V titulku reportu je uvedeno 60. výročí T.O. Zlatá podkova, ale ve skutečnosti šlo o společný potlach dvou spřátelených osad a slavilo se i 53. výročí T.S. Pípa. Celé se mi to do titulku nevešlo a tak mi kamarádi z Pípy snad odpustí, že jsem je v tomto ohledu tak trošku upozadil, když Podkova měla to kulaté výročí. Tak jako tak ale šlo o potlach, jaký jsem si prostě nemohl nechat za žádných okolností ujít minimálně už jen proto, že se dalo čekat, že tam potkám i dost kamarádů, které bohužel v posledních letech vídám spíše už jen zřídka - holt prostě nikdo z nás nějak nemládne a je potřeba si to užít, dokud to jde.
60. výročí T.O. Zlatá podkova a 53. výročí T.S. Pípa - jako obvykle byla skvělá muzika.
Přestože jsem zastáncem toho, že na potlach se jezdí už v pátek, tak se přiznám, že tentokrát mi to bohužel nevyšlo a tak i tento tradiční report bude o něco kratší, než obvykle. Vyrazil jsem tedy tentokrát až v sobotu ráno a to pěkně poctivě vlakem do Tišnova, odkud jsem si ještě udělal hezký vejšlap až na samotný nový osadní flek. Proč nový? Je to prosté, původní osadní flek Zlaté Podkovy na Oslavce není zrovna snadno přístupný a vzhledem k vyššímu věku některých osadníků i účastníků potlachu by tam část z nich už prostě ani nedošla a to ani nemluvě o namáhavosti přípravy potlachu jako takového.
Nový flek je z tohoto hlediska mnohem přívětivější, i když se asi nebude jednat o setrvalý stav, ale spíše o prozatímní provizorium. Každopádně přístupnost je mnohem přívětivější. Já na flek dorazil poměrně brzy odpoledne a to rovnou do nejlepšího, protože na místě už bylo fakt hodně živo a hlavně hromada kamarádů, takže jsem si ani skoro nestihl zalamovat palec. Snad hodinu mi trvalo, než jsem se se všemi pozdravil a mohl si konečně sundat bágl z hrbu. 
Report ze Zlaté Podkovy ještě na Oslavce:
50. Výročí T.O. Zlatá Podkova
45. Výročí T.O. Zlatá Podkova
Jak se dalo čekat, tak už odpoledne se přímo skvěle hrálo a zpívalo. Bodejť, když se o muziku starali především (ale nejenom) kamarádi z T.O. Rowers. Odpolední soutěže žádné nebyly, protože tento potlach byl spíše o tom setkání a možnosti se po čase zase potkat, posedět, pokecat a samozřejmě si u toho pořádně zazpívat. Navečer pak proběhlo klasické slavnostní zapálení hranice a dál se v podstatě jen pokračovalo ve volné zábavě, což se samozřejmě protáhlo dlouho do noci, ale už ne do rána, jako jsme byli zvyklí za mlada, protože věkový průměr byl přeci jen (diplomaticky řečeno) poměrně dosti pokročilý.
Neděle byla trošku smutnější, protože na fleku nás do neděle zůstalo o hodně méně, než kolik nás bylo večer. Ale tak už to prostě chodí a část kamarádů už to spaní venku pod širákem prostě nedává. Takže v neděli už jen rychlá snídaně, káva, poslední pokec s kamarády, sbalit bágl a vyrazit zase ke svým domovům.
Děkuji za pozvání na skvělý potlach a zas někdy ahoj!
Kapsa, T.O. Mňouci.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
