Arménie - země hor a křesťanských chrámů

Do Arménie jsem se chtěl podívat odjakživa, protože patří k těm zemím, které mi prostě přijdou tak nějak zajímavé po všech stránkách. Dlouho jsem ale návštěvu Arménie odkládal, protože pořád nějak nebyla vhodná příležitost a taky proto, že se tam se mnou nějak nikomu moc nechtělo a sám jezdím nerad. Až se konečně naskytla vhodná příležitost v podobě kamaráda Karla z komunity geocachingu, se kterým jsme následně Arménii konečně navštívili.

Obecný popis a základní informace na cestu

Arménie patří k takzvaným zakavkazským republikám v jihozápadní Asii – i když o tom by se dalo diskutovat, protože podle některých hledisek patří spíše do Evropy. Hraničí s Gruzií, Ázerbájdžánem, Íránem, Tureckem a kromě toho také s Ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan a s Náhorním Karabachem, který je sice teoreticky samostatnou republikou, ale reálně je spíše součástí Arménie. Oproti České republice je Arménie rozlohou přibližně poloviční a počtem obyvatel zhruba třetinová. Zajímavostí je fakt, že samotný název Arménie je zhruba stejný ve všech světových jazycích, kromě samotné arménštiny, kde se nazývá Hajastán. Celé území je poměrně řídce osídlené a je velmi hornaté – zasahují sem pohoří Malého Kavkazu a Araratu. Nejvyšší horou Arménie je hora Aragac, ležící severozápadně od hlavního města Jerevanu, která má nadmořskou výšku 4.090 metrů nad mořem.

Podstatnou otázkou je, jak se do Arménie vůbec dostat. Rovnou vám řeknu, že po zemi je to velmi obtížné, ne-li téměř nemožné. Vztahy se sousedním Tureckem a Ázerbájdžánem jsou totiž velmi napjaté a hranice s těmito státy jsou v podstatě neprodyšně uzavřené. Dále je tu hranice s Íránem, ale tam zase pro našince není snadné se dostat, takže v podstatě jediná bezproblémová hranice je s Gruzií. Daleko praktičtější a rychlejší je ale samozřejmě letecké spojení. Přímé letecké spojení Prahy a Jerevanu ale bylo aktuálně zrušeno, takže zbývají pouze nepřímé spoje s přestupem a ceny bohužel šly docela nahoru. Naopak velkou výhodou ale je bezproblémový bezvízový styk, takže pro vstup na území Arménie vám stačí pouze platný cestovní pas České republiky.

Pokud jde o bezpečnost, tak mohu jednoznačně říct, že Arménie je pohodovou a naprosto bezpečnou destinací pro váš výlet či dovolenou. Přesto je však dobré dbát kromě obvyklých cestovních opatření také na několik zdejších specialit. V prvé řadě se v žádném případě nevydávejte do bezprostřední blízkosti státních hranic s Íránem, Tureckem a hlavně s Ázerbájdžánem. Dále vám také příliš nedoporučuji návštěvu Náhorního Karabachu. Sice tam řada našich cestovatelů jezdí, ale já vám to přesto důrazně nedoporučuji. Nechci se zaplétat do politicko-historických důvodů (to rád přenechám politikům a diplomatům), ale je nutné si uvědomit, že konflikt o Náhorní Karabach nikdy nebyl zcela ukončen a občasné potyčky znepřátelených stran se pořád stávají (viz nedávný případ, z doby mé návštěvy, který zaznamenala i naše média). Navíc má toto území sporný mezinárodní status, protože ve světě jej nikdo oficiálně neuznal, je mimo působnost českého velvyslanectví a taky je tam potřeba speciální vízum. Nemluvě pak o tom, že si vstupem do Náhorního Karabachu můžete způsobit zásadní problémy, pokud byste pak někdy v budoucnu chtěli navštívit například sousední Ázerbájdžán.

Reportáže ze sousedního Ázerbájdžánu: Ázerbájdžán I.díl + Ázerbájdžán II. díl

Klášter Khor Virap - Arménský klášter Khor Virap na pozadí s bájným Araratem, s vrcholkem ve výšce 5137 metrů nad mořem.

V Arménii se platí národní měnou, kterou je arménský dram. Aktuální kurz si na internetu jistě snadno najdete sami, podstatnější je ale informace, že ve městech není problém vybrat si peníze bezpečně z bankomatu, nebo vyměnit ve směnárně. V hotelech a hostelech vám pak ale zpravidla bez problémů vezmou i americké dolary či eura. V obchodech je k dostání vše potřebné a navíc levněji, než v ČR. Cestovat je možné místní dopravou, případně oblíbeným autostopem, ale v Jerevanu je také několik půjčoven aut, kde se lze domluvit předem po internetu a dohodnuté auto vám pak za rozumnou cenu i přistaví přímo na letiště. Pokud byste v průběhu cesty potřebovali telefonovat, nebo používat mobilní data, pak vám jednoznačně doporučuji pořídit si SIM kartu nějakého místního operátora – mají ceny, o jakých se nám v ČR ani nesní, včetně cen zahraničních hovorů. Pokud jde o ubytování, tak nějaký ten hotel či hostel se najde, ale moc jich není. Daleko lepší je spát ve stanu či pod širákem – vzhledem k nízké hustotě osídlení není problém najít si nějaké to klidné místo. Avšak pozor, na spaní v lese tak, jako jste zvyklí u nás, rovnou zapomeňte, protože lesů je v Arménii velmi málo a pokud vůbec, tak jsou značně řídké. Ani na vodu v krajině nenarazíte příliš často a proto se nezapomeňte cestou průběžně zásobovat.

Záznam mého vyprávění o Arménii na Countryrádiu:

Zajímavá místa a tipy pro vaši návštěvu

Výchozím bodem mé cesty po Arménii bylo hlavní město Jerevan, které je podstatně větší, než se na první pohled zdá. Celá Arménie má dohromady přibližně 3 miliony obyvatel, z čehož ale téměř polovina žije právě v Jerevanu, nebo blízkém okolí. Mimo jiné právě vysoká koncentrace obyvatel v hlavním městě vysvětluje, proč je celé zbývající území Arménie tak řídce osídlené. Současný Jerevan je moderní město, které je ideálním výchozím bodem, zejména s ohledem na možnosti pořízení zásob, získání map, informací a podobně. Na druhou stranu, mám-li být zcela upřímný, tak se mi v Jerevanu příliš nelíbilo a proto jsme se tady ani příliš nezdržovali, protože to nejkrásnější a nejzajímavější najdete především na arménském venkově.

Tanahati Vank - Nedaleko města Jeghegnadzor stojí na kopci nádherný Tanahati Vank ze 13. století (někdy označovaný také jako Tanade Vank), který byl původně součástí univerzitního areálu, který naplno fungoval zhruba do roku 1340. Dnes z univerzity nejdeme pouze zříceniny v okolí Tanahati Vank.

Arménie je také doslova jednou z kolébek křesťanství, protože právě Arménie byla již v roce 301 našeho letopočtu vůbec prvním státním útvarem na světě, který přijal křesťanství jako státní náboženství. Od tohoto zajímavého údaje se odvíjí také charakter zdejších historických památek. Doslova po celé Arménii tak najdeme rozesety spousty krásných a většinou také velmi starých křesťanských kostelů, klášterů a dalších zajímavých památek, z nichž je řada zanesena do Světového kulturního dědictví UNECO. K nejstarším a nejvýznamnějším patří zejména katedrála sv. Matky Boží ve městě Vagharšapat (dříve také Ečmiadzin), nedaleko Jerevanu, která pochází z roku 618 a je tak jednou z vůbec nejstarších dochovaných křesťanských památek na světě. V době mé návštěvy však bohužel byla téměř kompletně pod lešením, kvůli probíhající rekonstrukci. Na seznam památek UNESCO patří společně s nedalekým a neméně zajímavým komplexem ruin ve Zvarthnocu.

Katedrála ve Vagharšapat - Katedrála sv. Matky Boží ve Vagharšapatu (často uváděn také jako Ečmiadzin) z roku 618 patří k nejstarším dochovaným křesťanským stavbám na světě. Od roku 2000 je také zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Kousek dál od Jerevanu směrem na východ najdeme další zajímavou památku, kterou je klášter Khor Virap, který sice není tak významný, jako výše zmíněné chrámy, ale přesto je však možná vůbec nejfotografovanějším objektem v Arménii Z nedalekých polí je na něj totiž naprosto úžasný pohled a to hlavně proto, že přímo za ním se k nebi tyčí majestátní a doslova legendární hora Ararat se svými 5.134 metry nad mořem. Je to opravdu fascinující pohled, který si, pokud Arménii navštívíte, rozhodně nenechte ujít – navíc je to pořád ještě kousek od Jerevanu. Hora Ararat je současně také doslova symbolem nelehkého osudu Arménie. Arménci totiž tuto horu považují za svůj národní symbol a místo, které po tisíciletí obývali. Krutou hrou osudu se však Ararat nyní nachází v sousedním Turecku a to téměř doslova co by kamenem dohodil za hranicí. Hranice je však neprodyšně uzavřena a tak se Arménci mohou na Ararat pouze smutně dívat z dálky.

Ale ještě na chvíli zpět ke křesťanským památkám – těm v Arménii velmi přejí i místní podmínky. Značná část země je totiž sopečného původu a tak zde není nouze o kvalitní, navíc snadno opracovatelný stavební materiál. V kombinaci s místním velmi suchým klimatem jsou to pak ideální podmínky pro to, aby se stavby dochovaly ve velmi dobrém stavu až do dnešních dnů. Tím pádem je těchto památek po celé Arménii spousta a většinou jsou nejen ve skvělém stavu, ale jsou také skoro všechny dobře dostupné. Z těch nejzajímavějších nebo nejhezčích křesťanských chrámů a kláštěrů, které jsem stihl na své cestě navštívit, bych jmenoval aspoň Tatev, Geghard, Sevanavank, Amberd, Sanahin, Alaverdi, Goshavank, Haghpat, Akhtala, Hovhannavank, Haghartsin, Tanahati nebo třeba krásný Noravank.

V horách u Gegharotu - Opravdová pohodička v Arménských horách poblíž vesnice Gegharot.
Nadmořská výška 2.088 metrů.

V Arménii ale samozřejmě nejsou jen křesťanské památky, velmi zajímavou výjimkou je například římský chrám Garni z 1. století našeho letopočtu. Tohle by tady člověk opravdu nečekal – Garni je antický chrám, zasvěcený bohu slunce Heliovi a je samozřejmě výrazně odlišný od většiny historické architektury, na kterou zde můžete narazit. Na další výjimku můžeme narazit na náhorní planině nad městem Sisisan, kde najdete tajemnou megalitickou observatoř Karahunj. Tato observatoř je tvořena řadami vztyčených kamenů, což je v otevřené krajině bez lesa opravdu velmi působivý pohled. Neméně zajímavá je pak také třeba Orbelian karavansaraj v Selimském průsmyku, v nadmořské výšce 2.410 metrů nad mořem. Karavansaraj je kamenná stavba, která sloužila jako místo odpočinku pro putující karavany, které zde zdolávaly náročný výstup do průsmyku.

V Arménii ale samozřejmě nenajdeme jen historické památky, je tu také celá řada dalších zajímavostí novějšího data. Pro změnu tedy zase z opačného konce kalendáře pochází jedna z nejnovějších a současně i nejoblíbenějších turistických atrakcí, kterou je lanovka Wings of Tatev. Jak již název napovídá, tak ji najdeme u kláštera Tatev, na samém východě Arménie téměř až u hranice s Íránem. Z Jerevanu je to už opravdu dost daleko, ale rozhodně to stojí za to, protože tohle opravdu není jen tak nějaká obyčejná lanovka. Postavena byla v roce 2010 a její výstavba stála neskutečných 18 milionů amerických dolarů – výsledek ale rozhodně stojí za to a lanovka byla ještě téhož roku zapsána do slavné Guinessovy knihy rekordů, jako největší svého druhu na světě. Lanovka Wings of Tatev totiž v posledním úseku před samotným klášterem překonává opravdu hodně široké a hluboké údolí řeky Vorotan. V tomto úseku je pak skoro 3 kilometry (!!) jen lano, bez jediného podpěrného sloupu a ještě k tomu se kabinka lanovky vznáší ve výšce 320 metrů nad terénem. Cestou jsou z lanovky fantastické výhledy na okolní krajinu a jízda je opravdovým životním zážitkem. Pokud ale máte strach z výšek, tak do Tateva jeďte raději po zemi, protože ta jízda lanovkou je opravdu dost šílená. Pokud ale pojedete po zemi, tak si zase užijete neskutečné serpentiny na dno údolí a zase nahoru, nemluvě pak o přejezdu Ďáblova mostu přes řeku Vorotan, kde najdete také silný minerální pramen, ve kterém se můžete i vykoupat v malém bazénku.

Tatevi Anapat - Tatevi Anapat je těžko přístupný opuštěný klášter v údolí řeky Vorotan, nedaleko známého kláštera Tatev. Je to vlastně zřícenina, ale je na ni krásný pohled ....

Fandové letectví si v Arménii také přijdou na své – ve městě Alaverdi, si kromě krásného chrámu můžete prohlédnout také muzeum a památník legendárního leteckého konstruktéra Arťoma Ivanoviče Mikojana, který se zde narodil. Mikojan byl mimo jiné projektantem slavné stíhačky Mig-21, která stojí na pomníku před muzeem v Alaverdi. Z novodobějších zajímavostí bych pak snad ještě zmínil pomník arménskému písmu v podobě obřích písmen rozmístěných ve volné krajině. Tento památník najdete kousek od hlavní silnice M3 pár kilometrů severně od městečka Artashavan.

Kromě zmíněných historických památek a turistických atrakcí je ale Arménie také zemí hor, které pokrývají velkou část jejího území. Je proto velmi oblíbenou destinací pro fandy horských túr, vandrů ale také třeba náročnějších cyklistů. Na své si tu přijdou i geologové, protože tu nejdeme také hojné a často i efektní stopy sopečné činnosti. Například severovýchodně na dohled od již zmíněného památníku arménského písma najdeme obří, vybuchlou a následně vyhaslou sopku, kde si můžete udělat pěkný výšlap až do jejího jícnu, kde mimo jiné najdete i posvátnou jeskyni Kuys Varvara s malou svatyní. Pokud naopak máte raději vodu, pak si nenechte ujít návštěvu jezera Sevan, ležícího v nadmořské výšce 1.900 metrů nad mořem, obklopené okolními horskými hřebeny. Se svými 1.262km² je největším jezerem na Kavkaze a krom toho je navíc nejen nádherné, ale také mění svoji barvu dle denní doby a dopadajícího světla.

Arménie je prostě opravdu velmi zajímavou zemí, kde si můžete užít od každého trochu a to jsem ve svém popisu jistě ještě spoustu dalších zajímavých věcí vynechal. Návštěvu Arménie vám mohu jen doporučit a to i proto, že je celkem snadno dostupná, bezpečná, levná a vyniká i slavným koňakem a skvělou kuchyní.

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek