Vzpomínkový oheň na kamaráda Houlu

Nejsem žádnej velkej Brďák a proto jsem ani nikdy nebyl na onom známém Houlově ohni. Tedy ne že by nebyla příležitost, zvadlo od Vokouna už párkrát dorazilo, ale znáte to – občas do toho prostě vleze něco jiného a tak se stále nedařilo. Letos už jsem si ale řekl, že fakt konečně musím přijet - i když mi to i letos nakonec vyšlo jen těsně. Shodou okolností se taky současně naskytla příležitost k návštěvě a setkání s kamarády z Brdlajfu a tak jsme se nakonec dohodli, že to spojíme pěkně dohromady. Dali jsme si spicha už celkem brzy v Dobšříši, jako abychom byli na fleku ještě za světla, ale nakonec nám někdo hodil pod nohy hospodu a bylo vymalováno. No, však to jistě znáte ….

Sobotní ranní posezení s kamarády na Brdlajfu, před Houlovým ohněm:

Trampská pohodička na Brdech. - Spherical Image - RICOH THETA

Nakonec jsme ale přeci jen byli ukáznění a zavčas vyrazili z hostince, i když jistou roli v tom hrál i autobus, který jsem objevil v jízdním řádu a který nám dosti zkrátil cestu na flek. Na okraj Brdských hvozdů jsme tak dorazili již za šera a na flek šli už skoro za tmy. Měli jsme ale s sebou i nějaký to pivo a i dřeva bylo dost, a tak jsme již po chvíli seděli u ohně. Fenik vytáhl svoji Gibsonku a tím začal krásnej, dlouhej zimní večer, kdy jsme semleli pátý přes devátý, popili i pozpívali v dobré náladě. Když jsme se pak po půlnoci pomalu trousili ke spánku, tak jsem nakonec neodolal a zkusil Brdlajfáckej přístřešek. Sice nejraději spím jen tak, bez ničeho pod širákem, ale tohle jsem přeci jen musel zkusit. No, ty prkna byly přeci jen tvrdý a venku na jehličí by se asi spalo líp, ale zase si můžu odškrtnout, že jsem to aspoň vyzkoušel a navíc se musí nechat, že ten přístřešek je fakt hezkej a za slejváku by jistě byl k nezaplacení.

To už ale dávno přišlo sobotní ráno, kdy jsme si pěkně v klídku opět rozdělali ohýnek a v příjemně pomalém tempu posnídali. Mezitím, když jsme dopíjeli ranní kafe, nás navštívilo hned několik náhodně i nenáhodně kolemjdoucích kamarádů, takže i sobotní dopoledne bylo veselé a velmi příjemně strávené - hezky jsme pokecali, probrali všechny možné trampské historky a vyměnili kalendáře na letošní rok. Závěrem jsem pak ještě vytvořil srandovní experimentální společnou fotografii na památku (viz dole v galerii pod článkem), uklidili jsme flek a pomalu se vydali na Houlův oheň.

Houlův oheň - tradiční vzpomínkový oheň na kamaráda Houlu, který zemřel před 27 lety.

No, upřímně řečeno, žádnej velkej vandr to v sobotu nebyl, na mapě by to napřímo bylo jen kousek, ale i tak jsme se aspoň trošku protáhli, prošli Brdskými hvozdy, navštívili hezkou studánku a koukli na pár kempíků při cestě. Na jednom z nich jsme si přeci jen i chvilku oddychli a prozkoumali zajímavý nález v podobě prasečí lebky. Potom jsme už jen prošli poslední kousek lesa a došli k Houlově ohni, kde už bylo vše v plném proudu a tak jsme jen hodili bágly na zem a zapojili se do dění. Henry se Stenym ještě taky trošku pomohli s dokončovacími pracemi na hranici a paralelně probíhalo obvyklé setkání se známými i neznámými kamarády, výměny pé-efek a zvadel na akce. Prostě taková ta potlachová klasika.

Ještě za světla se začalo hrát a stálo to za to, protože se sešla opravdu zajímavá sestava. Mě osobně asi nejvíc zaujali kamarádi ze západních Čech, protože v těch končinách nikoho neznám a tak zazněla i nejedna pro mě neznámá písnička. Mezitím se setmělo, kamarád Vokoun zapálil slavnostní hranici, krátce se vzpomnělo kamaráda Houly a vesele se pokračovalo v obvyklém potlachovém dění. Já neodolal, přisedl mezi "západočechy" a dlouze naslouchal jejich písním. Jak už to ale tak bývá, tak kolem půlnoci už nás u ohně zbylo jen pár a nakonec se ještě vytvořilo zajímavé hudební těleso ve složení Hany, Fenik a Saša, kterým to pěkně zpívalo ještě docela dlouho do noci.

Tentokrát už jsem hodil klasickej širák do jehličí a spal jsem jak špalek. V neděli mě vzbudil šrumec kolem užitkového ohně a tak už zbývalo jen posnídat, pokecat, vypít kafe a vyrazit k domovu.

Byl to fakt pěknej oheň, díky kamarádi a zase někdy ahoj v lese.

Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek