Už je tomu víc jak rok, co jsem dával dohromady krátký článek o bratrech Sirovi a Sosníkovi a také o jejich dvou deskách, plných krásné trampské muziky, které si na konci onoho článku můžete volně stáhnout v MP3. V době, kdy jsem ten článek psal, mě ale vůbec nenapadlo, že by mohl mít i něco jako pokračování – a právě to se stalo. Náhodně se mi totiž dostala do ruky "neoficiální" a tím pádem taky nikdy nevydaná deska brněnské trampské kapely a současně osady T.O. Bystřina, kterou si z mládí ještě i maličko pamatuji z Náměšťské placky. Deska se mi líbila a tak mi to nedalo a vyhledal jsem jejího kapelníka Jasňáka (Jirku Cvrkala), se kterým jsme společně spáchali tento článek o kapele a osadě T.O. Bystřina a na jehož konci opět najdete volně ke stažení onu již zmíněnou a nikdy nevydanou desku.
Trampská kapela Bystřina - zde na pódiu Přehlídky trampských písní v Babicích.
Nebudu si tady hrát na nějakého pamětníka, kterým nejsem – Bystřinu si osobně pamatuju už opravdu jen velmi mlhavě z jejího posledního vystoupení na Náměšťské placce v roce 1986. Jinak tuto kapelu znám už jen z vyprávění kamarádů od potlachových ohňů, zejména v okolí mého rodného Brna. Něco málo jsem taky slyšel od kamaráda Fenika (Marek Kysilka), se kterým dnes občas jezdíme na vandry a který kdysi s Bystřinou nárazově hrával jako host (a kterého také uslyšíte i na této nevydané desce). No, a protože tedy nejsem ani pamětník a ani znalec, tak jsme se s Jasňákem dohodli, že článek uděláme formou rozhovoru, protože kdo jiný by měl vědět víc, než právě on, Jasňák - kapelník Bystřiny.
Jiří Cvrkal alias Jasňák, kapelník Bystřiny.
Tramp, muzikant a textař.
Fotograf - člen Hradeckého fotoklubu Omega.
Více informací na jeho webu: Jiří Cvrkal - Jasňák
Ahoj Jasňáku, můžeš mi prosím v kostce popsat historii Bystřiny?
Ahoj Kapso, osadu jsme založili 21.11.1970 v Šerkovicích a chtěl bych rovnou upozornit, že jsme nikdy nezaložili "trampskou skupinu", ale jako osada jsme rádi zpívali a jelikož nám to šlo postupem doby lépe a lépe, tak jsme z potlachů postupně došli až na jeviště a podobně. Nikdy jsme si však neříkali kapela, ale osadní sbor a nikdy jsme na úkor jevištního hraní nepřestali jezdit poctivě ven pod širák. I na jevišti jsme vždy vystupovali pod jménem T.O. Bystřina Brno (nikoli jen Bystřina). Náš oblíbený konferenciér Pepa Prudil nás jednou uvedl slovy:
"Bystřina, to nejsou muzikanti, kteří si hrají na trampy, ale trampové, kteří si hrají na muzikanty."
Jelikož jsem se už předtím v hudbě trochu angažoval a měl (tehdy nezbytné) Kapelnické zkoušky, tak jsem se stal kapelníkem, abychom mohli vůbec na veřejnosti oficiálně vystupovat. Měli jsme tudíž taky svého zřizovatele, kterým bylo OKVS Brno 5 a pravidelně jsme museli absolvovat "přehrávky" před odbornou komisí. Naše veřejné vystupování jsme pak ukončili v roce 1986 a dále jsme už zase zůstali "jen" u těch vandrů.
Kde jste nejčastěji hrávali a jaké byly největší úspěchy T.O. Bystřina?
Hrávali jsme po celé republice, i když samozřejmě Brno převládalo. Nejvíce soutěže a přehlídky trampských písní. Občas i koncerty s nějakým předním trampským interpretem, například s Wabi Ryvolou, ale třeba i s Wabi Daňkem. Portu jsme absolvovali jen v Brně. Prohlásili jsme tehdy, že bychom dál stejně nikdy nešli - vadilo nám, že to "dál" bylo celé pod nadvládou tehdejšího SSM.
Pokud jde o úspěchy, tak to bylo pravidelné třetí (jednou i druhé) místo na Náměšťské placce, dále pak vítězství v prestižní soutěži trampských a country skupin ve Vyškově (toho si cením ze všeho nejvíce). Vítězství jsme zaznamenali taky ve všech žánrech v městském kole Porty v roce 1982, Mikrofórum nám v roce 1982 věnovalo celou půlhodinu a Brněnská televize s námi dokonce natočila a odvysílala písničku "Modré ticho" v pořadu Šance (rok 1983). V roce 1992 pak vyšla knížka Volání větru - Historie brněnské trampské písně od Číče - Pavla Jelínka, kde je naší osadě věnována jedna kapitolka (na stránce č.50).
Tři naše písničky pak najdeš taky na CD Kousek popela - Jihomoravské trampské legendy 2. Album bylo pojmenováno podle mojí písničky Kousek popela.
Wabi Ryvola - učí kamarády z T.O. Bystřina nové písničky.
A v jaké složení jste vlastně hrávali?
Standardní sestava vydržela skoro 10 let - Plavčík, Drahoš, Čivec, Bagi, Jana a Jasňák, tedy já.
Po roce 1986 jste tedy přestali veřejně vystupovat, co bylo dál a co je dnes?
Po skončení našeho hraní jsme zjistili, že vlastně ven už z osady jezdíme jen jako kapela. A tak se naše osada tak nějak pozvolna vytratila. Někteří jezdí jinam, jsou i v jiné osadě a už jsme se nějak jako Bystřina nesešli. Aspoň o tom nevím, ale je možné že se někteří sešli. Já jsem měl potíže se zdravím a dělalo mne potíže delší chození a tak jsem začal jezdit na chajdu, kde se taky hrávalo, byl jsem v lese a ani mne tak nějak ten přechod z "neježdění" nebolel.
Pokud jde o ostatní členy Bystřiny, tak jestli někdo ještě hrává s nějakou jinou kapelou, tak to nevím a o ničem takovém jsem ani neslyšel. Jen jsem něco zaslechl, že Roman Horký nahrál s Janou Kudrnovou spolu s Věrou Kudrnovou (Horkou) nějaké CD. Jednou jsme však jako kapela na týden přeci jen sešli. Bylo to někdy v roce 1991. Roman Horký tenkrát nahrál svoji první desku u Wenkowa, a tak chtěl utratit utržené peníze za vydání desky brněnských (i už rozpadlých) kapel. Příboje, Ozvěny, nás atd. Tak jsme týden zkoušeli a ve studiu jsme potom udělali nahrávku. Bohužel ale deska nakonec nikdy nevyšla ....
A co osada, vandry a tak?
Na vandry jsme jezdili opravdu hodně. Naše potlachy jsme dělali v Šerkovicích, kde jsme měli i osadní srub, ale po 14-ti letech jsme ho bohužel museli zbourat. Později jsme tedy dělali potlachy v Jedovnicích u zadního rybníka. Jinak jsme ale neměli nějaké oblíbené místo a jezdili jsme všude možně. Snad jen na velké vandry jsme si hodně oblíbili Jižní Čechy, přesněji Českou Kanadu, kde jsme byli asi 3x na velkém vandru.
Na některých fotkách jsem viděl tvoji hodně zvláštní kytaru, co je to zač a máš ji ještě?
To byla moje "Hrbačka", tu jsme si s Drahošem koupili v Brně u Lídla. Tenkrát vůbec nebyly kytary a tak jsme museli vzít to, co zrovna bylo. Ale bylo to docela fotogenické. Byly to bulharské kytary, prý nějaká kopie turecké kytary. Ale to jsem se dozvěděl až po letech. Dokonce Jožka Jégr je s ní vyfocenej na svým zpěvníku. Ale která to byla už ani nevím. Ono jich ale muselo kolovat po Brně víc. Už nejsou a ani já ji už nemám – měl jsem ji na chatě, ale vykradli mne.
Jasňáku, děkuji za rozhovor a do dalších let přeji pevné zdraví a hodně štěstí, ahoj.
Rádo se stalo, ahoj.
T.O. Bystřina na vrcholu - Svojšický slunovrat 1981, aneb 12.000 diváků v publiku.
Dole pod článkem si můžete stáhnout onu již zmíněnou a nikdy nevydanou desku T.O. Bystřina, která vlastně ani deskou být neměla. Obsah je složen z dochovaných nahrávek z koncertů. V souboru najdete i obal "desky" s popisky písniček, který si můžete vytisknout a použít třeba na přebal CD, na které si písničky vypálíte.
Přeji příjemný poslech a zase někdy ahoj !
Kapsa, T.O. Mňouci & Sa-Jó.
P.S. - Pokud chcete dostávat informace o dalších nových článcích, použijte prosím odkaz zde: Odběr novinek
