Když mi kamarád Tony z Jihlavy poslal začátkem dubna zvadlo na letošní 34. ročník Jarního Vlání, tak jsem u toho doslova vyprskl smíchy. Na zvadle bylo totiž mimo jiné napsáno: "Ahoj kamaráde, zveme Tě k účasti na 34. ročníku Jarního sčítání důchodců, oblíbené kulturní akci, známé v trampském světě jako Jarní Vlání!". Přiznám se, že na této akci jsem nikdy předtím nebyl, takže mě slovní obrat "Jarní sčítání důchodců" fakt dostal. Do důchodu mám sice ještě daleko, ale srandu mám rád, pozvání potěšilo a tak jsem neváhal a rezervoval si volný víkend, čehož jsem později rozhodně nelitoval.
Jarní vlání 2016 - společná fotka na památku s kamarády u nového památníku pod Javořicí.
Přeci jen pro mě není Jihlavsko zrovna za rohem a tak jsem ze Štěchovic musel vyrazit již v pátek kolem poledního. Vandr začal příjemně hned na pražském hlavním nádraží, kde jsem se v obřím davu lidí doslova málem srazil s Béďou Šedifkou, kterého jsem se hned optal, zda se taky jede sčítat, když je to "Sčítání důchodců". 
Béďa však jel někam úplně jinam, což mě docela dost mrzelo, protože takhle jsem jel úplně sám a cestou nebylo ani s kým pokecat. Nu což, cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Tak jsme si aspoň zalomili palec, popřáli šťastnou cestu a vyrazili dál každý svým směrem.
Cesta ale byla v pohodě a brzy odpoledne jsem již dorazil do Jihlavy. Tam jsem se podle domluvy setkal s prvními kamarády z Jihlavy, kteří mě kus cesty popovezli k místu konání, které bylo docela dost daleko od veřejné dopravy – ještě jednou díky za odvoz a posílám pozdravy do Jihlavy. Když jsme pak dorazili k úpatí Javořice, tak jsem sice byl zvědav, koho tu potkám (v první moment jsem měl pocit, že tu nebudu znát snad nikoho), ale na druhou stranu zvítězila zvědavost z neznámého (Javořici z této strany jsem neznal) a tak jsem jen pohodil bágl kamsi do kouta a vyrazil na průzkum okolí. Bylo sice fakt hnusně, chvílema poprchávalo, ale kolem zdejších rybníků byla krajina opravdu nádherná a tak jsem procházku protáhnul na několik kilometrů.
Večerní posezení s výhledem na západ slunce u rybníka Horní Mrzatec:
Rybník Horní Mrzatec #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Večer jsem se z vejšlapu vrátil právě tak akorát, protože pomalu začínal večer plný kamarádů a nádherných písniček. Sice se potvrdilo mé podezření, že tu budu bezkonkurenčně nejmladší, ale na druhou stranu jsem tu přeci jen narazil na pár známých tváří – zejména když dorazila "Brněnská hudební klika" vedená Jordánem z T.O. Rowers. Už v pátek tak bylo fakt veselo a skvělá muzika zněla dlouho do noci. Až jsem se před "staříky" skoro styděl, protože zatímco jsem šel už relativně brzy po půlnoci spát, tak oni se ještě dlouze veselili. Já si ale svůj širák pohodil jen kousek vedle, abych mohl poslouchat a v duchu si zpívat ještě ve spacáku – tak to mám totiž nejraději, usínat s písničkou ….
Na sobotu byl naplánován vejšlap po okolí, na kterej jsem se hodně těšil. Navíc se umoudřilo počasí a už od rána krásně svítilo sluníčko, takže to byl opravdu předpisově krásnej jarní den. Pohodovým tempem jsme tedy vyrazili okolím Javořice a užívali si parádní jarní procházku. Kousek pod Javořicí jsme se zastavili u nového památníku, postaveného v roce 2013 na připomínku 1150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu. Památník je moc hezký a navíc je od něj přímo luxusní výhled do krajiny. Po dalších pár kilometrech jsme dorazili do Horního Bolíkova, do předem domluvené hospody, kde jsme dali pár kousků. Měli jsme ale s sebou jen jednu kytaru a tak si ji kamarádi vzájemně půjčovali, takže každý si zahrál dvě tři písničky a zase poslal dál. Super metoda, při které se vystřídali nejen všichni přítomní hrající, ale také hned několik stylů písniček.
Jarní Vlání 2016 - páteční i sobotní večerní posezení bylo parádní, spousta skvělých kamarádů a vynikající muziky.
Po občerstvení v Bolíkově jsme se zase pomalu vydali jinou cestou nazpět a musím uznat, že zvolená trasa byla přímo parádní. Nějak jsem toho ale měl pořád tak nějak málo a tak jsem si závěr ještě trošku prodloužil, abych ještě trošku líp prošmejdil zdejší okolí. Navečer následovala legrační tombola (nebo spíš skoro burza) všeho možného, podával se vynikající guláš a opět následoval skvělý hudební večer. Bylo vidět, že teď již sečtení "trampští důchodci" na tom nejsou vůbec zle, protože celodenní vejšlap byl docela dlouhej a přesto to na nikom večer u piva nebylo znát a veselice trvala zase dlouho přes půlnoc.
Neděle již byla po společné snídani spíše už jen o loučení, mimo jiné i proto, že nejen já jsem to měl docela daleko, někteří to měli dokonce i dál. Sestava kamarádů, kteří se zde sešli, byla totiž doslova a do písmene od Děčína až po Lanžhot. Byla to opravdu skvělá akce a velmi si vážím pozvání, kterého se mi dostalo od Tonyho. Pozdravy a díky posílám taky Mamutovi z Děčína, který mě v neděli svezl k vlaku a samozřejmě taky všem ostatním zúčastněným.
Tak díky kamarádi, ahoj a zase někdy příště na viděnou.
Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
vyoranavrana