Domů » Články » Tramping » Trampské hudební vykopávky IV.

Trampské hudební vykopávky IV.

Ve čtvrtém dílu Trampských hudebních vykopávek vám kromě zajímavé trampské písničky představím i jejího neméně zajímavého autora, který vám ji současně i sám zahraje. Tímto autorem je Roman Pokorný, který je špičkovým jazzmanem a v současné době také jedním z vůbec nejlepších kytaristů v České republice. Teď si možná někteří z vás pomysleli něco o tom, co má sakra profesionální jazzový muzikant společného s trampskou muzikou? Možná se budete divit, ale s trampingem toho má společného až překvapivě hodně – je to ale trošku delší příběh, který se váže nejen k osobě samotného slavného kytaristy, ale je svým způsobem propleten i s počátky mého vlastního trampování, s mojí osadou T.O. Mňouci a hlavně s údolím mé milované řeky Oslavky. Tento díl je totiž opět věnován písničce o Oslavce.

S Romanem na MájiS Romanem na Máji - Nedávno jsme s jazzmenem Romanem Pokorným vyrazili na výlet po Vltavských vyhlídkách, tak jsem mu udělal jednu fotku na památku na známé vyhlídce Máj.

Když mi bylo nějakých čtrnáct, patnáct let a začal jsem jezdit na své úplně první vandry, tak jsem samozřejmě jezdil mimo jiné i na Oslavku. No a právě tam jsem byl poměrně záhy přijat do trampské osady s hodně nezvyklým názvem 2. UNRRA. Osada byla (i se mnou) pouze čtyřčlenná a upřímně řečeno, byla již v době mého vstupu v podstatě v rozpadu a všichni čtyři členové jsme se sešli opravdu jen párkrát. Hlavním tahounem osady byl Plsh (o tom jsem už taky dlouho neslyšel), se kterým jsem docela dlouho a hodně jezdil po vandrech a který mě vlastně přivedl k trampingu. Dalším členem osady byl Frenkáč, který ale velmi záhy přestal jezdit, po pádu komunistů se dal na podnikání v oboru vetešnictví, a kdo ví, kde je mu dneska konec. Bohužel už jsem o něm neslyšel nejmíň 20 let. Posledním členem naší osady pak byl Adam. Teď si jistě pomyslíte, proč vám celý ten příběh vyprávím? Je to proto, že pod trampskou přezdívkou Adam se skrývá právě dnešní slavný jazzman Roman Pokorný, autor a interpret písničky do tohoto dílu Trampských hudebních vykopávek.

Ukázka ze současného Adamova repertoáru v jazzovém klubu U Malého Glena:

Naše společná osada 2. UNRRA se tak se po pár letech definitivně rozpadla a já přestoupil do T.O. Mňouci. S Plshem jsme ale byli ještě dalších několik let v kontaktu a často jsme spolu i dál jezdili na vandry a potlachy. Párkrát jsme se ještě viděli i s Adamem, který čas od času na Oslavku přijel, třeba právě na potlach T.O. Mňouci, ale někdy na samém začátku devadesátých let se po něm definitivně slehla zem. Slyšel jsem o něm už pak jen toliko, že se odstěhoval kvůli muzice do Prahy a že se věnuje jazzu. Já naopak jazz nikdy nesledoval, takže jsme definitivně ztratili kontakt a nejméně dvacet let jsem o něm neměl žádné informace. Rovnou se přiznám, že jsem na něj i víceméně zapomněl a ve vzpomínkách jsem si jen matně pamatoval veselého blonďáka a spoluosadníka, který už v té době kvalitou své hry na kytaru značně převyšoval všechny ostatní "potlachové hráče", kteří se v našem okruhu pohybovali.

Roky plynuly, vzpomínky se rozpíjely, kamarádi přicházeli i odcházeli, přišly nové starosti i radosti. Až jsem pak jednoho dne doma nemohl usnout a tak jsem koukal na TV. Náhodně jsem přepnul na program ČT2, kde zrovna dávali nějaký jazzový koncert. Chvíli jsem to poslouchal a říkal si něco o tom, že to sice není úplně „moje parketa“, ale že i tak je to celkem dost dobrý a tak jsem sledoval a poslouchal dál. Po chvíli jsem si říkal, že toho maníka se sólovou kytarou přece odněkud znám a úplně jsem se probral a začal se probírat vzpomínkami. Po chvíli mi to přeci jen docvaklo – vždyť to je přece "náš" Adam! :-) Pak už to šlo na pohodu – našel jsem si ho na internetu, kontaktoval a po mnoha letech jsme se zase setkali. Adam pak znovu přijel i na potlach naší T.O. Mňouci, kde se setkal i s dalšími dávnými kamarády. Od té doby se zase občas setkáváme, zejména pak poté, co jsme zjistili, že Adamova chata je asi jen půl hodiny pěšky od mého současného bydliště.

Písnička "Oslavka" v podání jejího autora Adama - Romana Pokorného:

Ahoj Adame, vzpomínáš si ještě dneska vůbec na to, jak jsme spolu kdysi před mnoha lety jezdili na Oslavku?
Já se teda přiznám dobrovolně, že si z toho už moc nepamatuju ….

Ahoj Kapso. Já si na tebe už po těch letech taky moc nevzpomínám. Spíš myslím, že jsme se tam tak nějak minuli, i když v jedné osadě. Ale jinak na Oslavku si vzpomínám velmi dobře a poutají mě k ní i krásné vzpomínky. První trampská romantika, písničky, první lásky a také první zážitky s alkoholem. :-) Jezdil jsem i jinam, ale nic mě k srdci nepřirostlo tak, jako Oslavka. Byl jsem tam v podstatě skoro každej víkend – a to jak v létě, tak i v zimě. I když jsem byl už v Praze na škole, tak jsem v pátek přijel vlakem do Brna, najedl se, osprchoval a ráno "devítkou" na Oslavku. Tam do neděle a večer vlakem zase do Prahy. Krásný časy! Vzpomínám na to moc rád a poslední dobou, asi jak člověk stárne, tak čím dál častějc. :-)

A vůbec, jak jsi vlastně přišel ke své přezdívce Adam?

To nemá s čundrama až tak moc společnýho, teda až na jednu příhodu. :-) Začátkem osmdesátejch let vyletěla postpunková kapela Adam & The Ants. Mě se to hodně líbilo a pořád jsem je poslouchal, páč mě bylo patnáct. No a taky jsem byl docela dost podobnej tomu Adamovi a tak mě tak na škole začali říkat. Pak jsme se jednou na vandru na Oslavce, až za chatama za Kančárnou, rozhodli koupat. Bylo strašný vedro a tak tam kluci naskákali v trenýrkách, ale já jsem šel "na Adama". Blbli jsme ve vodě a já pak vylezl na jeden kámen a dělal jako že kulturistu a podobný voloviny. :-) Kluci se chechtali, div se neutopili a já se divil, že jsem až tak vtipnej. Pak jsem pochopil proč. Kolem Oslavky tam totiž vedla turistická stezka a na ní mě pozorovala již celkem dost početná skupina turistů, vykulený rodinky s dětma atd. Okamžitě jsem skočil do vody a chechtal se s nima. Pak mi řikali, že to je v pohodě, dyk seš Adam!

A co ta Oslavka, jak ta písnička teda vůbec vznikla?

To jsme byli takhle jednou s Plshem na Oslavce - jeli jsme na nějakej potlach, kterej byl na Kančárně. Šli jsme klasicky od vlaku z Kralic a tak jsme se zastavili na jedno v Březníku. Tam jsme se seznámili s nějakejma holkama, který jsme vzali s sebou. Nějak jsme se ale cestou potmě zamotali a tak jsme přespali naproti. Ráno jsme pak leželi ve spacákách a jak už to tak bývá, tak se nám nechtělo vstávat a balit. Tak jsem vytáhnul kytaru a asi jsem měl nějakou můzu či co a začal jsem psát tuhle písničku. Ještě jsem říkal Plshovi, aby taky vymyslel aspoň kousek toho textu, ale Plshovi se samozřejmě nechtělo, takže jsem udělal jen asi půlku a tu druhou jsem pak dopsal až na dalším vandru. No a pak jsme to začali s Plshem hrát .... :-)

A co jiný trampský písničky, zahraješ si vůbec ještě občas nějakou?

Ano, na chatě rád hrávám své dceři a manželce docela často u táboráku. Nejvíc ovšem úplné vykopávky, které zná už asi málokdo. Jsou to vlastně swingové písničky ze 30 let.

Přeci jen ses už posunul jinam, co tedy běžně posloucháš dneska?

Jsem profesionální jazzový hudebník a tak mám taky poměrně velký hudební rozhled. Poslouchám od vážné hudby až po americkej bluegrass a etnickou muziku skoro všechnu kvalitní muziku. Ovšem kdybych měl říct to svoje gro, tak to bude jednoznačně jazz 50 a 60 let. Miluju pianistu Billa Evanse. Mám od něj všechny nahrávky. Potom kytaristy jako Kenny Burrell, Jim Hall, Grant Green, bluesmany jako Muddy Waters, Buddy Guy a samozřejmě starobu jako Big Bill Broonzy, Robert Johnson atd. Taky mám hodně rád rockový kapely svýho mládí jako Led Zeppelin, Deep Purple nebo Pink Floyd. Poslechnu si taky 60’ jako Cream a Steepenwolf atd. Je toho prostě fakt hodně. :-)

Roman Pokorný - EldoradoRoman Pokorný - Eldorado - Adamova nejnovější deska vyšla pro fajnšmekry kromě CD i v podobě klasické LP desky.

Pochlub se taky trošku – co považuješ za svůj největší úspěch a kterou svoji desku považuješ za nejlepší?

Na úspěchy nehraju. Dělám jen to, co mě baví. To že jsem dostal různá ocenění jako Anděla, dvakrát Jazzového Káju, Nejlepší kytarista roku Harmonie a jiná mě nechává celkem chladným. Nejvíc mě potěší, když mi někdo erudovaný, například uznávaný hudebník, složí upřímnou poklonu. Jednou za mnou přišel asi 80 letý pán o holi a říká: pane Pokorný, to bylo naprosto úžasné a teď už můžu klidně zemřít ....
Co se týká mých desek, tak se těžko vybírá jen jedna. Mám je všechny rád, jako svoje děti, i s těmi výhradami, které s odstupem času samozřejmě mám. Většinou mám nejraději tu poslední.

A chystáš taky něco novýho?

Samozřejmě! Nějaká neznámá a zcela iracionální síla mě žene neustále dopředu. :-) Veškerá moje činnost v tomhle směru je velmi závislá na sponzorech a přátelích, kteří mě podporují. Musím ale uznat, že jsem měl vždy štěstí na opravdu úžasné lidi. Plánuji natočit jazzovo-bluesové album v New Yorku s místními špičkovými hudebníky v obsazení kytara, baryton sax, hammond org a bicí. Zrovna pracuji na koncepci a kompozicích a domlouvám spoluhráče, studio a samozřejmě taky sháním na celej ten cirkus prostředky. :-)

Ještě na závěr – copak je to za krásnou kytaru, na kterou jsi mi tu Oslavku zahrál?

Koupil jsem ji na Smíchově v bazaru za pětistovku už dost dávno. Je z roku 1917 od italského mistra Maria Casella z Katánie. Tenkrát byly kytary menší a stavěné na střevové struny. Nádhera!

Tak díky Adame za písničku i za rozhovor a zase někdy ahoj!

Díky Kapso, ahoj.

-

Pokud se o Adamovi a jeho hudbě chcete dozvědět víc, koukněte na: Roman Pokorný - webové stránky.

-

Tady je ještě text a akordy Adamovy písničky Oslavka, abyste si ji mohli případně taky zahrát:

OslavkaOslavka - hudba i text Roman "Adam" Pokorný. Za grafické zpracování díky Lindě Adamcové.

Na úplný závěr ještě jednou opakuji výzvu:

Pokud znáte nějakou pěknou trampskou vykopávku a jste schopni a ochotni mi ji zahrát, tak velmi uvítám vaši spolupráci a můžeme spolu spáchat další pokračování. Zde také současně musím uvést, že z toho nechci dělat žádnou soutěž o tom, kdo je lepší muzikant. Moc rád uvítám pomoc každého, kdo bude chtít přispět a je úplně jedno, jestli půjde o profíka, který má za sebou hromadu vydaných CD, nebo zda to bude prostě "jen" nadšenec, hrající "pouze" na vandru jen tak pro radost. Podstatný je pouze výsledek, kterým není poměřování sil, ale záchrana zapomenutých trampských písniček. Pokud se tedy budete chtít přidat, tak předem moc děkuji. Podmínky jsou jen dvě:

  1. Písnička musí být aspoň trochu trampská.
  2. Musí to být skladba, která nikdy nevyšla na žádné desce (nebo si to o ní aspoň myslíme). :-)

Předem moc děkuji a těším se na vaše ohlasy a reakce.

Kapsa, T.O. Mňouci + Sa-Jó.

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek

Přílohy

Galerie k článku Trampské hudební vykopávky IV.

Oslavka - vzpomínkový oheň na Pedyho | fotografie
Oslavka - vzpomínkový oheň na Pedyho
Na potlachu T.O. Mňouci | fotografie
Na potlachu T.O. Mňouci
Lopatův srub na Bobrůvce | fotografie
Lopatův srub na Bobrůvce
Lopatův srub na Bobrůvce | fotografie
Lopatův srub na Bobrůvce
Adam po letech na Oslavce | fotografie
Adam po letech na Oslavce
Já s Adamem | fotografie
Já s Adamem
Setkání s Ferdou | fotografie
Setkání s Ferdou
Adam hraje na potlachu T.O. Mňouci | fotografie
Adam hraje na potlachu T.O. Mňouci


Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
2215111
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tomáš Blažek
perfektní článek a krásná píseň!
Michal Kupsa
Díky, snad bude brzy další díl ! :-)
Linda
D´Ady, válce jsou cigarety - cigarety k snídani.
Michal Kupsa
Přesně tak, "válce" jsou v hantecu cigarety. :-)
D´Ady
co su tam za slova v tretej slohe ?

v texte je napisane "VÁLCE JS0U SNÍDANÍ"
Adam spieva nieco ako "V DÁLCE JS0U SNÍDANÍ"
ale ani jedno, ani druhe mi nedava zmysel

inak opet fajn a diky, Kapso
Michal Kupsa
Ale dává, to je prostě Brněnskej hantec. :-D
Michal Kupsa alias "Kapsa" - Webová prezentace - ! Všechny zde publikované fotografie jsou chráněny autorským zákonem !
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace