Velký Blaník je dominantou krajiny kolem Louňovic pod Blaníkem, přibližně 10 kilometrů jižně od Vlašimi a není to jen tak obyčejná hora, ale má i velmi významnou vazbu k české historii, podobně jako třeba Říp. K Blaníku se totiž váže celá řada pověstí, legend ale i zajímavých historických faktů. Nejznámější je určitě legenda o Blanických rytířích, kterým velí sám svatý Václav a kteří prý spí uvnitř hory. Jeden den uvnitř hory je pak prý roven jednomu roku na povrchu. Až bude našemu národu nejhůř, tak se pak zazelená suchý dub na vrcholu hory, přeteče voda ve studánce pod dubem a otevře se Veřejová skála, z níž vojsko vyjede na pomoc naší vlasti. Tato pověst má základy v keltské mytologii ale také v historické události z 15. století, kdy bylo v nedalekých Býkovicích překvapivě poraženo mnohem silnější nepřátelské vojsko. Už kolem roku 1470 kázal o vojsku svatého Václava prorok a kazatel Mikuláš z Vlásenice a časem pak řada dalších. Nejznámější je ale verze Aloise Jiráska, kterou si můžete přečíst ve Starých pověstech českých. Velký Blaník ale inspiroval v jejich tvorbě i řadu dalších význačných českých velikánů, jmenujme například Bedřicha Smetanu, Zdeňka Fibicha, Mikoláše Alše, Josefa Kajetána Tyla, Karla Jaromíra Erbena, Jaroslava Vrchlického, Juliuse Mařáka, Václava Klimenta Klicperu a v neposlední řadě i Divadlo Járy Cimrmana, které hraje svoji satirickou hru Blaník. Roku 1868 byl také na Blaníku vylomen základní kámen Národního divadla, tedy respektive kameny dva. První nevyhovoval svými rozměry a tak byl použit do stavby Louňovického pivovaru – jak typicky české. ;o) Pivo se zde již sice nevaří, ale stavba stále stojí a kámen najdete v pravé horní části průčelí. Druhý pokus se už vydařil a kámen byl odvezen do Prahy.
Rozhlednu na Blaníku najdete zde:
Úbočí Velkého Blaníku je přírodní rezervací a najdete tu velmi pěknou naučnou stezku, vhodně doplněnou řadou naučných infopanelů. Stezka má 14 zastavení a ještě dalších 17, řešených zábavnou formou pro děti. Na samotném vrcholu pak stojí rozhledna. Původní rozhledna pocházela z roku 1895 a vydržela do roku 1936, kdy se zřítila. V letech 1939 až 1941 tu však Klub českých turistů vystavěl novou, také dřevěnou rozhlednu, která zde stojí dodnes. 30 metrů vysoká a velmi pěkná rozhledna má tvar husitské hlásky a má dvě další sestřičky. Podle stejného projektu byla postavena i rozhledna Rozálka u Žamberka a také Hýlačka u Tábora, která ale bohužel 1.1.2012 shořela (KČT již však zahájil sbírku na její obnovu).
Dřevěná vyhlídková plošina
Velký Blaník nepřehlédnete, se svými 638 metry nad mořem je dominantou okolní krajiny a také rozhledna na jeho vrcholu je zdaleka viditelná. Nejlépe se sem dostanete z Louňovic pod Blaníkem, dojedete sem snadno například z Vlašimi. Z Louňovic pak pokračujte jen asi 1,5 kilometru na východ po silnici č.150 směrem na Načeradec. Po pravé straně na okraji lesa tu nejdete pohodlné a neplacené odstavné parkoviště. Na protější straně silnice pak najdete rozcestí značených turistických tras a první infopanely naučné stezky. Výstup můžete zahájit přímo k vrcholu, což je docela dost do kopce, a pokud si změříte svůj čas výstupu, můžete se pak nahoře dočíst vyhodnocení svého výkonu a jakému odpovídá věku. Podle mě je ale lepší nejít přímo na vrchol a projít se po cestách, které se kolem vrcholu obtáčí. Cesta je sice o poznání delší ale méně strmá a je tak pohodlnější. Cestou se navíc můžete zastavit například u Buku svatého Františka z Assisi, kde si můžete přečíst (dnes bohužel ne zrovna dobře čitelný) text jeho slavné Písně tvorstva. Dále se pak cestou na vrchol můžete zastavit na již zmíněné Veřejové skále. Sice z ní není žádný výhled do krajiny, protože v okolí jsou vysoké stromy ale, zato je tu pěkný les a také samotná skála rozhodně stojí za vidění. Nejbystřejší z vás pak mohou na jedné z mnoha dalších skal pod vrcholem odhalit čistě přírodní výtvor, který z profilu připomíná lidskou tvář, která je prý velmi podobná Janu Očkovi z Vlašimi. Na samotném vrcholu vás pak už čeká odměna v podobě krásného panoramatického výhledu z rozhledny. Při přípravě na cestu se nemusíte ani zdržovat přípravou občerstvení, protože na rozhledně funguje i malý kiosek. Informace o otvírací době rozhledny najdete například zde :
Souřadnice parkoviště u Louňovic + turistická mapa: 49.6368917N, 14.8625172E
K dispozici je bezplatné parkování.
Na rozhledně funguje občerstvení.
Výstup je nenáročný, vhodný i pro děti.
Přímá cesta na vrchol z parkoviště zabere maximálně půlhodinku.
Okružní trasa zabere přibližně hodinku, nebo déle, podle trasy.
Na své si přijdou i příznivci geocachingu. 
--------------------------------------------------------------
