36. výroční oheň T.O. Jasinka

Tak jestli jsem to správně spočítal, tak jsem na potlach T.O. Jasinka vyrazil po předlouhých 23 letech. Nějak jsme se roky trošku míjeli, nebo mi do toho přišlo něco jinýho, však to jistě sami znáte. Letos jsem si ale řekl, že už toho bylo dost a že se po letech musím zase zastavit. Taky jsem si chtěl projít staré fleky na horním konci Chvojnice (tedy vlastně na přítoku Chvojnice, na Újezdském potoce). Už v pátek jsem tedy vyběhnul na vlak a v pohodě dorazil do legendárních Rapotic. Na Rapotickém nádraží jsem skoro se slzou v oku popatřil na kdysi velmi slavný "domeček", tedy údajně nejmenší samostatně stojící hospodu v Čechách, která bývala mezi trampy doslova legendou. Však je o ní zmínka například v písničce Psáno na březové kůře od známé kapely Kamelot.

Úryvek z textu písně Psáno na březové kůře (text i hudba - Kamelot):

Pak do hospody mě vyhostil mráz, to přituhlo víc
a v dálce body, přejezd a trať kamsi do Rapotic,
zas držím ti židli tam u věšáků
a na pivo jdou strejcové od vlaků,
tak už pospíchej ....

Z nádraží jsem se vydal klasickým směrem do údolí. Cestou jsem kouknul na lokalitu Dolna, kde je teď nová naučná stezka. Nakonec jsem tam ale nešel, nechám si ještě něco na příště. Cestou jsem viděl doslova záplavu hub, kdybych to sbíral jen u cesty, tak než bych došel na flek, tak bych měl plný prádelní koš. Na fleku už bylo prvních pár kamarádů a opravdu jsem si užíval ten pocit, že přestože jsem většinu z nich neviděl roky, tak nám připadalo, jako by to bylo včera. Po nezbytném uvítání jsme si něco rozhodili na spaní a hned jsme se sesedli u ohně. Už v pátek tu totiž bylo šest kytar a tak jsme si užili fakt parádní večer a do spacáků jsme lezli až někdy nad ránem.

Ráno se pomalu začali scházet další kamarádi a průběžně se pomalu začalo zase hrát. Kamarádi Šeďa a Dik z S.T.O. Monsun mimo jiné skvěle zahráli krásnou písničku Hory Coloráda, kterou se mi podařilo i nahrát, takže si ji můžete poslechnout taky:

Šeďa mi k tomu pak ještě dodatečně řekl, cituji doslova: "Samozřejmě ji hrajeme rychleji, ale to je proto, abysme toho před smrtí stihli zahrát víc". Tomu jsem se musel fakt zasmát, protože zatím jim to hraje fakt skvěle a spousta mladých kluků by jim mohla jen závidět ten elán a nasazení. Byla to fakt veliká paráda.

V průběhu dne jsme se pak s Mudrcem z T.O. Jiskra vydali na výšlap údolím až k přehradě na Chvonici. Cestou opět až neuvěřitelné množství hub, kterých jsme nakonec přinesli na flek plný tričko. Samotnej výšlap byl super, cestou jsem si pěkně zavzpomínal, když jsme procházeli několik dalších osadních fleků, na kterých jsem nejednou byl na potlachu. Zejména na fleku T.O. Black fields mě zaujal krásně opravený totem. Některé louky ale bohužel pomalu zarůstají, protože se přestávají pravidelně kosit, což je škoda – netykavky a kopřivy začínají místy vítězit. Naopak nedaleká Maťova studánka je krásně upravená a taky voda je přímo luxusní.

Navečer se pak sešla už slušná sestava kamarádů i hudebních nástrojů, takže už před zapálením se skvěle hrálo a zpívalo. Nakonec se sešla necelá stovka kamarádů a zapálení ohně proběhlo doslova na poslední chvíli, protože obratem začalo celkem dost pršet. Nicméně jsme natáhli nějaké plachty a vesele se hrálo dál. Už někdy kolem desáté ale pršet přestalo, takže nic nebránilo další veselici, která opět skončila nad ránem. V neděli ráno jsem si to pak už moc neužil, protože mě čekala dlouhá cesta a tak jsem poměrně brzy vyrazil na vlak.

Děkuji kamarádi za krásný potlach a už se těším na příště!

Kapsa, T.O. Mňouci + Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek