dorazilo zvadlo na další kulatiny, tedy na 75. výročí, tak fakt nebylo co řešit. Tedy vlastně bylo co řešit, protože potlach musel být kvůli letošnímu extrémnímu suchu dokonce dvakrát přeložen a ještě ke všemu hrozilo i kolizní datum s 20. výročím našeho trampského spolku Sa-Jó, což by byla veliká škoda. Nakonec to ale všechno dobře dopadlo a domluvilo, takže termíny obou akcí vyšly tak, že se vzájemně nepřekřížily a my jsme se mohli navzájem navštívit. V pátek jsem tedy už někdy kolem poledne vyrazil směrem na "White Creek", tedy známé údolí Bílého potoka na východním okraji Vysočiny, kde se nachází osadní flek T.O. Rowers.

75. výroční potlach T.O. Rowers - když už mají to kulaté výročí, tak jsem osadníkům udělal společnou fotku na památku.

Když jsem dorazil na flek, tak jsem nějak nechápal, co se to tam vlastně děje. Jordán kroužil po louce a tahal za sebou traverzu či co. Po přivítání a vysvětlení jsem pochopil - těsně před potlachem totiž divoká prasata rozryla celou louku doslova k nepoznání a tak bylo potřeba povrch aspoň trosku srovnat. Já dorazil v okamžiku, kdy už bylo skoro hotovo, ale podle popisu to musel být fakt mazec, což věřím - prasata se totiž svým výkonem dokážou v pohodě vyrovnat hluboké orbě a na takto rozryté ploše se fakt nedá dělat v podstatě nic. Jordánovi se to ale po velkém úsilí podařilo srovnat tak, že to nakonec bylo celkem v pohodě.

Obvyklá reportáž z téhož potlachu před pěti lety najdete zde: 70. výroční potlach T.O. Rowers

V pátek se nás na fleku sešlo až překvapivě málo, ale možná o to lepší byl večer u malého ohně. Sešla se přímo luxusní muzikantská sestava a hrálo se a zpívalo jako z desky. Jeden z těch večerů, na které se nezapomíná ani po letech. Člověku se ani nechtělo jít spát, protože taková muzika se dá poslouchat doslova pořád. Nicméně každý večer jednou končí a tak jsme si šli nad ránem aspoň na chvíli schrupnout. Ráno se dokonce na chvíli vyčasilo a nastal pěkný podzimní den. Do toho pomalu přicházeli další a další kamarádi, takže na fleku bylo brzy dost veselo. Během dne se tak sjela přímo suprová sestava kamarádů ze všech koutů naší republiky, ale i ze zahraničí, od starých známých vetchých pardů, až po nejmladší ročníky. K tomu dobré pivo, jídlo a samozřejmě zase hromada skvělé trampské muziky - prostě hotová podzimní idylka.

75. výroční potlach T.O. Rowers. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Později odpoledne pak nastal čas soutěží a Rowers připravili takovou tu správnou trampskou klasiku, jako je střelba, házení kde čím a podobně. Měli to i celé dobře zorganizované, takže to šlo jako na drátkách a byla u toho i spousta srandy. Mě se dařilo a musím se pochválit, protože pokud to neudělám sám, tak to za mě nikdo jinej neudělá - odvezl jsem si totiž hned dvě placky. Jednu za první místo v hodu nožem a sekerou, druhou pak za druhé místo ve střelbě z revolveru a winchestrovky, kde se navíc muselo stylově pálit od pasu! Na obě placky jsem neskutečně pyšný, protože konkurence byla fakt hodně veliká.

Večer pak vyvrcholil zapálením slavnostního ohně a samozřejmě další dávkou excelentní muziky. Osadníci dokonce po setmění nasvítili totem (který stojí poměrně daleko od ohně) přenosnou lampou, což bylo opravdu efektní. Zpívali jsme až skoro do rána, kdy nás do spacáků zahnal až déšť. Ráno pak nastalo obvyklé loučení a uklízení, následované ještě pěknou procházkou údolím Bílého potoka. Kamarád Ampér (tímto zdravím a ještě jednou děkuju) mě pak svezl větší část cesty domů a vyklopil mě u Posázavského Pacifiku, takže jsem se v neděli ještě stihnul krásně projet vláčkem podél Sázavy.

Díky kamarádům z T.O. Rowers za pozvání a ostatním za skvělou společnost, ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek