10. výroční potlach S.T.S. Usada
středa 5. březen, 2014 | 8 komentářů | zobrazeno 5804×PotlachyV prosinci jsem si užil několik pěkných klasických vandrů a tak jsem se začátkem nového roku těšil pro změnu na nějaký ten potlášek. Jenže v zimních měsících moc trampských akcí není a navíc mi v lednu, kvůli zahraniční cestě, uteklo jubilejní 40. zimní táboření na campu Dechťárna, na které jsem se moc těšil. O to víc jsem se tedy těšil na tradiční únorový výroční potlach S.T.S. Usada, notabene když “Usadníci” letos slavili kulaté 10. výročí. Stejně jako loni jsem se tedy i letos vydal na Blanensko, do zapadlého údolíčka říčky Nešůrky.
Funibrouk - S.T.S. Usada dostala od U.T.S. Aljaška novou desku s označením fleku.
Letos ale bylo pro mě všechno jinak. První změnou bylo to, že na rozdíl od loňska se mi podařilo vyrazit už v pátek. Díky tomu jsem stíhal i páteční večírek v hospodě v Kuničkách, kde jsem krom jiného potkal po asi 30 letech svého spolužáka ze školy, který je Kuničským rodákem. Druhým podstatným rozdílem oproti loňsku bylo počasí - minule jsem se totiž na usadní flek doslova brodil sněhovými závějemi, kdežto letos bylo dost teplo a deštivo. Páteční hospoda tedy přišla vhod a večírek neměl chybu, suprově se hrálo, zpívalo a taky na nějakej ten pokec bylo času dost. V průběhu noci se osazenstvo postupně rozprchlo, část vyrazila na flek a část zůstala nocovat přímo v hospodě na sále. Původně jsem chtěl taky zůstat v hospodě, protože venku sice nepršelo moc ale zato vytrvale. Jenže na sále bylo docela vedro a tak jsem si vzpomněl, že jsem nedaleko v lese na mapě viděl pěkný a nový turistický přístřešek. Kupodivu jsem ho našel i potmě a nakonec se ukázalo, že to byla dobrá volba - spal jsem v pohodě, v suchu a přitom vlastně pod širákem, protože přístřešek má kompletní stěnu jen z jedné strany.
Je nás víc jak loni - 10. výročí a k tomu skoro jarní počasí přilákalo víc kamarádů, jak loni.
Ráno jsem si pak užil kratší vejšlap horní částí údolí Nešůrky, kde jsem ještě nebyl a kde jsem byl opravdu mile překvapen, jak hezké údolíčko to je. Kolem poledne jsem pak dorazil na flek, kde už to žilo naplno. Snad díky počasí, snad díky kulatému výročí ale sešlo se tu letos podstatně víc kamarádů, než loni - až tak, že jsme se na flek už skoro ani nevešli. Atmosféra i sestava byla fakt suprová a tak jsem se po dlouhé době zúčastnil i odpoledních soutěží, kde jsem po několika letech dokonce i vyhrál placku (v hodu nožem). Vypečených soutěží typu “pusť a chyť” jsem se ale raději neúčastnil, na to mám svůj pochroumaný kotník přeci jen příliš rád. Večer pak bylo trochu netradiční zapálení výročního ohně - pochodně se totiž nezapalovaly nad užitkovým ohněm (jak je téměř všude zvykem) ale na troskách kamen, které tu zůstaly jako jediná stopa po dávném srubu. Na zapálení bylo také o poznání víc kamarádů jak loni a stožár byl doslova ověšený vlajkami zúčastněných osad.
Sobotní večer pak proběhl v klasickém duchu a v útulném prostředí fleku Funibrouk jsme si užili ještě dost srandy a slušné muziky. V noci sice ještě spadlo z oblohy pár kapek ale nestálo to za řeč a tak značná část kamarádů (včetně mě) ani nic nestavěla a spalo se jen tak, pod širákem. V neděli pak klasika, snídaně, balení a loučení. Já si ještě užil procházku dolním tokem Nešůrky a pak taky ještě trochu muziky cestou domů s kamarády ve vlaku.
Prostě celkově potlach jak má být, už teď se těším zase za rok.
Díky “Usaďáci” a ahoj !