Mrtvé nádraží Glubczyce

Snad úplně každý tramp jistě dobře zná (a většinou i zpaměti) písničku Prázdný nádraží od brněnské kapely Ozvěna. A nejen trampové, písnička je to prostě moc hezká a velmi známá. Právě tato písnička mi pořád dokola zněla v uších, když jsme nedávno s kamarádem Fenikem projížděli Slezskem a v podstatě náhodou jsme si udělali odbočku do polských Glubczyc. Tady jsme objevili opravdu moc hezké ale zcela opuštěné nádraží. Zdálo se to až neuvěřitelné, opravdu velká a krásná staniční budova, snad deset kolejí před ní, kryté nástupiště – prostě opravdu velké nádraží. Podchody na kryté nástupiště jsou ale zabetonované, staniční budova má zatlučená okna a kolejiště zarůstá nejen trávou a plevelem ale raší tu už pomalu ale jistě i stromy. Opravdu smutný ale přesto podmanivý a tajemný pohled. Jestlipak tu ještě někdy pojede nějaký vlak?

Mrtvé nádraží Glubczyce - perón mrtvého nádraží v Glubczycích je opravdu jako ze známé písničky.

Glubczycké nádraží ale nebylo takto opuštěné vždycky, má za sebou bohatou historii a je pravdu mimořádně architektonicky zajímavé, krásné a také slavné. Samotná nádražní budova je stará 130 let (vlaky tu ale jezdí mnohem déle) a její tvar je záměrně naprojektován tak, aby stavba připomínala parní lokomotivu. Ale to zdaleka není všechno, nádraží je totiž navíc naprosto věrnou kopií nádraží v řecké Soluni, které ale již neexistuje, protože vyhořelo. Když pak chtěli američtí filmaři natáčet nákladný velkofilm Triumph of the Spirit (u nás uveden pod jménem Vítězství ducha), jehož děj se odehrával právě v Řecku, tak ho museli natáčet právě zde. Nádraží tak pamatuje třeba i slavného hollywoodského herce Willema Dafoe. Tento film tak Glubczické nádraží patřičně proslavil.

Město Glubczyce i s jeho "mrtvým nádražím" najdete zde, kousek od hranice s ČR:

V úvodu zmíněná píseň sice nemá s nádražím nic společného ale protože dobře vystihuje jeho současný stav, tak si dovoluji uvést její celý text a současně jsem tuto píseň použil k podkreslení krátkého videa, které jsem na nádraží natočil a které dokumentuje jeho současný stav.

Nádraží

Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má.

Už je to roků pár co jel jsi tudy naposled,
nebyl jsi sám, kdo přišel se s ním rozloučit,
nebyl jsi sám, komu úsměv ze rtů zmizel,
nebyl jsi sám, komu vzali, co měl rád.

Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má.

A čas šel dál, ale tady se už zastavil,
koleje zarůstaj a jenom tráva na pražcích,
ty se sem vracíš, jak toulavej syn k mámě,
ty se sem vracíš, když už nevíš kudy dál.

Jen prázdný nádraží na tebe dejchá samotou,
a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín, jak zválenej kus trávy,
na duši stín, má.

Hudba a text: Brněnská skupina Ozvěna

Nyní ale zpět k historii tohoto jedinečného nádraží. V průběhu času se z Glubczyc (nebo chcete-li česky Hlubčic) stal poměrně významný železniční uzel. Tomu odpovídá i velikost kolejiště, které je vybaveno i krytým nástupištěm a podchodem, který je však nyní již zazděn. Od roku 1873 sem také vedla 18 kilometrů dlouhá trať z Krnova, po které za první republiky pendlovalo několik párů vlaků denně. Trať však byla za války přerušena. Kratší úsek na české straně byl ještě nějaký čas používán jako vlečka do cihelny, dnes už je však zrušen úplně a nejsou tu ani koleje. Delší část trati na polské straně byla využívána ještě v osmdesátých letech i k osobní dopravě. Dále se pak trať už jen udržovala – údajně kvůli potřebám početné okupační sovětské armády. Po pádu komunizmu už trať definitivně pozbyla významu a byla postupně zrušena a byly odstraněny i koleje.

Známou a moc hezkou písničku si můžete pustit zde, i s fotografiemi z Glubczyc:

I bez trati do Krnova byly ale Glubczyce poměrně významným uzlem, kterým procházely i jiné trati. Význam železniční dopravy však v tomto regionu postupně dále upadal a provoz se stále víc omezoval a omezoval. Definitivní tečkou pak byl duben roku 2000, kdy odsud vyjel poslední vlak, na poslední provozované trati Glubczyce – Raclawice. Od té doby, dnes již tedy celkem 13 let, tudy neprojel jediný vlak a nádraží bylo ponecháno svému osudu. Polské státní dráhy se sice samozřejmě pokoušely nádraží zachránit a aspoň jej odprodat k jinému účelu. Původní cena byla cca 3 miliony českých korun za nádhernou staniční budovu i s přilehlými pozemky. Přesto se však nenašel jediný zájemce a tak cena postupně padala dolů. Nakonec to dopadlo tak, že dráhy „odprodaly“ nádraží městu Glubczyce za symbolický jeden zlotý. Nádraží je však dnes již v mírně havarijním stavu a město pro něj nadále marně hledá smysluplné využití.

Aktuálně je nádražní budova uzavřena ale kolejiště a nástupiště jsou volně přístupné. Můžete si zde tak aspoň vychutnat onu tajuplnou atmosféru časů dávno minulých, která na nás tak pěkně dýchá z celého prostoru a můžete si u toho stylově broukat onu známou trampskou píseň.

Pro fandy geocachingu pak ještě doplňuji, že zde najdete kešku: GC2WW4Q

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek