Kyrgyzstán - hory kam se podíváš

Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem vlastně do Kyrgyzstánu ani nikdy jet nechtěl, to přišlo to tak nějak samo, časem a odjinud. S přáteli jsme už dlouho plánovali návštěvu některé středoasijské postsovětské země, ale Kyrgyzstán pořád nějak nebyl v popředí zájmu. Situace se ale razantně změnila v okamžiku, kdy jsme se začali pídit po tom, jak je to s vízovou povinností. Obratem jsme totiž zjistili, že právě Kyrgyzstán je v současné době jediným z těchto států, kam nepotřebujeme vůbec žádná víza. Začali jsme si tedy zjišťovat i další informace a najednou jsme s překvapením zjistili, že jsme celou dobu Kyrgyzstán neprávem opomíjeli a obratem se stal kandidátem číslo jedna na naši další fotoexpedici. Pak už to šlo ráz na ráz, volba termínu, hrubý plán trasy a objednání letenek, které navíc v tu dobu byly za velmi příjemné ceny.

Kyrgyzstán - satelitní snímek Kyrgyzstánu, kde jasně dominují horské hřebeny Ťan-Šanu a Pamíru, spolu s jezerem Issyk-kul.

Obecný popis a základní informace na cestu

Takže tedy úvodem aspoň několik základních informací o Kyrgyzstánu jako takovém. Kyrgyzstán je opravdovou středoasijskou zemí, protože svojí polohou má k pomyslnému středu Asie opravdu hodně blízko. Jeho sousedy jsou – na severu Kazachstán, na východě Čína, na jihu Tádžikistán a na západě Uzbekistán. Svojí rozlohou je Kyrgyzstán asi 2,5x větší, než Česká republika, ale přitom má jen 5 milionů obyvatel, z čehož jeden milion připadá na hlavní město Biškek. Celé území je tak velmi řídce osídleno a o opravdovou divočinu není nouze. Pokud jde o krajinu jako takovou, tak se dá shrnout do konstatování, že Kyrgyzstán tvoří hory, hory, jestě jednou hory a pak jezero. Opravdu to tak je, protože neuvěřitelných 94% území celého státu je v nadmořské výšce nad 1.000 metrů nad mořem. Pokud vám 1.000 metrů připadá málo, tak vezte, že 40% celkové rozlohy Kyrgyzstánu pak leží rovnou v nadmořské výšce nad 3.000 metrů a to už jsou opravdu slušné hory. Mezi těmito horskými štíty pak ve výšce 1.608 metrů leží slavné jezero Issyk-kul, dlouhé 178 kilometrů, čímž se hned po slavném jezeru Titicaca řadí na druhé místo mezi světovými horskými jezery.

Hlavními horskými masivy Kyrgyzstánu jsou pohoří Ťan-Šan a Pamír, které se pak dále člení na lokální pohoří – na jihozápadě například na Alajské a Zaalajské pohoří. Nejvyšší horou Kyrgyzstánu je pak hora Džengis Čokusu, či v jiném nářečí Tömür, který je však spíš (bohužel) známější pod ruským pojmenováním Pik Pobědy, tedy Štít vítezství, který má nadmořskou výšku 7.439 metrů nad mořem. Dřívější pojmenování však bylo ještě horší, v roce 1938 tento horský štít pojmenovala jedna ruská expedice jako Štít 20 let komsomolu. Podobných bolševických zvrhlostí najdete v Kyrgyzstánu víc (asi nejznámějším je Pik Lenina – druhá nejvyšší hora) a to třeba i u názvů vesnic, ale to snad ani nebudu dále rozebírat. Podstatné je, že značná část země tvoří opravdu velmi vysoké hory, což je sice paráda, ale upřímně řečeno nic pro mě a asi ani pro většinu běžných turistů či tuláků – i když je zase pravda, že lézt na tyto vrcholky netřeba, krásný pohled na ně je i z podstatně níže položených končin.

Od nás, z Čech, je to do Kyrgyzstánu zhruba nějakých 5.000 kilometrů a tak je další logickou kapitolou to, jak se tam vlastně dostat. Opravdoví dobrodruzi mohou samozřejmě zkusit romantickou cestu vlakem, což celkem bez problémů lze - s přestupem v Moskvě a Jekatěrinburgu, jen je to přeci jen hodně časově náročná legrace - i když pravda, déle jak týden by csta trvat neměla. Cestu na motorce, jakou nedávno absolvovala jedna mladá dáma (případné informace snadno najdete ve všech médiích), asi taky nebude ochoten absolvovat každý , takže zbývá asi jediná rozumná možnost a to letecky. To je nyní naštěstí celkem snadné i laciné – díky spoji Turkish Airlines s krátkým přestupem v Istanbulu. S cenou letenky byste se měli v pohodě vejít pod 10.000,- Kč a pokud budete šikovní a plánovat předem, tak to může být i o hodně míň.

Krajina před Suek Pass - Cestou k Suek Pass, v nadmořské výšce 3.800 metrů nad mořem, můžete v této nádherné divočině narazit na sníh a led klidně i uprostřed léta.

Když už v Biškeku vystoupíte z letadla, tak prvním, a velmi pozitivním, zjištěním je fakt, že nejen opravdu nepotřebujete žádné vízum ani jiné podobné povolení (což je v zemích bývalého SSSR opravdu dost nevídané), ale že tady si zahraničních turistů skutečně váží. Podle chování úředníků na letišti mi to až připadalo, že snad mají i nějaké interní nařízení chovat se k cizincům jako k hostům. V tomto ohledu by opravdu mohli jít příkladem i řadě Evropských zemí, protože tak hladké a rychlé odbavení jsem opravdu nečekal (a stejné to bylo i při odletu) a dlouho nikde nezažil.

Na druhou stranu ale počítejte s tím, že letiště v Biškeku je poměrně malé (z venku spíš připomíná nádraží v okresním městě) a je nutno s tím počítat. Žádné rozsáhlé bezcelní obchody tu nečekejte a ani vám nedoporučuju jinde oblíbený postup ve stylu "suvenýry koupím až při čekání na odlet na letišti", protože tady toho moc nekoupíte. Při příletu ale zase snadno zakoupíte SIM kartu některého z místních operátorů – hned u východu jsou dva krámky, které se zjevně na cizince specializují a proto velmi slušně komunikují jak rusky, tak anglicky, což zde jinak rozhodně není příliš obvyklé. Na rozdíl od našich zlodějských mobilních operátorů tady koupíte doslova za pár korun SIM kartu jak na volání, tak i na data, což se na cestě může hodit – i když ve vysokých horách samozřejmě není signál nic moc.

Záznam mého vyprávění o cestě po Kyrgyzstánu na Countryrádiu:

Samotné hlavní město Biškek mě však, upřímně řečeno, příliš nenadchlo. Je to klasická postsovětská a nepříliš vzhledná metropole, kde sice najdete několik skutečně hezkých, velikých a vzorně udržovaných parků, ale jinak v podstatě nic, co by stálo za řeč – tedy aspoň z mého úhlu pohledu. No, snad možná sem tam nějaký ten kousek architektury a pak ještě jednu drobnou zajímavost – pro zavlažování parků a zeleně je ve městě celkem běžné, že mezi chodníkem a vozovkou je ještě malý zavlažovací kanál, kudy proudí užitková voda. Jinak je však Biškek moderní město se vším všudy a snadno tu seženete vše potřebné na vaši další cestu – počínaje potravinami (vozit z domu je nesmysl), celkem slušnými mapami a konče třeba plynovými bombami, nebo možností zapůjčení terénního auta. To byl i náš případ, protože doprava v Kyrgyzstánu není nic moc, vesměs jen maršrůtky a k tomu jediná, navíc krátká, železniční trať s velmi řídkým provozem.

Pokud jde o peníze, tak místní měnou v Kyrgyzstánu je Kyrgyzský som. Směnárnu nebo banku najdete skoro na každém rohu a bez problémů vám vymění jak eura, tak americké dolary – snad jen pozor na starší, nebo příliš použité bankovky, či bankovky s příliš vysokou nominální hodnotou – ideální jsou desítky, dvacítky, maximálně padesátky a do deseti let od vydání (jak dolary, tak eura). Ceny většiny zboží jsou nižší, než u nás – velmi přibližně tak zhruba o 15-20%. V cenách jsou ale taky značné rozdíly a to i u potravin, kde většinou platí, že velký a dobře zásobený supermarket je o dost dražší, jak obchůdek na rohu (což je vlastně opak situace u nás). Pokud byste třeba před odletem chtěli den, dva zůstat v Biškeku a potřebovali ubytování, pak si vše raději naplánujte předem a rezervujte. Klasické hotely jsou sice prázdné, ale velmi drahé. K dispozici je ale samozřejmě spousta malých hostelů, které jsou sice mnohem levnější, ale zato bývají v sezóně docela plné.

Kyrgyzská krajinka - Častý pohled do Kyrgyzské krajiny, plné hor a volně se pasoucích koní.
Nadmořská výška: 2.480 metrů nad mořem.

S ohledem na bezpečnost se v Kyrgyzstánu nemusíte vůbec ničeho bát, preventivně se však vyhněte oblastem v bezprostřední blízkosti hranic s Uzbekistánem, kde občas bývají nějaké problémy. Totéž platí o hranici s Čínou, kde sice žádné problémy nejsou, ale zato je kolem nich poměrně široké hraniční pásmo, kam je vstup možný pouze se speciálním povolením. Pravděpodobnost, že v přírodě potkáte nějaké nebezpečné divoké zvíře, je také poměrně nízká, ale pozor si rozhodně dávejte na honácké psy místních pastevců. Velký pozor si dejte i na místní policii, která je stejně jako v Rusku a všech státech bývalého SSSR naprosto neuvěřitelně zkorumpovaná – tohle je přesně ten moment, kdy vám dojde, jak moc se u nás doma máme oproti těmto zemím dobře. Zlatá Policie České republiky. Vybírání pokut ze strany dopravní policie je zde totiž v podstatě živností a jakožto cizinec jste samozřejmě naprosto ideální oběť. Pokud jde o možná kulturní nedorozumění, tak snad jen toliko, že 75% Kyrgyzů jsou muslimové, takže je potřeba to mít na paměti a přizpůsobit tomu své chování.

Pokud se stejně jako my rozhodnete cestovat zapůjčeným autem, pak mohu dodat, že silniční síť se sice v posledních letech neuvěřitelně rychle zlepšuje, nicméně pořád platí, že mimo hlavní tahy a v horách, se běžným osobním autem daleko nedostanete, takže je téměř nezbytné na to myslet při rezervaci vozu a připlatit si za terénní čtyřkolku. Také si zkontrolujte, zda máte rezervu, protože v některých oblastech je velmi ostré kamení – už ani nevím, kolikrát jsme cestou píchli. Naštěstí je pneuservis skoro v každé druhé vesnici.

Starý hřbitov - Starý hřbitov pod vrcholky Ťan-Šanu v centrálním Kyrgyzstánu. Nadmořská výška: 2.500 metrů nad mořem.

Jako poslední bezpečnostní varování ještě musím zmínit takzvanou "výškovou nemoc", i když se týká jen malého procenta lidí. V Kyrgyzstánu se totiž až nečekaně snadno dostanete opravdu velmi vysoko. I autem po silnici klidně vyjedete i nad 4.000 metrů nad mořem a to už je, zejména pro našince, fakt dost solidní výška. Nespoléhejte přitom ani na nízký věk a ani na svoji dobrou fyzickou kondici, tyhle věci totiž s "výškovou nemocí" nijak nesouvisí a ve výšce nad 3.000 metrů může klidně zkolabovat i vrcholový sportovec. Detaily si jistě snadno na internetu najdete sami, já snad dodám jen úplný základ - tedy že čím větší a rychlejší je změna směrem nahoru, tím hůř a v případě problémů se snažte co nejrychleji dostat co nejníž.

Zajímavá místa a tipy pro vaši návštěvu

K tradičním cílům cestovatelů patří historické památky, na ty je však Kyrgyzstán poměrně chudý. Asi nejznámější památkou je věž Burana, která se nachází u města Tokmok, ležícího jen asi 80 kilometrů východně od Biškeku. Věž je vlastně torzem velkého minaretu z 10. nebo 11. století, který původně měřil asi 45 metrů a který kdysi obklopovalo, dnes již zaniklé, karachánské město Balasagun. Bývají zde však poměrně častá zemětřesení a tak dnes zbylo z minaretu pouze asi 25 metrů. Přesto jde však o působivou památku, která navíc prošla rekonstrukcí, takže je na ni i pěkný pohled. Okolí navíc zdobí velmi zajímavé náhrobní kameny v podobě postav, zvané Bal-bal. Údajně zpodobňují buď zemřelé, nebo naopak jejich nepřátele, kteří jim podle pověsti musí po smrti za trest sloužit.

Kyrgyzstán je zajímavý také tím, že jím probíhala slavná Hedvábná stezka, starověká cesta, vedoucí z východní Asie až do Středomoří a jejíž celková délka činila 8.000 kilometrů. Právě u Hedvábné stezky, v horách, ve výšce 3.200 metrů nad mořem leží další zajímavá památka – karavansaraj Tash Rabat, tedy v podstatě zájezdní hostinec, který však spíše připomíná menší pevnost. Dodnes v podstatě plní svoji funkci, protože hned vedle můžete přespat v jurtovém hotelu.

Interiér jedné z mála křesťanských památek v Kyrgyzstánu - dřevěná Katedrála svaté Trojice v Karakolu:

Katedrála svaté Trojice v Karakolu, Kyrgyzstán. Holy Trinity Cathedral in Karakol, Kyrgyzstan. #kyrgyzstan #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Dále pak roztroušeně, po celém Kyrgyzstánu, můžete najít zajímavé petroglyfy, většinou z doby přelomu letopočtu. Osobně se ale přiznám, že mě příliš nezaujaly, možná i proto, že na mě často působily dojmem, že jde pouze o napodobeniny, určené turistům. Zajímavější mi přišly spíše staré muslimské hřbitovy, kde se občas až humorně mísily na hrobkách náboženské symboly s komunistickými rudými hvězdami. Výjimečně tu však najdeme i křesťanské památky, jako například krásný pravoslavný dřevěný kostel ve městě Karakol na východě země.

Pokud jde o zajímavosti a cíle přírodního charakteru, pak musím ještě jednou zmínit slavné jezero Issyk-kul, které je pro cestovatele z cizích zemí důležité hned z několika důvodů. V prvé řadě samozřejmě proto, že je opravdu nádherné – křišťálově čistá voda se zvláštním modrým tónem, písčité pláže a nad tím vším v dáli vrcholky vysokých hor. Prostě naprostá paráda, ale jezero je důležité místo i z mnoha dalších důvodů - třeba proto, že kolem jezera je relativně husté osídlení, takže je zde celkem slušná doprava, silnice a tím i zásobování, takže zde také můžete dobře doplnit své zásoby na další cestu. V jezeře se také můžete vykoupat a není problém na jeho pobřeží přenocovat. Stejně tak dobře můžete jezero použít jako základnu pro výpravy do okolních hor a to v podstatě zcela libovolným směrem. Navíc je jezero v malé nadmořské výšce (na místní poměry) , takže se zde můžete aspoň trošku aklimatizovat, nebo se sem naopak stáhnout v případě problémů s výškovou nemocí.

V Kyrgyzstánu je ale spousta dalších krásných horských jezer, z nichž bych jmenoval ještě aspoň také poměrně známé jezero Sonkol. To už je však v nadmořské výšce těsně nad 3.000 metrů, místní vás tam však za poplatek rádi vyvezou, případně tam můžete sami vyjet svým expedičním vozidlem – asfalt tu však nečekejte, takže ideálně vůz 4x4. Také zde najdete relativně levné ubytování v jurtách.

Údolí řeky Barskoon - Úžasným údolím řeky Barskoon stoupáme vzhůru do hor ....
Nadmořská výška: 2.220 metrů nad mořem.

Oč je Kyrgyzstán chudší na historické, či architektonické památky, tak o to víc vám to vrátí na krásách přírodních. Po dvou zmíněných jezerech bych zde mohl ještě dlouze pokračovat ve výčtu krásných míst, ale osobně myslím, že je to v podstatě zcela zbytečné. Kyrgyzstán je totiž jednou z těch úžasných zemí, kde je v podstatě úplně jedno, kterým směrem se vydáte, protože nádherná a divoká příroda vás čeká prostě všude. Z mého pohledu tak Kyrgyzstán mnohokrát předčil veškerá má očekávání a osobně ho v kategorii přírodních krás řadím na první místo ze všech zemí, které jsem doposud navštívil. Vyrovná se mu snad jen Island, který má ale tu nevýhodu, že je tam pro našince extrémně draho a hlavně proto, že na atraktivnějších místech narazíte doslova na davy turistů, což se vám v Kyrgyzstánu rozhodně nestane. Chcete-li si tedy užít fantasticky krásné přírody s vysokými horami, čistými jezery, pláněmi plnými stád koní a to vše s minimem civilizace a turistů, navíc ještě k tomu za opravdu dostupnou cenu, pak vám mohu Kyrgyzstán opravdu s klidným svědomím jen vřele doporučit.

Michal Kupsa

P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek