56. Výročí T.O. Lavina

Loni se mi na potlachu T.O. Lavina fakt moc líbilo a tak jsem si tuto parádní zimní akci nemohl nechat ujít ani letos. Už ve čtvrtek jsem si proto vzal volno, skočil do vlaku a vyrazil navštívit kamaráda Děcka na jeho boudě u Letovic. Něco jsme pocourali po okolí a večer na boudě pokecali o pivu, o babách, o smyslu života a tak všelijak podobně. V pátek odpoledne už jsme jen seděli v nedalekém Pivovaru Ohrada, kde jsme zodpovědně ochutnali zdejší pivní speciality a vyčkávali, až dojedou další kamarádi, se kterýma jsme byli domluvení, že s námi zase vyrazí na Lavinu. Ještě před zavíračkou jsme byli komplet a mohli si udělat ještě jeden noční vejšlap zase zpátky k Děckovi na boudu - ale žádná mastňárna, v boudě bylo teplo a tak jsme raději skoro všichni chrápali venku, kde bylo příjemnějších zhruba -5°C. Prostě pohoda, jak má být.

56. Výročí T.O. Lavina - naprosto dokonale zimní potlach, na sněhu a v noci -10°C.

V sobotu ráno jsme vyrazili přes kopec na autobus, který nás hodil do Boskovic, kde jsme diskutovali, jak dál. Ti odvážnější byli odhodláni, že půjdou pěšky vejšlapem s plnou polní na hrbu rovnou z Boskovic, což je ale na flek fakt pěkná štreka a ještě navíc ze začátku docela dlouho do kopce. Nakonec jsme se rozdělili s tím, že někdo tedy půjde rovnou a někdo popojede ještě kousek autobusem a dáme si spicha ve vyhlášené hospodě Miláček ve Žďárné, kde skvěle vaří, takže si tam dáme oběd a dál už zase půjdeme všichni společně. Přiznám se, že jsem byl ten (ještě s jedním kámošem), kdo si to zkrátil busem a byl jsem tomu rád, protože i s tím zkrácením to bylo nakonec ještě pořád asi 12 kilometrů, což je v mrazu a s plnou polní na hrbu tak akorát. Však už nám taky není dvacet a ještě bylo nutno počítat s potlachem, kde budeme celej večer postávat u ohně.

Reportáž z loňského 55. Výročí T.O. Lavina

Do Žďárné jsme nakonec stejně dorazili všichni současně, protože autobus jel o něco později, než vyrazila první skupina, takže když jsme z něj vystupovali, tak zrovna přicházela tato pěší část první etapy. Oběd byl jako obvykle vynikající a tak jsme se vydatně posilněni mohli vydat na druhou, zajímavější etapu. Vejšlap byl přímo parádní, bylo pěkně pod nulou, takže žádný bahno a pěkně se šlo po cestě i mimo ni. Fakt jsme si to užili, teda až na kamaráda Děcka, kterej to s těma Boskovicema přehnal a pěkně ho bolel hrb. Na potlach jsme ale nakonec dorazili v pohodě a přesně tak akorát - ani moc brzy, ale ani pozdě.

56. Výročí T.O. Lavina - takhle se hrálo na potlachu v -10°C.

Na potlachovém fleku už bylo pěkně veselo, soudek piva už dávno naraženej, svařák vesele bublal na ohni a okolo skvělá parta známých tváří v podobné sestavě jako tomu bylo loni. Potlachový oheň se zapaloval poměrně brzy, protože byla fakt docela pěkná kosa a muzikantům by asi pěkně mrzly prsty. V tomto ohledu se taky sešla skvělá sestava - podobně jako loni tu nechyběli kamarádi z T.O. Karabina, T.O. Rowers, nebo slovenské T.O. Pohoda (trampská kapela Pekaringo) a zazpívala i kamarádka Bouřka z Hoboes Revival Alva a další. Víc jsme si snad ani nemohli přát, protože většina zmíněných hudebníků se zanedlouho ukáže na pódiu slavné pražské Lucerny na největším trampském koncertě posledních let. Ale takhle v lese u ohně je to stejně úplně nejlepší a navíc je vidět, že jsou to opravdoví trampové a zmáknou to v Lucerně stejně dobře, jako v lese v -10°C.

Po vejšlapu jsem byl ale přeci jen trošku unavenej a tak jsem šel poměrně brzy spát. Lehnul jsem si tak, jak to mám nejraději, prostě jen tak na zem pod širák. Tentokrát ale trošku blíž k ohni, abych si mohl ještě ve spacáku užít tu parádu, jak ke mě skvělá trampská muzika doléhá po zasněženém lese. Nakonec z to byl doslova vrchol romantiky, protože kamarádi hráli opravdu nádherně, zvuk se rozléhal po mrazivém lese líp jak na koncertě, oheň se překrásně lesknul na sněhové pokrývce a do toho ještě z druhé strany začala docela nahlas houkat sova, po chvíli se ozvala ještě druhá a nakonec jí odpovídala z dáli ještě i třetí. Tohle člověk zažije fakt jen párkrát za život, na tenhle okamžik z letošní Laviny doopravdy hned tak nezapomenu!

Děkuji kamarádi za skvělej potlach a zas někdy někde ahoj!

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek