7. Trampské kosení Kančí louky

Také letos proběhlo teď již tradiční Trampské kosení Kančí louky na Oslavce, jen s fotkama mám tentokrát doslova rekordní zpoždění, ale snad mě za to neukamenujete. Holt práce a soukromí má někdy přednost, navíc vždy platí ono okřídlené rčení, pozdě ale přece. Hlavně že máme i tentokrát něco málo na památku i motivaci na příště.

7. Trampské kosení Kančí louky - letošní kompletní sestava trampských kosičů.

Letos jsme vyjeli s Věrkou a Romanem už ve čtvrtek, protože jsem jim chtěl ukázat něco málo z Jihlavky a okolí Dalešické přehrady. To se vydařilo a i počasí nám přálo, tak jsme navštívili hned několik památných trampských míst a den zakončili u kamaráda Kindy z Třebíčské osady T.O. Pro nic za nic. Druhý den jsme už konečně vyrazili na Oslavku, kde jsme byli rekordně brzy. Obratem se začali scházet také první kamarádi a tak jsme pro jistotu začali se samotným kosením už v pátek a to hlavně proto, aby se vysekala hlavní pochozí místa a nedošlo k jejich zašlapání ještě před samotným kosením.

Odpoledne a hlavně večer bylo letos velmi příjemné zpestření, protože dorazil letos poprvé i můj starý kamarád Děcko a rovnou dovezl soudek svého skvělého piva. Přijel taky kamarád Krátkej z Trampského spolku Pípa, kterej měl zrovna narozeniny, takže přes řeku přetahal i spoustu vlastnoručně vyrobených pochutin. Večer tak byl přímo luxusní, všichni jsme si to moc užili a moc děkujeme Děckovi i Krátkýmu za připravenou hostinu. Takhle jsme se na Kosení snad ještě neměli nikdy.

Reporty ze všech dosavadních ročníků kosení: Trampské kosení Kančí louky

V sekání a hrabání louky jsme pokračovali v sobotu, ale v rozjezdu nás odpoledne zabrzdila prudká bouřka. Jen tak tak jsme se stačili schovat a někteří to ani nestihli a museli pak večer sušit spacáky u ohně. Část osazenstva musela odjet už v sobotu, ale to nám nezabránilo v tom, abychom si opět udělali pěkný večer s písničkama, pivem a taky jsme si po čase zase jednou pořádně pokecali. Velkou radost mi udělal dlouholetý kamarád a osadník Baron, jenž letos dojel taky poprvé a po transplantaci se zotavil tak dokonale, že i přiložil ruku k dílu. Jeden čas jsme se o něj trochu báli, ale nakonec vše dobře dopadlo.

V neděli už jen snídaně, úklid a obvyklé loučení s kamarády, protože s některými se už tak často nevídáme. Děkuji všem zúčastněným kamarádům za pomoc při kosení a ahoj příští rok!

Kapsa, T.O. Mňouci.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek